Podnikavá Joy

Trnitá cesta mopu do amerických domácností. Přiznám se, ža tahle synopse mi přišla tak fádní a nezajímavá, že mě to předem nelákalo ke shlédnutí. Od začátku filmu to bylo "celkem zajímavé, ale ničím zvláštní", někdy celkem bizarní, kdy se postavy chovají divně (klasický to neduh Russellových filmů), ale od setkání Joy s postavou Bradleho Coopera v polovině filmu jsem byl pevně zaháčkován až k výslednému dojmu "výborné". Samotná scéna představení mopu její stvořitelkou v TV reklamě byla pětihvězdičková, stejně jako bylo ponoření se do role ze strany Jennifer, která to tam emocionálně hrnula jak sněhový pluh. A propós zima byl dobrý tah, poletující vločky tomu vyprávění dodávaly přitažlivou atmosféru, společně s hudbou, kterou Russell vždycky uměl ve filmu správně použít. (27.12.2016)

A cenu za Nejhorší rodinu získávají... Žádné haha, myslím to smrtelně vážně. Matka závislá na telenovelách, otec střídající partnerky, sestra Marfuša JsemLepšíNežTy, otcova zazobaná partnerka Made in Italy a k tomu ex-manžel žijící v suterénu. A co teprve ta podpora! Business-plán nevyjde (ať už vinou kolektivu či jednotlivce) a zatímco je Joy právem na pokraji nervového zhroucení, matka mlčí, Marfuša s Italkou se vysmívají a otec zachraňuje situaci větami jako "ne, nechte ji, je to moje vina, nikdy jsem ti neměl dovolit chtít se stát něčím víc než ženou v domácnosti". Upřímně, být na Joyině místě, tak nevím, komu tu propisku na podepsání vyhlášení bankrotu vrazit do oka jako prvnímu. Díky bohu za babičku, kamarádku, děti a vlastně i za ex-manžela, ze kterého se nakonec vyklubal docela fajn chlap.;-) Film jako takový nebyl špatný, když se to chytí za správný konec, může i komedie/drama fungovat, na můj vkus však bylo v "Joy" až příliš absurdit (a překvapivě ne v dialozích, protože ty byly skvělé). Jennifer dobrá, nejlepší ale byla stejně Virginia. "Joy?! Voda!"XD (08.01.2016)

Ďalší priemerný snímok, ktorý siahol na oscarové nominácie. Prvá polhodina je ukrutne nudná až zvažujete odchod z kina, či vypnutie TV (podľa komentárov si to tu všimol každý). Následne sa to dostane aspoň do priemeru, ale celú čas som rozmýšľal, to vážne už točíme filmy o vynálezcoch mopu? Nič na tom výnimočné nebolo okrem toho, že z tej dementnej rodiny okolo hlavnej hrdinky vám bude často naskakovať žila na krku, je až neuveriteľné koľko hlupákov okolo vás môže váš život totálne posrať. Takže v tom by som videl aspoň úspech dramatickej línie. Moja obľúbená Jennifer Lawrence sa už začína čoraz viac podobať na Renée Zelweger, v čom vidím veľké nebezpečenstvo. A nominácia pre ňu za toto na Oscara? To je snáď výsmech, nie? (08.02.2016)

Máme tu životopisné filmy o geniálních matematicích, astrofyzicích, letcích... a taky tu máme životopisný film o ženě, co vynalezla samoždímací mop. Nakonec ale proč ne. Joy je povedené drama s komediálními prvky o cestě za americkým snem. To už tu sice několikrát bylo, ale tohle nevtíravé odlehčené podání mi sedlo, i když nemůžu říct, že by to byl film, který vyloženě nadchne. (10.01.2016)

Tohle je podnikání. Žádné zeširoka vzaté skákání v čase, ale naservírování počátečního pekla ve světě byznysu v přímém přenosu s famózní Jennifer Lawrence. Scéna po scéně, záběr po záběru. Všechny emoce jsou na místě a má to neskutečnou energii. Pro jedince co se svým nápadem začínali podobně strastiplnou cestu je to dvojnásobný nášup. K nepochopení je pak úvodní nahořkle "woodyallenovský" rozjezd, který je plný prapodivných individuí a zvláštních režisérských postupů - je potřeba cca 30 minut posečkat. Ke konci ale čím dál lepší a jasnější, stejně jako životní cesta hlavní představitelky. Jennifer si krade některé scény vyloženě pro sebe, neskutečné, měla dostat Oscara spiš než Brie Larson, která byla holt v méně komerčním bijáku. (16.05.2016)