Rose Tinted Dreams
Režie:
Dušan HanákScénář:
Dušan DušekKamera:
Dodo ŠimončičHudba:
Petr HapkaHrají:
Juraj Nvota, Iva Bittová, Josef Hlinomaz, Marie Motlová, Hana Slivková, Sally Sellingová, Marián Labuda st., Milan Kiš, Václav Babka, Míla Beran, Naďa Hejná (více)Obsahy(1)
Iva Bittová a Juraj Nvota v poetické parafrázi Romea a Julie na slovenské vesnici sedmdesátých let... Dušan Hanák je jednou z nejvýraznějších slovenských režisérských osobností vůbec. Svým originálním obrazovým rukopisem, v dokumentaristice vytříbeným smyslem pro poezii „všední“ reality a schopností vést herce i neherce k přirozenému projevu, a hlavně neústupností k jakýmkoliv kompromisům, které by narušily suverénní uměleckou celistvost díla, připomíná českého režiséra Františka Vláčila. S odstupem času – více než dvacet let – vynikají na Hanákově filmu především rysy integrity umělecké osobnosti, v normalizační době sedmdesátých let však znamenaly ostrůvky suverénní osobnostní tvorby v rybníce ideologicky zakalených „tvůrčích“ počinů... Ružové sny jsou směšnosmutným poetickým vyprávěním o lásce mladého pošťáka Jakuba ke krásné cikánce. Vesnice je malá, všichni se tu znají a Jakub jako by byl samozřejmou součástí života každé rodiny. Jolana žije na okraji, v cikánské kolonii, uprostřed své velké rodiny, denně obklopená spoustou malých děcek a rodinných povinností. Lásce se ale poručit nedá, a to ani – jak se ten starý veronský příběh Romea a Julie stále vrací – když je „zakázaná“. Křehký příběh o vzájemném citu těchto dvou velkých „dětí“ se pohybuje mezi skutečností a snem, ve kterém se čas od času zdá všechno snazší… Pro hlavní role tehdy Dušan Hanák objevil mladého Juraje Nvotu (osobitý herec, dnes režisér vynikajícího bratislavského divadla Astorka Korzo 90) a tehdy mladinkou brněnskou studentku herectví Ivu Bittovou. (Česká televize)
(více)Recenze (98)
Milé, jednoduché, lehké... celkem příjemná romantická jednohubka, ale něco mi na tom prostě tak úplně nesedlo. Dost mě rušily ty rádoby "zajímavé" a "umělecké" snové pasáže, které tam byly zbytečné a spíše na škodu jinak krásně jednoduchému a prostému životnímu příběhu (který také měl i přes krátkou stopáž své dost slabé chvilky a "záplaty"), taky Juraj Nvota mě zrovna neoslovil, ani nepřesvědčil. Podruhé bych to nedal... Prostě nejlepší na tom byla rozhodně mladá, sličná a roztomilá Iva Bittová, za tu mi to stálo:) 40% ()
Motivem neuskutečnitelné lásky a trochu i pojetím mi to připomnělo Romanci pro křídlovku. Čarokrásná Bittová, mladicky dojemný Nvota. ()
Tento film má pre mňa pridanú hodnotu v tom, že je v ňom zachytená moja babka a jej dvor vo Veľkých Levároch na ktorom som sa v detstve hrával. 65% ()
Prijemna vzpominka zustane. Vynikajici film! ()
Krásny príbeh dobrosrdečného vidieckeho poštára Jakuba a jeho lásky k rómskej dievčine Jolane. Taký Rómeo a Júlia z osady. Ich láska však nemá šancu. Výborný scenár plný vtipných dialógov a hlášok: "Práve prešlo 10 sekúnd vášho života". Rómski neherci vytvárajú autentickú atmosféru prostredia rómskej osady. Juraj Nvôta a Iva Bitová stvárňujú svoje úlohy výborne. Dušan Hanák sa postaral o kvalitnú produkciu. Film stále obsahuje obrazy typické pre slovenskú novú vlnu plné zvláštnych postavičiek ako dedinský blázon či pahltný dedko. 75% ()
