1944: Přinuceni k boji

Moje první seznámení s estonskou/finskou kinematografií a ihned si odnáším silný zážitek. Snímek si naštěstí nehraje na nějakou do nebe volající propagandu a servíruje nám pohled na události, které změnili Estonsko na dalších padesát let. Je to nádherná a tragická ukázka toho, jak si velmoci mezi sebou rozdělují své sféry vlivu. Tím vždy trpí pouze obyčejný občan. Soused zabijí souseda, jen kvůli rozdílným uniformám. Přitom chtějí oba totéž, konečně mír. Film šlape od začátku do konec, děj krásně plyne, podíváme se do obou táboru konfliktu a navíc si vše drží velmi vysokou technickou kvalitu. Jedná se o velmi výrazný zápis k seznamu druhoválečných filmům, zejména těch současných. 80% (07.08.2015)

Skvěle natočené (skoro se chce napsat) existenční drama o jednotlivcích ve válce, o jejich vztahu k vlasti, k svým přátelům, rodinám a dobou, politikou a svědomím. Každý má něco. Češi kýčovité Lidice a Tmavomodrý svět, Estonci 1944, my patos, oni snahu vydět bez příkras, my českého hrdinu, oni jedince drceného soukolím dějin... Neumím si představit, že by podobný film vznikl u nás. (08.09.2015)

Zaujímavé. Natočiť jeden film z dvoch pohľadov. Pekné prevedenie, pekná akcia. Škoda straty tempa a záujmu diváka zapríčinené rozborom emócií vojakov bojujúcich strán. Ale uniformy a výstroj veľmi pekné. 4 z 5 (04.03.2017)

Herecky slušné, výpravou lepší průměr, atmosférou horší průměr a příběhem bída. Estonci, podobně jako Belgičané mají smůlu na polohu své země, ale jakkoliv jejich těžkou situaci chápu, vojáci bojující bok po boku SS prostě sympaťáci nejsou. Fandit jsem jim nemohl a to je docela problém. A protože Rusové jsou vesměs anonymní postavy s jepičí životností (v bitevních scénách často ani nevystřelí, jen si apaticky běží pro smrt), tak jsem si těch kladných hrdinů moc nenašel. Scénář má vyšší ambice a občas hlasitě připomene, že se tu na pozadí Druhé světové války odehrává i soukromá Estonská občanská válka. Druhá polovina filmu tuto tezi jen podtrhuje. Přesto ani ona nedosahuje bůhvíjakých kvalit. Ocením alespoň střízlivý pohled na věc a snahu udržet patos na snesitelné míře. (22.03.2017)

Nečekaně silný snímek, a to především díky obratnému zvratu krátce před půlkou. Snaží se vyvolat dojem, že nikoho nesoudí, a dělá z Estonců tak trochu národ hrdých lidí, kteří se ocitli semletí soukolím světových dějin. Možná to tak bylo, možná to bylo trochu jinak, ale není na filmařích, aby vyprávěli přesně dějiny. To je na historicích. Filmaři by měli umět vyprávět osudy a předávat divákovi svůj unikátní pohled na svět - a to se Elmovi Nüganenovi povedlo opravdu dokonale. Skvělé "akční" scény, výborné - několikaslovné - dialogy, minimum patosu a nečekaně kvalitní herecké výkony. Klobouk dolů. 80 % a ty nejlepší čtyři rudé hvězdy, jaké můžu dát. (07.09.2015)

Velké překvapení a jeden z nejlepších válečných filmů za poslední dobu. Estonští tvůrci natočili plnohodnotný válečný film, který se může měřit i s těmi nejlepšími americkými bratříčky. Velmi oceňuji, že tvůrci dali divákovi možnost nahlédnout na obě strany barikády a ukázali, jak to měli Estonci za války těžké, jelikož půl národa likvidovali nacisté a druhou půlku komunisté. Film nabízí velkou spoustu bojových scén, zejména ze zákopu, které lze řadit mezi ty nejlepší ve svém žánru. Ano, dramatická část a samotná zápletka je trochu naivní a přehnaná, ale to je zejména kvůli tomu, aby neznalý divák pochopil souvislost, proč proti sobě bojují občané jednoho státu v různých uniformách. Moje hodnocení 80%. (05.04.2016)

Parada. Po vsech tech americkych nesmyslech konecne zase jednou valecny film, ktery nepusobi trapne a lacine. Baltske staty to nikdy nemely jednoduche a Estonci mi byli vzdycky nejsympatictejsi. (05.10.2015)

Krutá realita druhoválečného Pobaltí. Estonci v uniformách Waffen-SS bojují proti Estoncům v uniformách Rudé Armády. Dobře natočené. (01.07.2015)

