Berani

Na letošních Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech bylo k vidění hned několik kvalitních islandských filmových počinů a jedním z nich byli i Berani režiséra Grímura Hákonarsona. Co mi v létě uniklo se snažím ve zbytku roku dohnat a tak se dostalo i na Berany, pro které je hlavní devízou mrazivá atmosféra a nádherná islandská krajina. Děj se odehrává v odlehlé části Islandu, kde hraje prim chov ovcí, jenže se zde nalezne zákeřná choroba postihující chovy ovcí a místní obyvatelé jsou tak téměř zničeni v této nelehké situaci musí dojít k interakci dvou bratrů Gummiho a Kiddiho, kteří spolu již 40 let nepromluvili. Pomalý běh událostí, dlouhé záběry islandské krajiny, zima, sníh a pletené svetry. To nejvíce vystihuje tento filmový počin. Bohužel pomalé tempo, neatraktivní děj a prapodivné vyústění dělají z Beranů v mých očích pouze průměrný film. (17.12.2015)

Jediné, čo dokážem k tomuto filmu povedať je, že choďte sa naň pozrieť, kým ho premietajú v kine. "Hrútar" nie je len dobrou drámou, ale je to podľa mňa aj absolútne dych berúci film, ktorý na správnych miestach vie všetko odľahčiť výborným humorom. Máme tu dvoch hrdinov, ktorých jednanie je pochopiteľné a musia sa vyrovnávať s tragédiou, ktorá postihne celé ich ovčie stádo. Navyše s dlhoročnou históriou a rodokmeňom. Ale súčasne je tam ešte aj bratská rivalita, ktorá bude musieť nakoniec skončiť. Pre dobro oboch. A jediné čo k tomu stačí je spoločný cieľ. Nechcem veľa vypisovať. Proste sa na to choďte pozrieť. Tento film je vynikajúci. Silný, strhujúci, výborne natočený, veľmi dobre napísaný... proste na to choďte. Neoľutujete. Hodnotenie: A (14.04.2016)

„Život ovce je závislý od pastevce, jeho těžké práce a vytrvalosti. Pokud je ovce šťastná, slunce hřeje a všemu žehná. Pokud je ovce nešťastná, je noc temná a zrádná.“ A tenhle proslov je pro film fatálnější, než se může na první pohled zdát…Nemluvit spolu více než 40 let, to úplně nesvědčí o vřelém a láskyplném bratrském vztahu. A Gummi na tom neplánuje nic měnit, tím spíš, když se jeho bratr Kiddi rád napije, ustele si venku na sněhu a mrazu, nebo si jde večer procvičit střelbu, to, aby člověk chodil radši spávat do sklepa. A za sourozencem posílal raději jen psaníčka prostřednictvím psího pošťáka. Dokážou však bratři kvůli sdílené tragédii najít společnou řeč? Poněkud odtažité islandské drama, které mě však pomalu, postupně dokázalo vtáhnout do sebe. A já si u toho navíc užíval ještě krásný vizuál, pár černohumorných míst (vede nabírání ožralce buldozerem) a minimalistické herectví hlavních představitelů. To jsem ovšem ještě netušil, jak moc mě k mému překvapení emocionálně sejme závěr, který kvalitu filmu ještě zvedá. Dávám solidní 4*. (22.11.2020)

-4* neutěšený a komorní islandský snímek o dvou bratrech, které na jednu stranu rozdělují dlouhotrvající rozbroje a zároveň spojuje bratrské pouto. Víc než slova tu mluví o nich jejich chování. Pomalý, syrový a zároveň citlivý film o lásce k půdě i zvířatům. Tohle rozhodně pro komerční publikum není - za mě slabší 4* a nejsem si jist, zda je to film na zopakování. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 2 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (26.12.2017)

Severská dráma ako má byť. S jednoduchým ale zaujímavým námetom a s primeranou dávkou tragikomična. Sympatické osadenstvo s veľmi uveriteľnými výkonmi a vôbec chovaním postáv. To je niečo, čo u severskej kinematografie hľadám. Kto by povedal, že snímok s baranmi a o 'baranoch' môže byť tak citlivý a plný svojského tepla. Možno by som si vedel predstaviť aj rýchlejšie tempo, ale príjemná stopáž má na svedomí, že ma to nudilo iba pri dlhších prestrihoch na zasneženú krajinu. No a ešte ma mohol režisér, ktorému vkus asi nič nehovorí, ochudobniť o pohľad na oboch 70-ročných naháčov. (02.11.2017)