Náhoda

"Co kdybych tehdy..." Náhoda či osud ? Vynikající obsazení, precizní režie a především ohromně silný námět, který si však zasloužil lepší scénář. Nevyrovnanost jednotlivých osudů a utahanost některých momentů zbytečně ubírá na působivosti. Film, o kterém se dá mluvit hodiny, ale který nakonec vypadá lépe na papíře než v konečné podobě. Navzdory výše zmíněnému bych ho doporučoval rozhodně zhlédnout, jelikož Náhoda má co říci a donutí k zamyšlení. A to se cení. (01.09.2007)

Vytýkat skvělému filmu hloubku, myšlenku, skvělé zpracování i mimořádný výkon hlavního představitele tvoří dohromady soubor postřehů, které se vzájemně popírají. Pochopit v tomto případě znamená pracovat na sobě samém. Pracovat na sobě samém znamená seberozvoj a sebevzestup. Bohatství osobnosti se dříve či později zákonitě vyjeví jako posun v profesionalitě bez ohledu na druh povolání. Ale to jen tak na okraj. Tři souběžné sondy do polské společnosti posledních měsíců působení Gierkova vedení PSDS jsou hlubokými vhledy do jevu, se kterým zápasíme dodnes: do postkomunistického syndromu. Film - respektive Kieslowski - jakoby v tomto ohledu předjímal i náš polistopadový vývoj a jeho zákruty. Klikatá statečnost a kulhavá ctnost jsou asi nejpřípadnějším vyjádřením těchto ne katastrofických, ale daleko spíše kocourkovských stránek života zemí někdejšího sovětového vnějšího impéria. Klikatá ani nahodilá není ale kvalita NÁHODY. Ta je naopak i v tomto případě již dnes nadčasová. Také pro nás Čechy. (20.10.2007)

PRZYPADEK/NÁHODA = tři životní alternativy, tři příběhy, tři různé životní cesty a tři různá životní završení hlavní postavy Witeka Dlugosze. Místem, kde se životní běh Witeka tříští na tyto tři alternativy, je železniční nádraží; událostí pak dobíhání na vlak. Toť ve zkratce děj filmu, který bravůrně rozpracovává téma náhody, prolínání našich životů i naši omezenou schopnost přesně určit, zda-li ta nejlépe se jevící cesta je opravdu tou nejlepší. Krzysztof Kieslowski v tomto existenciálním dramatu vynikajícím způsobem vychytal všechny možné úhly pohledu na náhodu + výborným způsobem zachytil "zatuchlou" dobu 70. a počátku 80. let. Shrnuto a podtrženo: Vynikající dílo vynikajícího režiséra. (24.10.2004)

Jedno ze základních filmových děl spadajících do kategorie tzv. filmů morálního neklidu 80. let. Zároveň jde o nejzásadnější Kieslowského film před tím, než natočil svůj mistrovský Dekalog. Kieslowski ve snímku rozehrává tři varianty života svého hrdiny studenta medicíny Witeka a na jejich pozadí vykresluje společenský život na přelomu 70. a 80. let, rozklad komunistického režimu a neklid ve společnosti, který vyústí v revoltu pod hlavičkou hnutí solidarity. Kieslowski sice pracuje s motivem náhody, která může zásadním způsobem změnit lidský život, zároveň ale věří tomu, že je možné vlastními činy a rozhodnutími svůj život ovlivnit a modelovat přes nepřízeň doby. Film přinesl mimořádnou vlnu popularity pro představitele hlavní role Boguslawa Lindu, který se v následujících letech stal jedním z nejvýznamnějších, ne-li nejvýznamnějším, polským hercem. Ve všech třech liniích příběhu se protkávají osudy nejenom Witeka, ale i vedlejších postav, takže skládačka, kterou režisér předkládá, je divácky velmi atraktivní. Je to film o morálce a vymezování lidské svobody. Celkový dojem: 90 %. (26.12.2008)

V hlavní roli náhoda! Tři možné životy jednoho člověka Witka Długosze. Každý příběh začíná obyčejným zpožděním a dobíháním vlaku, zdánlivě je všechno stejné jako v tom předchozím.V běhu se srazí se starší ženou a rozsype jí peníze, zakutálená mince za kterou si šťastný bezdomovec kupuje pivo, nákup jízdenky a pokus o naskočení do ujíždějícího vlaku. A potom už je člověk ve vleku nevyzpytatelné náhody, která ovlivní život, která vychýlí z cesty. Určitý čin v určité situaci, kouzlo setkání a život se vydá jiným směrem. Téma tří možných životních cest na křižovatce osudu, kdy okamžik (několik vteřin) změní plány, sny, přesvědčení. Přitom kolikrát si každý z nás za život řekne "Kdybych tenkrát ...". Jenže Krzysztof Kieslowski mě právě přesvědčil, že nic není tak jednoduché a tenhle povzdech je v životě naprosto zbytečný. (14.10.2005)