Režie:
Scott HicksScénář:
Jan SardiKamera:
Geoffrey SimpsonHudba:
David HirschfelderHrají:
Geoffrey Rush, Sonia Todd, Armin Mueller-Stahl, Noah Taylor, Googie Withers, John Gielgud, Marc Warren, Lynn Redgrave, Grant Doyle, Sandy Gardiner (více)Obsahy(1)
Otec Davida, Peter, podivín a despota, ač nemá odpovídající hudební vzdělání, učil Davida od dětství hře na klavír a z Davida rostl slibný klavírista. Peter má zvláštní způsoby a rodině vládne silnou rukou. Když se mu na jedné soutěži zdá klavír rozladěný, udělá tam výstup a demonstrativně odvede Davida domů ještě před vyhlášením výsledků. Člen poroty Ben Rosen přinese Davidovi až domů Zvláštní cenu za odvahu, protože David hrál velice těžkou skladbu, což Peter přijímá rozladěně a odmítá Rosenovu nabídku, že bude Davida učit jako mimořádný talent zdarma. Nakonec však Davida k Rosenovi přece jen dovede. Zanedlouho David vyhraje celostátní soutěž a dostane nabídku studovat v Americe. Rodina nemá peníze ani na cestu, ale akce se ujme opět Rosen. David hraje na různých akcích a na jedné z nich se seznámí se známou starší spisovatelkou Katherine Susannah Prichardovou. S ní zůstává v kontaktu až do její smrti. David se těší na studium v Americe, ale Peter v poslední chvíli rozhodne, že nikam nepojede. David zatrpkne, ale dále se věnuje hudbě. Brzy je mu však jasné, že bez dalšího studia se nikam nedostane a bez vědomí otce se zkontaktuje s Královskou hudební školou. Získá stipendium a přes otcův odpor odjíždí studovat do Londýna. Na jeho dopisy otec neodpovídá a oba se tím trápí, ani jeden však nechce ustoupit (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (156)
Přes obdivuhodný výkon Rushe a stabilně vysoký standart Mueller - Stahla mi u Záře chyběla komplexnější pojetí, přitom pro příběh zásadní vztah otce a syna je zpracován bezchybně a doléhá na své hrdiny potřebnou váhou. Trochu jsem byl překvapen kolik stopáže Scott Hicks věnoval Davidovu dětství a naopak o jeho dospělá léta je divák částečně ošizen a snímku to z jeho působivosti ubírá. 105 minut je prostě málo a já se chtěl dozvědět více. Enormní Rushovo klavírní nasazení ale přebijí většinu nedostatků a Záři dodává potřebný lesk. Zarážející ovšem je, k jakým kravinám se Scott Hicks od tak ambiciózního kusu po téměř dvaceti letech propracoval. 75% ()
Mám rád životopisné filmy a pokud je snímek o nadaném muzikantovi, tak dvojnásob. Zde jsem byl ovšem lehce zklamán. Nemohu se ubránit dojmu, že zpracovat by šel tento zajímavý "život" mnohem lépe. Celý film pak stojí "bohužel" pouze na určitých monentech a hlavně obou představitelích slavného klavirního virtuóza Davida Helfgotta, ať už Noaha Taylora, který ztvárnil výborně mladší léta, a nebo Geoffrey Rushe, který skvěle vystřihl dospělého génia a byl za tuto roli po zásluze odměněn Oscarem. V případě, že by herci své role neustáli nebo lépe vystiženo, nepřekročili by své stíny, snímek by možná nedosáhl ani průměru a to by byl zbytečně vystřelený náboj. Takhle nám alespoň zbude pár skvělých klavírních pasáží s výbornou muzikou a obdiv hereckého umění obou výše zmíněných herců. Škoda, mohlo to být za pět bodů, ale to by se musel pán od režie a druhý od psacího stolu trošku více snažit. ()
Splnil som si jeden veľmi starý rest, tento film som sa chystal zhliadnuť ešte v dobe svojho vzniku a mnoho krát po nej, no vyšlo to až teraz. Hlavným dôvodom bol samozrejme G. Rush, ktorý však na moje prekvapenie začína hrať až v polovici filmu, ak nerátam krátky úvod. Púšťať si to v pôvodnom znení asi nemá veľký význam, Rush artikuluje asi ako Luděk Sobota po 2 litroch vodky, takže mu nerozumieť takmer nič. Jeho výkon je fajn, ale príbeh nie je nič extra. V prvej polovici filmu sa zdalo, že to bude zaujímavo pokračovať vzhľadom na napätý vzťah otca a syna, ale po úraze sa zmenil nielen náš hlavný hrdina, ale i prístup režiséra, ktorý akoby zrazu nevedel, čo ďalej. Filmu chýbajú emócie, nedokázal ma chytiť za srdce a neprinútil ma Davida ani ľutovať ani milovať, čo je škoda vzhľadom na potenciál, aký film mal. 60%. ()
Jak emocionálne tak aj psychicky silný film so špičkovými hereckými výkonmi (G. Rush, N. Taylor a A. Muller-Stahl) a s prekrásnou klasickou hudbou na klavíri. Právom zaslúžené uznanie pre G. Rusha (ale nemali sme zabudnúť aj na jeho mladší ja – N. Taylor, ktorý podal taktiež bezchybný výkon). Osobné hodnotenie: 88% (****) ()
Geoffrey Rush přijde (až to přijde) k nebeské bráně a říká: "Svatý Petře, já jsem Geoffrey Rush, jsem herec, hrál jsem v mnoha filmech, často i darebáky, byl jsem pirát, poučoval jsem anglického krále a..." Svatý Petr mu celý roztetelený s růžolícími tvářemi skočí do řeči a povidá: "Prdlajs, Rush, prdlajs, znám tě! Ty nejsi herec, ty jsi BŮH!!!" ()
Galerie (42)
Photo © New Line Cinema / Lisa Tomasetti
Zajímavosti (5)
- Rodina Davida Helfhotta film silně kritizovala, především poukazovala na vymyšlené vyobrazení otce jako diktátora. (deLaFere)
- Námět filmu byl založena životním příběhu klavíristy Davida Helfgotta. (dauni1)
- Geoffrey Rush se na klavír učil hrát do svých 14 let, kdy toho zanechal. Na lekce začal opět chodit až právě kvůli tomuto filmu, kde pak nebyl pro blízké záběry rukou při hře na klavír potřeba dvojník. (Chevees)
Reklama