Podivné zahrady

Táta je šašek, který Luciena dávno nebaví. Táta možná zajímá děti v obecenstvu, ale Lucien už přece dávno není dítě, tak se nebude smát klaunovi. Navíc, když je ten klaun takový nanicovatý. Naštěstí má klaun Jacques dobrého kamaráda Andrého, který si vezme Luciena stranou a odvypráví mu příběh z II. světové války. Hrdiny toho příběhu jsou André a Jacques. Oba milovali Lucienovu mámu Louisu. A aby jí dokázali, že jsou hrdinové, rozhodli se pro partizánskou akci, vyhodili do povětří výhybkářovou boudu na nádraží. Rozpoutali tím smrtelně nebezpečnou hru, která mohla mít tragické následky nejen pro ně. (Snorlax)