Příjemně natočený snímek, který je navíc doprovázen pěknou hudbou. Trojice Nvota, Bittová, Hlinomaz podávají nadprůměrné výkony a je pravda, že Iva Bittová to byla tehdy ještě pěkná kočka! Nicméně uživatel JK77 nemá pravdu minimálně v těch prsou. Já jsem tam tedy žádná neviděl ... ()
Poetický příběh nenaplněné lásky poštovského panáčka a cikánské dívky na slovenském venkově s množstvím svérázných postaviček ve vedlejších úlohách. Trocha veselí, trocha smutku. Nikdy bych nevěřil, že použiju tento "svěrákovský" obrat, ale bylo to pohlazení po duši :-) ()
Báseň slovenskej kinematografie. Láske dvoch ľudí z iných kultúr tetno raz nebolo dožičené, či to bol už osud,alebo ľudia samotní... ()
Poetický obraz lásky dedinského poštára Jakuba a mladučkej cigánky Jolany. Sú to hrdinovia, ktorí vstupujú do života s omylmi a kotrmelcami, s humorom a poéziou ich mladosti. Jakub okrem listov a telegramov prináša ľuďom okolo seba i radosť. Vie si vymýšľať a dokáže presvedčiť, že všetky túžby a sny sú splniteľné Jolanka je cieľavedomejšia, ale nespokojná so svojim životom, ktorý by chcela zmeniť. Jakub a Jolanka sa k sebe približujú i vzďaľujú navzájom, nachádzajú sa, aby sa opäť jeden druhému stratili. Skutočný život ich naučí chápať, kde sú hranice sna, túžby a skutočnosti. ()
Výjimečný film, 2/3 jsem se kochal a zíral, pak mi to přišlo už trochu překombinované a začal jsem se trochu ztrácet. 90% a 5*. ()
Z doby, keď Slováci ešte vedeli točiť filmy na svetovej úrovni a nikto násilne neriešil diverzitu. Vlastne z doby, keď filmy boli ešte umením, a nie len rozpohybovaním stupídnych komiksov, narcistickým artom, prípadne dobrosernou "politicky" korektnou zlátaninou. ()
"Doniesol som vám život." - "Počkaj, zachvílu bude umelé jedlo, umelí ľudia, aj umelé ženy." ()
Léto s Monikou po Československu! ()
Neutrální hodnocení, film nenudí, délka tak akorát, ale nic světoborného. ()
Film vypraví o příběhu dvou lidí, každý žijicí "v jiném světě". Pošťák Jakub a romka Jolana se do sebe zamilují, ovšem nesou pochopeni okolím. Utíkají spolu. Jakub je napadán za to, že chodí s cigánkou. Jolana zase, že miluje gadže. Osobně jsem nepochopil, postavení romů k Jakubovi, kdy jej zvali a hostili. A nakonec ho nechali zmlátit. Aby si Jakub vzal Jolanu, byl problém. Ovšem, že si na konci filmu bere jedna cigánka gadže je v pořádku. Film se mi líbil jako kukátko do romské kultury. Ovšem dějově mi přišel dost chaotický. Za co, ale musím pochválit je právě to, jak je ukázán rozdíl mezi romskou a neromskou kulturou. ()
Ružové sny si získali moje srdce už od úvodných sekúnd. Iva Bittová a Juraj Nvota, ako si ich nemôžem pamätať, sú veľmi sympatická mladá láska a aj vďaka krásnym záberom západoslovenského vidieka a výbornej hudbe dávam plné hodnotenie. ()
Střední Evropa čtyři sta let po Shakespearovi: smír mezi bledými Monteky a tmavými Kapulety se nekoná. Kdyby Hanák s Duškem občas víc drželi svoji poetiku na uzdě, mohl být film ještě lepší. ()