Němý Bobeš aneb Český Tarzan

Když tvůj milý opustí tě - neplač! Máš tu po něm dítě. Nevadí, že nemá tátu. Je to pořád základ státu. "S kolegy jsme sáhodlouze řešili, jak hajný Mikovec nevěrnou ženu potrestá. Naše názory se podle různých osobních zkušeností dosti lišily. Kolega Smoljak ji chtěl například zabít. Kolega Hraběta je názoru, že zabít je málo...." (19.08.2009)

Génius schovaný ve Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi (tím nechci ostatní členy souboru nijak shazovat, ale tito dva mistři jsou přeci jen nejzasloužilejší cimrmanologové) se nejvíce projevuje právě při představeních DJC, protože u Cimrmana je dovoleno vše! Každý seminář a každá hra jsou jedním slovem GENIÁLNÍ! Neexistovalo, neexistuje a ani nebude existovat lepšího, vtipnějšího a inteligentnějšího humoru! (21.02.2008)

"Tatínek je blbec!" Tato slova by z úst Jana Svěráka nebo Filipa Smoljaka byla určitě rouháním, protože němý Bobeš je další mistrovské dílo geniální autorské dvojice. Klasická konstrukce her DJC (přednáška, hra) tu byla rozbořena, aby byl humor podáván v trochu jiném balení, založeném na úžasném handrkování mezi Prahou a Vídní a dohledávání chybějícího textu, podle míst čitelných pod zátěžemi. Výsledek je skvostný a my můžeme být jen rádi, že jistá Růžena Málková neuměla plovat, protože jinak by asi tahle hra nevznikla. (26.10.2011)

Tak tohle patří do zlatého fondu cimrmanova odkazu. Tak revoluční pojetí divadelní hry, to se jen tak nevidí. Retrospektivní vložky a alternativní Fiedlerova verze, v kombinaci s komentáři a semináři - a hlavně s hromadou vynikajícího humoru - to je až nebezpečně skvělé. Hlášky jako "Cos to udělal, Pepiku?", "Říká se, že doušek vína dodá herci jistoty. Nevím." nebo "A tak se návštěvou Járy Cimrmana proměnilo ospalé lázeňské městečko přes noc v překrásnou uhelnou pánev." - to mě dostalo úplně do kolen. A to ani nemluvím o špionskejch babkách kořenářkách. A to je jen zlomek všeho, co je v této hře k vidění. Jedna z jejich top her. (22.01.2020)

Snad všechno z plodného scénáristického pera dua Smoljak-Svěrák stalo se již, anebo se jenom stane, zlidověnou klasikou, která bude ještě velice dlouho, ne-li navždy (doufejme), parafrázovaná v slovním projevu nejedného fanouška DJC při pivku v hospodě, ale nejen tam.. Sám jsem, při svém vlastním výzkumu problematiky J.C. zjistil, že prakticky není životní situace, na kterou by nebylo možné aplikovat adekvátní výňatek z některého díla výšezmiňovaného tvůrčího dua parafrázující danou vzniklou situaci. Toto jenom dokazuje, že nejlepší hry píše sám život a že pánové Smoljak a Svěrák jsou jeho geniálními pozorovateli, kteří zvládají své životní zkušenosti bezbolestně, citlivo a s jakýmsi laskavým humorem přenést do svých krásných a vtipných her. Děkuji Vám, pánové.. Avšak bavíme li se o hodnocení jednotlivých snímků, kde ne každá hra splnila mé očekávání, tady dle mého názoru saháme k metám nejvyšším, jelikož osobně považuji hru Němý Bobeš za další z vrcholů jejich tvůrčích dovedností a na pomyslném piedestálu zastává tato hra stupínek jenom o tři nižší, než nejvyšší.. (07.08.2006)