Demolice

Demolice veškeré zábavy diváka, kdy musí celou stopáž sledovat čirou esenci nudy o totálně umělém blbečkovi, který uvažuje a jedná tak šíleně nerealistickým způsobem, že fakt netuším v čem spočívala ta avizovaná komedie, kterou mi distributor sliboval a já se přitom smál jen scénáristovi, co je to za kolosálního diletanta. Jistě, leckterý pozér se možná bude bavit u těch laických a naprosto irelevantních úvah o "psychologii" filmu, zda je hlavní postava sociopat, psychopat, trpí těžkou depresí, má oidipovský komplex, je latentní buzna, sadomasochista, prochází syndromem vyhoření nebo je prostě jen autista. No, on je ale úplně všechno a přitom vlastně vůbec nic. Psychologické proměny postavy na lusknutí prstu, kdy zřejmě jakémusi Bryanovi Sipemu, který má za sebou absolutní NIC a není divu, došlo kafe a když se vrátil ke stolu s novým šálkem, řekl si: "Kurva, co kdyby si teď jen tak rozflákal absolutně celej svůj barák, no to bude zvrat!". A já zvracím ještě teď! 10% (13.07.2016)

Každej člověk po dlouhym pracovnim týdnu občas prostě potřebuje něco zdemolovat, aby si odpočinul a trochu zašlapal ty zasraný stereotypy. My jsme s Jakem Gyllenhaalem bořili rovnou celý baráky a přestože to byla silně depresivní podívaná, vážně jsme si u toho odpočinuli a po skončení jsme byli lehký jak pozlátko ve větru. Scénář tohohle nerváku bere všechny starosti s obrovským nadhledem a deprese ovdovělého chlápka, kterému nějak nedochází, co se vlastně stalo, člověku přijdou až zábavný. Gyllenhaal se celej film točí na kolotoči zoufalství, občas rozseká záchod v práci, někdy rozebere ledničku, jindy zas do sebe nechá střílet z pistole. Do toho poslouchá punk a naučí vás správně používat slovo fucking tak, aby jste nezněli jak idiot, když ho vyslovíte. Po DiCapriovi je to další adept, kterej okamžitě musí dostat Oscara! Takže vemte palici a rozsekejte alespoň svojí kuchyňskou linku, pomáhá to. TOP 2016 … 9/10 (28.06.2016)

Zřejmě se dá pochopit, proč je v Hollywoodu, a potažmo ve filmovém průmyslu obecně, tak moc populární psát a točit o krizi bílého muže ve středních letech. Viděli jme to nesčetněkrát a ještě jednou tolik nám toho chystají v hrnci. Jenže jsme to ještě neměli možnost ochutnat s Gyllenhaalem. Stejně jako v Dallas Buyers Clubu to Valléemu utáhne jeden charakter se svou star-power. Gyllenhaal je už tolik let neskutečně silnej a pořád se vyplácí stalkovat jeho filmotéku. A jak dostane výborně napsanou postavu, je to tam. Myslel jsem, že už je to téma okousané, ale okořenili jej parádně! (28.08.2016)

Příjemné drama v čele s mými oblíbenci o tom, že všechno je v životě pomíjivé a bohatství, manželství a moc vám ne vždy přinese pocit plnohodnotného života a radosti a někdy je potřeba upustit úzdu a dělat co nás zrovna napadne a vyhnout se tak společenským konvencím. Potěšil i dětský herec, se kterým jsem soucítila a získal si moje sympatie. Příběh není zrovna vyloženě vynalézavý a asi se mi v hlavě moc dlouho neudrží, ale pro jednorázové zamyšlení Demolition poslouží. (09.02.2017)

Originální. Zvláštní vztahové drama, kterému by k dokonalosti pomohla jen větší přímočarost. Některé rodinné scény (s gay děckem) jsou docela zbytečné. Celá idea s demolicí vlastního života a dekonstrukcí osobnosti táhne jako už dlouho nic. Gyllenhaal klasický, přesně hrající. Režie prvotřídní. Zajímavý soundtrack. (07.07.2016)