Skvělý vlastenecký počin estonských filmařů líčící útrapy estonského národa decimovaného za druhé světové války hned dvojí okupací a tyranií - fašistickou z jedné strany a sovětskou ze strany druhé. Estonští muži nedobrovolně "rozebraní" mezi obě strany a nemilosrdně postaveni proti sobě, tak bojují nejen o holé přežití, ale trpí uhasínající národní identitou a také nemilosrdnými komunistickými půtkami, pouze násobícími utrpení. 1944 je filmařsky precizní válečný film s výbornými exteriéry, výpravou a kamerou, film nepostrádající vyhrocené a velmi silné momenty za účasti výborného hereckého obsazení. Jen škoda opravdu přehnaných prvoplánovitě sentimentálních excesů (např. holčička s panenkou pozpěvující si ve stínu útočícího leteckého kulometu), kterých je naštěstí jen minimum. Zasahující, silné a s náběhem na pátou hvězdičku. (19.05.2015)

Nestáva sa mi často, že narazím na film z Pobaltia. Tieto kúsky vždy potešia svojou profesionálnou filmárčinou. Ak ku tomu prirátam moju lásku ku vojnovým filmom, špeciálne z 2. sv. vojny je to vždy pasia pre moju filmovú dušu. Už je dosť otrepané stále zobrazovať len konflikty vo Francúzsku, Nemecku, poprípade Rusku. Každá iná krajina ak predvedie svoju históriu je to ako svieži závan vetra v sparnom lete. Scény vyrobené estónsko-fínskym zoskupením sú fakt drsné a pritom veľmi osobné. Majú snahu diváka doslova vtiahnuť do zákopov a predviesť mu silu a zbytočnosť vojny. Umierajú starí, mladí, smrť si berie každého. Bol som, ale prekvapený, že vojna a konflikt tu nie je jediným prostriedkom na zobrazenie deja. Oveľa hlbší podtext film získava pri ústupe Nemcov a sile rozhodovania ako bude situácia ďalej pre chudákov Estóncov pokračovať. Potom to začína byť skutočne drsné. Záchrancovia - Červená armáda sa chová ako besný pes a práve toto sa tvorcovia nebáli ukázať. Ich film je načasovaný do súčasnej vyhrotenej situácie, kde mierne hrozí znovu vojnový konflikt. Možno je to aj zámer, ako poukázať na zbytočnosť takýchto pičovín ako je boj o moc, majetky pár vyšinutých dementov. (01.07.2015)

No, pokud by Red army v roce 1944 opravdu bojovala tímto způsobem, jakým si to představuje režisér v prvních 5 minutách filmu, nikdy by do Berlína nedošla. V roce 1944 to už ale dávno nebyla nějaká zbrklá partička dementů řítících se do útoku s mocným Urráá, ale nesmírně efektivní mašina, která smázla z povrchu zemskýho Wehrmacht se všemi jeho spojenci jako kdyby to to byl pluk francouzských četníků na dovolené. Takže sorry, ale tohle se může líbít tak 15-ti letým kluků s erekcí při vyslovení slova Adolf...... 1 hvězda za výživnou dělostřeleckou přípravu k útoku, pak už to nešlo.... (30.05.2016)

Zaujímavý film, hlavne to prelinutie armád a hlavných postáv v strede filmu. Aj tie zákopové prestrelky boli dobre zvládnuté, hlavne ten dlhý boj na začiatku bol pekne prehľadný a spočiatku to vyzeralo, že sa bude bojovať v celom filme, no nestalo sa, ale nevadí, ani chvíľu to nenudilo. Nemám čo vytknúť. 75%. (13.06.2022)

Zase válečný film? Ale nedalo mi to. Nelituji. Vždy se dozvím něco nového. O čem jsem ani netušila. Příliš bojových scén, ty bych trochu zredukovala. (30.01.2017)

Trochu mne zneklidňoval fakt, že velitel estonských SS vypadal jako o trochu mladší verze Pavla Kříže. (19.05.2019)

Pro mě je tento film velmi příjemným překvapením. Estonští muži, kteří vstoupili do řad SS většinou z nenávisti k Sovětskému svazu a zločinům, které Sověti v Estonsku napáchali - vraždám, politickým procesům a deportacím jejich rodin na Sibiř, jsou zde v roce 1944 vyobrazeni především jako lidé, znavení propagandou. Lidé, kteří hájí své hranice před Rudou armádou, ale zároveň už ví, že ani Hitler není tou ideální cestou........... Na druhé straně Estonci v řadách Rudé armády, kteří jsou postaveni před nelehké dilema - z jedné strany jsou hnáni sovětským velením do nekompromisní likvidace každého vojáka v nacistické uniformě pod hrozbou trestu smrti. Na druhou stranu ale cítí, že své krajany v německých stejnokrojích chápou a tak když se jim postaví do cesty estonská SS nemají chuť bojovat se ,,svými"............. Bojové scény jsou výborné a je jich dost. Když už se nestřílí, můžeme sledovat zajímavé dialogy mezi postavami, které rozhodně nepůsobí, jako umělá výplň mezi boji, ale naopak perfektně zapadají do děje a dokreslují situaci. Také chválím výběr herců. Hlavní hrdinové z řad SS i Rudé armády byli sympatičtí a tak došlo k situaci, kdy jsem jim vlastně fandil všem, protože jsem už nepohlížel na barvu jejich uniforem, ale na ně jako na jednotlivé osobnosti s vesměs kladnými vlastnostmi............... Dobře, takže shrnutí - konečně se našel tvůrce, co nemá staženou prdel a natočil film o příslušnících Waffen SS bez nějakých trapných moralizačních žvástů o tom, jak byl každý muž s blesky na uniformě (u Estonců nebrat doslova) vrahem minimálně dvou tisíc dětí. Ve filmu nebyly opomenuty důvody hlavních hrdinů pro vstup do Německého či Sovětského vojska. Celková situace té doby je ve filmu perfektně vykreslena. Se vším všudy - fanatismus sovětských komisařů, dobou a situací narůstající despekt estonských esesáků k Hitlerovi, ztráta blízkého člověka ve válce, hamounství a sobectví, bratrství a vzájemný respekt vojáků, krutost války.... Koukal jsem, že Elmo Nüganen je mezi režiséry naprostý nováček, jemu čest, že dokázal natočit takový velký film. Snímků válečného žánru už jsem viděl mnoho, ale tento se mi z paměti jen tak nevymaže. O tom jsem přesvědčen - udílím zaslouženou plnou pálku. (24.07.2015)

