Demolice

Jake Gyllenhaal si před pár lety začal vybírat zatraceně zajímavé projekty a zatím ho to naštěstí neopustilo. Pochopit lidskou duši, ať už se nachází v jakémkoliv rozpoložení, je vždy sakra těžké. Post-traumatické drama od kanadského tvůrce Klubu poslední naděje startuje hned v první scéně tragickou událostí. Mladý finančník, kterého na solidní flek dostal tchán, přijde při autonehodě o manželku. V nemocnici mu navíc automat na cukrovinky nevydá bonbony. Na hovno den. Jenže truchlit mu nejde. A divák neví, zda se smát nebo brečet. Smutný feel good movie o vnitřní demolici jednoho mladíka, který po ztrátě manželky volí několik netradičních řešení a ke svému okolí začne být zatraceně upřímný. A postupně si přiznává, že ani neví, co byla jeho manželka zač. Do toho navíc poznává Naomi Watts a jejího svérázného synka. Samozřejmě se bude zase hlavně mluvit o Gyllenhaalovi, neb jeho výkon je uhrančivý a strhující. A i přes všechny jeho „přešlapy“ k němu divák cítí nemalé sympatie. Za mě spokojenost a fajn soundtrack. (07.07.2016)

Jake Gyllenhaal ma baví stále viac a viac. Nie je to len zaujímavými rolami, ktoré stvárňuje, ale aj samotným hereckým prejavom a tou charizmou, ktorú vyžaruje. Po úlohe sociopata vo filme Nightcrawler tu je ďalšia bizarná rola - tentokrát melancholicko-psychopatický Demolition-man, ktorý sa po svojom vysporiadáva s tragickou udalosťou. Väčšinou sa mi nepáči, keď film príliš prerastá do poetiky, ale v tomto prípade to vytváralo práveže naopak vysoko pozitívny aspekt. Naomi Watts tiež prispela ku kvalite, a v neposlednom rade určite aj prísny otec Chris Cooper. Fakt, treba uznať, že to stálo za to, a treba určite pochváliť aj soundtrack. No ešte jedna vec by ma dosť zaujímala - kto jazdí v tom kombi? (01.07.2016)

Šílenost, která se vymkla kontrole, takto bych tento snímek charakterizoval. První půlka se snažila být vtipná a celkem se jí to dařilo. Ale druhá půlka se snažila hrát spíše na vážnější strunu a ve světle celkového nesmyslného děje, to byl spíše nepovedený žert. Smysl natož poselství z tohoto filmu vyčíst nemůžeme. Pro mě to byl, je a bude spíše chumel scének, které na sebe nikterak nenavazovali a občasná vtipnost film udrží pouze nad odpadem. Nedoporučuji. (21.08.2017)

Po delší době a nepočítaném množství přehrání soundtracku jsem se k Demolition vrátil... Valléeho způsob vyprávění mi docela sedí (Wild, Big Little Lies) a Gyllenhaal hraje svou postavu prostě dokonale - až si chcete pustit do uší taky Mr. Big a jít se taky protančit městem... Myslím, že někdy dám i třetí kolo... (22.07.2017)

Vzpomněl jsem si při tom na Volání o pomoc, ve kterém se Adam Sandler také ryze po svém vyrovnával se ztrátou svých bližních. Tohle je trošku odlehčenější verze, přesto stále působivá a i přes ten permanentně nahořklý úsměv ve tváři naprosto strhující. Jedna z nejsilnějších filmových psychoterapií posledních let. (25.01.2017)