Údolí krásných žab

Já tomu filmu strašně děkuju, za to, že jsem se moh vrátit do svýho dětství a zavzpomínat na všechny ty táborový hry, na opejkání buřtů u ohně a zpívání trampských písniček, táborový lásky a neskutečně ohromnou porci veselých příhod co jsem kdysi jako kluk každý léto prožíval v bobří zátoce u Ledče nad Sázavou. Díky tomuhle filmu se zdálo, jako kdyby se tohle všechno stalo teprve včera. Už si ani nepamatuju, kdy mě u nějakýho filmu bylo tak příjemně jako u týhle letní pohodovky. Ano jistě, z filmařskýho hlediska to asi není uplná dokonalost, ale když něco člověka tak příjemně pohladí na duši, tak onu filmařskou dokonalost klidně nechá běžet za jinejma divákama a stejně bude spokojenej jako králík po dvojitý porci mrkví. Jo a Miladka Vnuková je nádherná, když se usmála, tak praskala klučíčí srdce po kilech. P.S. Žádám okamžité vydání filmu na DVD !! (12.03.2011)

"Kam se všichni těší kdo to ví, i já to vím, i ty to znáš. Tam kde čeká tábor stanový, ten přítel náš..." Táborů jsem zažil a (a snad ještě zažiju) víc než dost, tak jsem se na tento Hanibalův kousek docela těšil. Musím ale říct, že i když se program na "filmovém" táboře zas tolik nelišil od táborů, jak je sám znám, celkově jsem zde postrádal takovou tu pravou táborovou atmosféru. Možná za to může až příliš hravá hudba (se zpěvy) Angela Michaljova nápadně v některých sekvencích připomínající jednu píseň z pohádky Zlatovláska. A ačkoliv mám hlas Karla Zicha vcelku rád, že by jím musel zpívat zrovna Vítězslav Jandák, to tedy vážně nevím. Kdyby msto tohoto umělého songu zazněla ve filmu nějaká pořádná táborová "odrhovačka", bylo by to nejspíše "jiný kafe". V úvodní části (před zahájením tábora) mě jinak kromě koncertu skupiny Plavců/Rangers docela zaujalo (a pobavilo) pár hlášek tatínka hlavní postavy Jany v podání Jiřího Valy ("Hele Olino tady píšou, jestli vyvážíme nějaký zlato. Mám tě tam napsat?" :D). (07.11.2023)

Zaplesá každý, komu se líbí patnáctky (čtrnáctky, šestnáctky...) v bikinách. Jandák jako charakterní soudruh pionýrský vedoucí na zpěv nadabován Karlem Zichem. Cílová skupina v roce 2017: nikdo! Přesto ta letní pohoda plynoucí nejen ze Sázavy (není jmenovaná, ale na výlet se jde na Lipnici, tak předpokládám) se dá lehce snést. Kromě Valy, Jandáka, Myslíkové a mladého Ťuldy všichni naprosto neznámí. Líra jsem nepostřehl. (10.12.2017)

Jeden z nejkrásnějších filmů pro děti, co byl v sedmdesátých letech natočen. Svět bez televize, mobilů a jiných technických vymožeností, kdy radost udělá i ten fakt, že pro vás někdo uvařil čaj. Skvělé herecké výkony, ještě nikdy jsem pana Valu neviděl se ve filmu tolikrát smát, jako v tomto snímku. Mladá dívka odjíždí na tábor, na který se jí nechce, protože těsně před tím potkává Jindru, ne Ondru. Bojkotuje tábor, ale děti a vedoucí kolem ní trpělivě snáší její manýry, až to nakonec pochopí i Jana a zbytek pobytu si užívá. Opravdu moc milý film s nádhernými písničkami od Plavců a od Karla Zicha s titulní písní Leť, písničko. (26.05.2017)

Kdo si neumí zavázat pionýrský šátek, kdo si nikdy nezakdákal u táborového ohně, kdo si nezařádil na koncertě Plavců, komu esenbák nikdy nesebral ventilky z byciklu a koho se nikdy nepokusil trknout projíždějící Trabant, tak tomu se tato óda na pionýrský tábor rozhodně líbit nebude. Já jsem z ní kdysi taky nebyl příliš nadšený, ale teta nostalgie tentokrát spolehlivě zafungovala a já dostal velkou chuť vrátit se do míst, kde slova ČEST a PŘÁTELSTVÍ znamenala víc než vyhrané špekáčky. (09.05.2015)