Myslím, že jsem ještě neviděla žádný estonský film, natož estonský válečný film. Nikdy jsem se o jejich historii nezajímala, takže to pro mě bylo velmi milé překvapení. Zas jsem o něco moudřejší (otázkou je, na jak dlouho). No, taky to neměli jednoduchý - Rusáci a Němci si je přehazovali jak horkej brambor a tak nakonec proti sobě bojovali samotní Estonci - jedni ve službách Waffen-SS, druzí v Rudé armádě. Těžko zvolit, ke které svini se přidat, protože tenhle národ byl semlet oběma. A tak nebylo žádnou výjimkou, že se uniformy měnily podle toho, která strana zrovna vítězila. Rozhodně jim to nemůže mít nikdo za zlé - taky bych zbaběle přešla na druhou stranu, než být zastřelena, ba co hůř - deportována na Sibiř. Ani jejich vlastenectví nepůsobilo jako klišé a překvapivě mi vůbec nevadilo (na rozdíl od toho, jak je většinou prezentované to americké). Především jsem si užila pěknou zákopovou válku, ve které vládne taktika - hoď tam granát a pak je doraž střelbou. A za dobře odvedenou práci dostaneš podepsanou fotku vůdce. Potom se to trochu zklidní a nastoupí drama. Pak se k mému překvapení vymění nejen strany, ale i hlavní hrdinové. A nakonec zase akce. Závěr je jednak o nervech a svědomí a taky o dopise - bez toho druhýho bych se klidně obešla, protože mi přijde docela úchylný, aby se ženská zamilovala se do někoho, kdo vypadá jako její vlastní bratr. Taky jsem ráda, že už vím, jak vypadá skutečný vůdce - vážně nemá knírek. :-) A i když jsem slíbila, že už nebudu rejt do tvůrců titulků a musím zdůraznit, že si jejich práce velice vážím, nějak si nemůžu odpustit drobnou poznámku. Chápu, že čeština je těžká a mýliti se je lidské (jsem toho zářným příkladem), že si v rychlosti člověk splete my-mi, udělá překlep,... ale do očí bijící sloveso "vydět", se fakt těžko přehlíží... (18.06.2015)

The innocent always feel guilt, the guilty feel nothing. (30.10.2016)

Nádherná hudba a velmi dobré zpracování. Nicméně stejně tak,jako většina současných filmů z posledních let, tak i tento na sto honů smrdí dnes tak populární antiruskou propagandou."Věnováno všem, kteří bojovali za nezávislost"....Hmmm....Ale ani toto dílko nezmění fakt, že lidé umírali v boji proti fašismu. Pravda, někteří za Führera, ale odměnou jim byla jeho fotka s autogramem. .Nicméně je Estonsko konečně od roku 2004 v EU - BRAVO,tím se lecos vysvětluje. (13.06.2015)

Natočit válečnej film, kterej ukazuje válku bez obalu a příkras...jasně, pár jich je. Válečnej film s poutavou a velmi neotřelou atmosférou a dějem, to už jich je míň. Ale válečnej film bez patosu, hrdinských gerojů...to splňuje bezpochyby tenhle počin, račte vstoupit - hodně dobrý! (06.11.2015)

Největší válečnou absurditou je, že mladí muži, pocházející z jedné země stojí proti sobě a zabíjejí se. Místy hodně silný film, který však po té romantické vsuvce trochu ztrácí dech, ale předposlední a poslední scéna jsou zase skvělé. Velmi se mi líbily bojové scény, které byly natočeny realisticky a syrově. Nezáviděl jsem těm mladým Estoncům, balancujícím mezi dvěma největšími zly, které kdy člověk dokázal vymyslet, fašismem (nacismem) a komunismem!!! (05.02.2016)