Tohle je náš svět

"When you have sex with a woman, be gentle and listen to her. Treat her with respect and dignity even if you don't love her." ____ Hluboce inspirativní a třeskutě zábavná kritika amerického konzervatismu a sociálního konformismu - přesto nejde o obyčejnou polemiku na téma konfliktu osobních idealistických zásad vůči normám většího celku, jmenovitě systému jako takového. S idylickou filozofií charakteru Vigga Mortensena jsem okamžitě sympatizoval, poněvadž se můžu prakticky považovat za hipstera, anebo hippíka současný generace - sám se totiž o tyhle metafyzicko-existenciální teze a podobný chujoviny zajímám - a jen fakt, že zde Viggo své děti učí i pomocí kultovní grafické novely MAUS, potěšil.... Perspektiva snímku je vůči subjektivní ideologii Mortensenovy rodiny zcela neutrální, jednoduše nestranná, tudíž názor na ona prezentovaná témata, která jsou jednoduše neskutečně poutavá a často i diskutabilní, si musí divák zformovat sám. Ačkoliv snímek svou tématikou a leitmotivy může připomínat neméně identický 'Útěk do divočiny', plus co se týká myšlenky a přesahu (a modrého autobusu!), tak narativ je akorát teoreticky obrácený o 180° (kdo viděl, pochopí).... I já musím sám přiznat, že někdy mě už nehorázně irituje tenhle konzumní svět, kterej je závislej na materialismu a stereotypech, a nejradši bych se taky vydal žít do lůna přírody, neznámo kam, daleko od společnosti - poněvadž jsem idealista a nestydím se za to - a ve skutečnosti bych stejnak nejradši žil s touhle ztřeštěnou rodinou! Vše je navíc parádně zakončené akustickou hippie verzí ikonickýho šlágru 'Sweet Child O'Mine'.... Verdikt: víc takových projektů! 8,8 kořínků mandragory z 10 (14.07.2020)

Film nastoluje mnoho otázok okolo alternatívnej výchovy detí a som rád, že ide o počin objektívny. Nemal som pocit, žeby tvorcovia upredňostňovali akúkoľvek z foriem, hoci sa to sprvu možno zdá. Polemizovať by sa dalo okolo danej témy do rána, v každom prípade po filmárskej stránky ide o slušné nezávislé dielko hodné povšimnutia. Záverečná štvrťhodinka je však na smolu úplne, úplne zbytočná, hoci vzhľadom k úvodu filmu je technicky veľmi pekná. (20.11.2016)

Mortensen není takový nesympatický asociální magor jako třeba Ford v Mosquito Coast, on je... sympatický asociální magor. A proč mu vlastně říkám magor, když s jeho názory vesměs souhlasím? Protože mi vadí, když se někdo snaží svoje děti přizpůsobovat obrazu svému a nedává jim možnost volby. Na mě to totiž v dětství taky zkoušeli a dodnes jsem z toho celej traumatizovanej, deprivovanej a přecitlivělej - třeba nesnáším otce i matku a všechny lidi, kteří se jim byť jen trochu podobají... Ale jako komedie (no dobře, jako vážná komedie) film funguje spolehlivě. Jeho humor se nese na podobné vlně jako třeba v The Men Who Stare at Goats, co mě tak momentálně napadá. Některé scény a hlášky jsou fakt prvotřídně vtipné, hlavně hlášky malých dětí, a čím menší ty děti jsou, tím líp. Výborný je i model hippie-maoisticko-anarchisticko-divošské rodinky, která žije v lese a v nouzi nejvyšší "osvobozuje jídlo" ze sámošek. Ale k dokonalosti filmu chybí... vlastně přebývá příliš sentimentálního pathosu v druhé půli, čekal jsem, že závěr zazní v trochu temnější a těžkomyslnější tónině. // Masakr. 9.1.2022 jsem tenhle film zkouknul kvůli přítelce znovu a i když jsem věděl, že jsem ho už kdysi viděl, nezjišťoval jsem si, jestli jsem už k němu psal kdysi komentář a připravil si tenhle: "Tahle utopická, hollywoodskými scénáristy vyumělkovaná a zidealizovaná rodinná tlupa asociálních, prvobytně pospolných inteligentů, vedená asociálním anarchistickým intelektuálním sociopatem Mortensenem, mi živě připomněla jednu skutečnou takovou podobnou rodinu, pocházející z našich luhů a hájů, (https://www.csfd.cz/film/405965-stale-spolu/prehled/), jejíž děti ovšem zdaleka nedosahují výšin mentální kapacity virtuálních dětí Mortensenových. Teoreticky jsou mi sice podobné postoje a sociální experimenty sympatické a oněm lidem většinou dobře rozumím a chápu je, jen výsledek oněch experimentů asi často bývá na hony vzdálený původním plánům a idejím. Jinak film je chvílemi drama, chvílemi groteska či sociální satira, chvílemi komedie, většinou naštěstí komedie černá a chytrá. Já osobně bych ovšem uvítal, kdyby skončil ca o dvacet minut dřív, tedy s oholeným Mortenssenem u ohně. Ten závěr s ukrytými dětmi, pohřbem matky a sluníčkovým, idylickým, laskavě hřejivým epilogem v chaloupce, mi k předešlému nevážně vážnému a filosofujícímu ději příliš neseděl." (10.11.2016)

Pro komiksové fandy obrovská zrada. Příležitostný řidič autobusu a rodič na plný úvazek Viggo totiž žádnými nadpřirozenými schopnostmi neoplývá, tedy snad kromě té, že absolutně kašle na dnešní konzumní společnost a po svém vychovává svých 6 dětí. Zda-li s jeho výchovou bude divák souhlasit či nikoliv, záleží čistě na úhlu pohledu každého z nás. Příjemný film k zamyšlení. 75% (21.11.2016)

Velice dobře napsaná a natočená "vážná komedie", která dokáže oslovit několika chytrými myšlenkami, vykouzlit úsměv několika absurdními situacemi a dotknout se několika prožitými emocemi. Já jsem klidně pro, aby se s dětmi jednalo více upřímně, otevřeně a neskrývala se před nimi krutost a pravá tvář světa. Mrzí mě, že film nezkouší být více realistický, přeci jen citace listiny základních práv a svobod v 8 letech je trochu moc. Zdá se to jako detail, ale právě kdyby se film držel reality, mohli by se z něj lidé více přiučit... 7/10 (23.10.2016)