Nosferatu - Fantom noci

Herzog a Kinski - pekelná dvojica, zaručujúca zážitok. Nosferatu nie je iný. Devízou je kultový príbeh, ktorý samozrejme tak svojský autor ako Herzog prispôsobil svojim víziám, ale pri tom zachoval pôvodné styčné body. Kinski ako Drakula je GENIÁLNY - herecký minimalizmus s maximálnym účinkom (za pomoci parádneho make-upu:) Nosferatu v Herzogovom podaní má aj hlbší, priam existencionalistický podtext (zábery na prázne mesto, "posledná večera",...), výbornú formálnu stránku a veľa krýs k tomu:) (02.05.2011)

Obrovské překvapení! S Murnauovou klasikou jsem si divácky neporadil, Coppolův Dracula mě vyloženě naštval, ale Herzogova verze je tak neuvěřitelně krásně atmosférická, že jsem si vychutnával každou její sekundu. Zvlášť u první poloviny jsem byl naprosto nadšený - pochmurná (pod)horská krajina a staré hrady na mě prostě působí. Mimochodem je to kromě Hostelu asi jediný horor, u něhož jsem poznával místo natáčení (konkrétně hrad Pernštejn). Horror movie of the year (23.12.2009)

Pre mňa príjemné prekvapenie. Herzog spravil poetickejšiu adaptáciu jedného z najznámejších filmocv a dodal mu rozmer. Nemú verziu od Murnaua mám veľmi rád ale toto mi ulahodilo rovnako. Kinski vo svojej postave démonický a Bruno Ganz ako Harker rovnako dobrý. Výraznejšia práca s prostredím. Ústup od hororu hoci tu máme množstvo nepríjemných scén - potkany, sebaobetovanie. Pre mňa skvelé obhliadnutie za témou vampirizmu ktorú súčasný hollywoodsky priemysel spŕznil. Schmidt-Reitweinova kamera uhrančivá. (23.10.2018)

Takřka věrný remake Murnauova černobílého němého díla. Na rozdíl od něho však končí prakticky beznadějně. Po esteticko-výtvarné stránce Herzoga překoná v tomto tématu snad jen Roman Polanski v Plese upírů; tam však k úplné dokonalosti zase vadí poněkud zdlouhavější rozjezd. Jsem toho názoru, že výše jmenované tři draculovské filmy jsou zatím dosud zřejmě nejlepšími. Coppola je nepřekonal, ale stejně jemu i všem jmenovaným dávám jen čtyři, byť silné, hvězdičky. Doufám, že na těch pět tento námět ještě někdo natočí... (08.11.2008)

Geniální remake legendárního Murnuaova filmu, věrně zachovávající strukturu, rytmus i většinu detailů originálu, včetně líčení a teatrálních gest typických pro němý film, a přece ve svém vyznění zcela jiný. „Čas je propast hluboká jako tisíc nocí.“ šeptá ve své zpovědi upír, zoufale osamělý, hladový a současně toužící po pochopení, a v jeho hlase i výrazu je zřetelně patrné utrpení, které dochází úlevy až v okamžiku, kdy plný pokory, vážnosti, ale také neklidu, očekává světlo přinášející smrt. Spíše než hrůzu vyvolává nové zpracování strach a neklid a omračuje sugestivní atmosférou budovanou mimo jiné i pomocí podmanivé hudební složky. (26.06.2010)