Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Budoucí hvězda evropských kabaretů éry Belle Epoque Loïe Fullerová se narodila na americkém Středozápadě a nic z jejího původu nepředurčovalo tuto farmářskou dcerku k tomu, že jednou bude tančit v pařížské Opeře. Ale stalo se. Skryta v metrech hedvábí, paže prodloužené dlouhými dřevěnými tyčemi, Loie znovu objevuje své tělo na jevišti a uchvacuje publikum každý večer o trochu víc svým revolučním Serpentinovým tancem. Oslní celé město a stane se ikonou, zářícím symbolem jedné generace. Významní obdivovatelé jí padají k nohám: Toulouse-Lautrec, bratři Lumierové, Rodin. Dokonce i když jí hrozí, že si fyzickou námahou zničí záda, i když jí záře reflektorů spaluje oči, nic ji nezastaví v touze stále zdokonalovat své umění. Až setkání s Isadorou Duncanovou – mladou tanečnicí bažící po slávě – přivede tuto ikonu z počátku 20. století k pádu... (Artcam Films)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (25)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Trochu mi to připomnělo snímek "Egon Schiele", který jsem nedávno viděl. Je to životopisné, je to dobré, ale přijde mi to spíše jako takové klasické životopisné drama, kterému chybí něco navíc, co byste dostali. Jasně, dozvíte se o životě dané osoby, kterou nejspíš ani neznáte, jasně, měla zajímavý a dramatický osud, ale s tím prostě počítáte. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Film začíná od prostředka. Soko své postavě poskytla zvláštní směsici zranitelnosti a odolnosti. Jako neohrabaná panna se na konkurzu bezelstně ptá : Znásilníte mě? Film má nádech ženského románku, ale naštěstí pracuje s humorem. Teprve později, když k sobě již oslavovaná diva pozvedne mladší kolegyni – podle scénáře zákeřnou konkurentku Isadoru Duncanovou – vynikne rozdíl mezi ladností přirozeného pohybu a trénovanou dřinou, mezi vyzývavou éterickou lolitkou a vycepovanou atletkou s pozitivním dopingem. Snímek pak do vztahu obou tanečnic roubuje ještě lesbické náznaky; typicky francouzským, tedy strojeně okázalým, předůkladným způsobemcož se týká také jiných milostných zkušeností Fullerové. Nás mohou rušit i kulisy pražského Obecního domu vydávané za kabaret Folies Bergere. ()

Reklama

JohnyD 

všechny recenze uživatele

Skvelé tanečné čísla s úžasnou hudbou, vizionárska a tvrde pracujúca Isadora patria k najväčším devízam filmu, ale tvoria len malý zlomok snímku. Ako náhle debutujúca režisérka začne rozprávať príbeh lásky, tak sa jej to sype pod rukami a vy iba neveriacky kývate hlavou. Nezachraňujú to ani skvelý herci na čele s Gaspardom. 5/10 ()

mclenin 

všechny recenze uživatele

Príbeh, ktorý v dôsledku inšpirácie skutočnými udalosťami síce postráda dramatické vyvrcholenie zápletky, no stavia na sugestívnosti vizuálu a zvuku. Filmový divák sa tak stáva súčasne aj divákom tanečných predstavení, ktoré sú skutočne oku a uchu lahodiace, a to je zároveň aj najväčšou devízou snímku - skvelá práca s obrazmi a hudbou, ktoré umožňujú film vnímať skôr pocitmi než rozumom. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Podobných životopisných filmů existuje na tucet a ještě víc, ale problém je, že jsou si dost podobné. Loïe Fuller asi nikdo nebude znát, ale tento film ji alespoň připomene. To bylo v době, kdy technika ještě nebyla tak propracovaná a lidé více chodili do divadel, moc jiné zábavy, krom kabaretů a nočních podniků, nebylo. Měla to těžké, holka, chtěla to dělat jinak a nebylo snadné se prosadit. Ovšem podařilo se. Zaplatit za to musela ale strašnou cenu. Faktem je, že herečku Soko moc neznám a zrovna mě nenadchla. Za to samotné kostýmy a taneční kreace byly pozoruhodné a celkem se divím, že z nich byly lidi tak nadšení. Spíše bych řekl, že je to styl, který by více přijalo současné publikum. Na druhé straně musela tato hra světla, barev a stínů vypadat tehdy úžasně, protože do té doby nikdo nic podobného asi nedělal. Pro režisérku Stéphanie Di Giusto je to velký debut, umocněný tím, že si prvně psala i scénář, stejně jako Sarah Thibau. Otázkou je, jak už si to tak u životopisných filmů pokládám, nakolik je zde pravdy a kolik tvůrčí svobody. Přeci jen ty lesbické náznaky...v tehdejší době...no už by je neupálily, ale společnost by jim dala co proto. ()

Galerie (70)

Zajímavosti (2)

  • Část filmu se natáčela v Česku a to konkrétně v Praze v listopadu 2015. Filmaři si vybrali secesní Obecní dům, který
    ve filmu reprezentoval francouzský kabaret Folie Bergere, a hotel Evropa. (Zdroj: Artcam)

Reklama

Reklama