Režie:
Zdeněk Gina HašlerScénář:
Vítězslav NezvalKamera:
Ferdinand PečenkaHrají:
Karel Höger, Lída Baarová, Světla Svozilová, Marie Blažková, Antonie Nedošinská, Rudolf Deyl st., Růžena Šlemrová, Raoul Schránil, František Kreuzmann st. (více)Obsahy(1)
Stačí málo, aby chudý hudební skladatel uvěřil, že dívka, do níž se zahleděl, miluje jiného. Odjede proto zapomenout do zámoří, kde se však prosadí, proslaví a také zbohatne. Když se poté vrátí do vlasti, jeho dávná láska je již vdaná - a zdá se, že na jakékoli vysvětlování osudného nedorozumění je pozdě... Přestože film vznikl již za protektorátu v roce 1940, mohlo se ještě volně cestovat do Ameriky i z ní. Básnivě tklivé melodrama si ovšem udržuje patřičnou "ušlechtilou" úroveň, ostatně scénář napsal Vítězslav Nezval. (oficiální text distributora)
(více)Diskuze
Vladajsoucna: jj po válce to bylo běžné. Viz namátkou Hvězda jede na jih, Labakan, Legenda o lásce, Zítra se bude tančit atd. Jinak ten film z počátku zvuk. filmu jak píšeš si nevybavím. Vím že se toho poměrně dost točilo např. v bývalé Jugoslávii, ale to bych musel někde zapátrat protože si též na názvy filmů nevzpomínám. Jinak např. ještě tento film http://www.csfd.cz/film/5280-osada-mladych-snu/ je zajímavý tím že v něm bylo k vidění několik obrazů z Alžíru!
Karlos80: Těch starých filmů točených v zahraničí bylo docela hodně, např. už němí Antonovi Cikáni (1920) se točili přímo v Benátkách, pak vznikla na počátku zvukového filmu jakási přímá koprodukce s Chorvaty (nebo jinou balkánskou zemí), název si teď nevybavuji. Po válce se pak točili filmy převážně v socialistických zemích docela běžně.
Vladajsoucna: To ne no, šlo vždy o filmové montáže. A ve zvukovém filmu jde opravdu snad jen o tyto čtyři filmy (tři mnou zmiňované plus tento), kdyžtak at mě někdo opraví. A s Evropu netuším, technicky by to možné snad bylo a doba do začátku války by byla i příznivá. Filmů se záběry z Evropy bylo v 30 a 40 letech natočeno pochopitelně víc.
Karlos80: To si teď nepamatuju, ale s tím přímým natáčením na americké půdě to bylo poprvé snad až u toho Cieslarova propadáku. V Evropě se točily už i němé filmy, ale v USA sotva.
Tady dochází k nepochopení faktu. Film Za tichých nocí se samozřejmě přímo v Chicagu nenatáčel, k tomu chyběly finanční prostředky i příznivá doba (byť Spojené státy nebyly v roce 1940 ještě přímým účastníkem války, nemohli se čeští tvůrci volně pohybovat po světě). Je to forma filmové montáže, tzn. dříve natočené dokumentární záběry (třeba pro nějaký žurnál či krátký dokumentární film), se sestříhaly společně s hranými pasážemi, aby mohl vzniknout patřičný dojem. Toť vše.
Zajímalo by mě, jestli ty záběry ze Chicaga jsou skutečné Chicago, zachycené autory tohoto filmu. Pokud ano, byla by to kuriozita nejen s ohledem na fakt, že se snímek vznikl za protektorátu (byť ještě v době, kdy USA ve válce s nácky nebyly). Nevzpomínám si totiž na žádný starší český film, který by se natáčel na území USA. Ba vlastně dokonce ani na žádný další film z následujících dekád! V Americe pokud vím čeští filmaři natáčeli až sekvence pro ten přiblblý film Někde je možná hezky z roku 1991, pak se zde filmovaly úvodní části Poldy 2 (1997) a Návratu ztraceného ráje (1999). Samotná Amerika (1994) byla téměř kompletně natáčená v hostivařských ateliérech, s výjimkou pár sekvencí v Praze a v Tunisku. V USA se co vím natáčelo snad jen ony záběry s mořem.