Svatební cesta do Jiljí

Osmdesátá léta - léta nepochybně vrcholné umělecké zralosti již tehdy oprávněně proslulého manželského hereckého páru - dala Šafránkové a Abrhámovi hned dvě zajímaé herecké příležitosti. Sympatická pábitelská dvojice lidsky hledající nejen partnera, ale i sebe sama, si teprve na vcelku dobře simulované mezní situaci testovací poněkud potřeštěně pojaté dovolené uvědomuje nejen předpoklady pro manželský život, ale i rezervy, jichž si žádný z partnerů doposud nebyl vědom. Řetěz gagových příhod (doprava kůlu na vysoký horský vrchol, bezradné bloudění orientačního turisty s doprovodným triumfem v terénu bezradné partnerky, dobrodružná plavba po řece, rázovitý Svěrákův průvodčí) vede vyvolený pár k poznání a vzájemnému uznání protějškových kvalit. To, co je ve filmu nejcennější, humor mixovaný s věcnou vážností a shovívavým nadhledem, je ve SVATEBNÍ CESTĚ zastoupeno měrou vrchovatou. A s tím i poznání, že věci partnerské a manželské mohou být lidsky teplé a humorně povzbudivé. Když tehdy, tak proč také ne dnes? (17.02.2011)

Přiznám se, že jsem tento film viděl až nedávno a již ženatej. "Dopsíprdele," pomyslel jsem si, "vidět to tak před svatbou, hnal bych ji na nějakej ten vejšlap taky." Nic naplat, teď už to nikdo nevrátí. Čert nikdy nespí. Každopádně, tento snímek se svým humorem a stylem pojetí řadí k těm čtveráckým kouskům pánů Smoljaka a Svěráka, jen je neprávem opomíjen. Kdyby to dávali v televizi tolikrát, co film Marečku, podejte mi pero nebo spíš Kulový blesk (ano, nabízí se představa, že hlavní mužská role je totožná), stal by se z toho stejný trhák. Teď mě napadá, že je ta postava stejná nejen jako v Kulový blesk, ale i jako v Jára Cimrman ležící spící, ale to bude asi tím, že je tam ten Abrhám kamenně unylý a do filmu promlouvá jeho vnitřní hlas, resp. té postavy. Je to takový společný jmenovatel těchto filmů. A já si říkám, že to vůbec nevadí. Jako je jedno, že Libuška Šafránková hraje jeho manželku v životě i ve filmech. (13.05.2013)

Nanejvýš milá a pohodová romantická komedie s několika kvalitními hláškami, výbornou ústřední dvojicí a také několika perfektními vedlejšími postavami, obzvláště Svěrákem a Smoljakem. A přestože nepostrádá (příjemnou) naivitu, střet mužského a ženského světa (způsobu jejich myšlení a jednání) je kouzelný a v některých scénách dokonce vůbec ne tak neuvěřitelný (naopak, mnohé situace člověk sám pozná). Trefné jsou také rozdíly mezi naplánovaným/sny a realitou. Škoda, že si film neudržel svoje počáteční tempo z úvodních Ztrát a nálezů, proto „pouze“ solidní 4*. „Pečenou kachnu mám rád, samozřejmě, jenomže kdybych si ji teď vzal a začal ji jíst, tak ještě po letech mi bude říkat: Jsi v podstatě kanibal, jedls kachnu před kachnou!“ (09.08.2013)

Josefu Abrhámovi tyhle ironizující typy chlápků prostě sednou. A to ani nemluvím o tom, jak v tomhle filmu září Libuška Šafránková. Jedna z nejkrásnějších českých hereček zahrála tu postavu tak dokonale, že člověk hned chápal, proč se jejímu nastávajícímu pořád něco nezdá, ale proč zároveň není schopen se na ní moc dlouho zlobit. Prostě ten typ ženy, kterou chlap nemůže nemilovat. (06.03.2009)

Hezká partnerská testovačka s rozkošnou a živelnou Libuškou Šafránkovou a odporně chlupatým a systematickým Josefem Abrhámem. Principielně je to trochu obšlehnutý Kulový blesk (Abrhám jako škrobený intelektuál, který vede tiché vnitřní monology), ale navzdory přítomnosti dua Svěrák-Smoljak a několika typických gagů (hlavně ten se ztrátami a nálezy je parádní) to nemá zdaleka tak vysokou úroveň, jako vrcholné výtvory dua Smoljak-Podskalský. Ale stejně je to po všech stránkách kvalitní komedie o tom, jak se dva lidé těsně před svatbou snaží na cestách poznat, zda se snesou, či nikoli. Navíc doprovázená příjemnou hudbou, pod níž je zřejmě podepsán někdo z dvojice Mišík-Hrubý (jestli se nepletu hihihi). (06.07.2004)