9. duben

Musím říci, žetohle byl můj první čistokrevný dánský válečňák a ani jsem netušil, že Dánové na tom byli s armádou tak špatně, mnohem hůř než my. Bylo to flustrující vidět drtící vítězství Němců. Ve filmu se moc nebojuje, spíše krátká přestřelka a ústup, ovšem i díky velmi zdrařílému soundtracku vše působí hodně tísnivě a věrohodně. (13.03.2021)

"Bola to zbytočná strata životov, vaša vláda už kapitulovala..." Dánsky prístup v tomto filme musím pochváliť. Film sa drží reality, je pri zemi a v množstve všemožných vojnových filmov môžme tento zaradiť medzi tie realistické. Žiadne hranie sa na hrdinov...Aj keď sa Dáni pokúsili brániť svoje hranice, museli zdravým úsudkom prísť k tomu, že na tak vyzbrojenú a zorganizovanú armádu jednoducho nemajú a boj bude len plytvaním s dánskymi životmi. Film nieje zbytočne dlhý, tak ako dlho netrval ani ich boj, ale postavili sa a to sa cení. Kvalitne zrežírované, dobre zahrané, nevadilo mi na filme nič. V závere je zopár krátkych rozhovorov s veteránmi. Väčšina divákov asi nebude nadšená, budú čakať niečo veľké, ale i takéto sú dejiny a aj o nich sa dá natočiť kvalitný film. 9. apríl ním je. 80%. (12.10.2015)

Film je to výborný a není k tomu mnoho co dodat, ale komentář si přesto neodpustím, zejména po přečtení názorů výše, z nichž některé srovnávají situaci Dánska a Československa. Pro ty, kdo mají v dané tématice drobné mezery: onu možnost hrdinství nám neupřel prezident Beneš, ale alibistická, sobecká a zbabělá politika našich "spojenců" Francie a Velké Británie, která je před válkou nakonec stejně neuchránila. V roce 1939 jsme už dávno neměli nejen "příhraniční pevnostní systém", který byl už půl roku v rukou Německa, ale ani toho prezidenta Beneše, ten už nějaký čas pobýval v emigraci a jeho místo dávno zaujal prezident Hácha. A s naším bojem se to má tak: naše vláda přijala (neboť těžko mohla dělat cokoliv jiného) Hitlerův diktát a kapitulovala, podobně jako dánská vláda ve filmu - a stejně jako v Dánsku se i u nás špatně informované jednotky postavily na hrdinný a marný odpor - o nich mluví ve svém komentáři flanker.27. A světe div se - oni o tom ti Dánové netočí filmy NA ROZDÍL od nás, ale STEJNĚ jako my. O frídeckém incidentu vznikl už v roce 1956 Sequensův snímek "Neporažení", který stojí (i přes své pochopitelné dobové ideologické zabarvení) za shlédnutí zrovna tak, jako "9. April", třeba jen proto, aby bylo o nějaký ten zbytečně sebemrskačský komentář méně. (06.12.2015)

Docela jsem se pobavil nad některými komentáři (kola proti tankům a podobně), když cyklistickými rotami či prapory disponovala téměř každá evropská armáda (německou nevyjímaje). Pěší divize byly na počátku války opravdu pěší, takže kola představovala při rychlých přesunech obrovskou výhodu. Ale k filmu. Užil jsem si ho. Potěšilo mě, že dánští tvůrci ze svých vojáků nedělali něco víc, Američané i Rusové by si z nich měli vzít příklad, celý snímek na mě proto působil krajně autenticky. Potěšily mě i velmi pěkné záběry na Pzkfw II i SdKfz 222/ 223, nadchla mě tísnivá atmosféra prostoupená bezmocí a myslím si, že se tento film, na rozdíl od mnohých válečných velkofilmů, opravdu povedl. (23.10.2019)

Jeden z nejrealističtějších válečných filmů, co jsem viděl. Tento příběh z pohledu malého národa, který je uvržen do beznadějného boje, nám může být blízký. Škoda, že po Tmavomodrém světě náš historický film stále spí. 9. duben je svým podáním skvělé osvěžení po rusko-americké sebechvalné pompě a francouzském šaškování. (19.07.2020)