Oklamaný

Bezkrevný remake (nebo nová adaptace knihy, jak uvedla sama režisérka), v němž se toho moc neděje a de facto nemá po celou dobu diváka čím zaujmout. Coppola se nikterak nesnaží o erotické napětí mezi postavami a místo toho se soustředí na výbornou vizuální stránku a dobovou atmosféru, to je ale trochu málo. Zamrzí i to, že v rámci jakési korektnosti (nejspíš) se ty nejzásadnější věci (SPOILERY: amputace nohy, poměr mezi nezletilou a vojákem, KONEC SPOILERU) dějí mimo obraz, nebo jen v náznacích, čímž film přichází o jakékoli napětí. Výsledku moc nepomáhá ani hodně pomalé tempo, které pak subjektivně poměrně snesitelnou stopáž zbytečně prodlužuje. Jestli něco drží film nad vodou, jsou to herecké výkony, o něž se starají především výborná Nicole Kidman, velmi dobrá Kirsten Dunst, která se teď moc nikde neobjevuje a v rámci možností dobrá Elle Fanning. Co se Colina Farrella týče, oproti Eastwodovu podání chybí jeho důstojníkovi ono drsňácké charisma a jakési rošťáctví, na druhou stranu je o něco lepší herec, takže emotivnější scény zvládá lépe, trochu ho ale zabíjí jednorozměrnost jeho postavy, v níž toho nemá šanci moc předvést. The Beguiled verze 2017 není úplně zbytečný remake, ale selhává v tom, že se asi na předlohu chtěl dívat jinak, jenže nejde moc do hloubky, chybí v něm lepší psychologie postav a Coppola jako by nevěděla, jestli se postavit na stranu žen, nebo "oklamaného" muže. 60 % (18.03.2018)

(Budou spoileři) Trochu Sofii podezírám, že akorát adaptovala naši klučičí rutinu ze střední. Dělat chudáčka pod stromem, omámit zachránkyni, přijmout pozvání na dívčí internát a tam se nechat rozmazlovat kompletním dvojpokojem; to byla naše strategie, kterou Colin docela dobře napodoboval. Jenom teda s tím řezáním to bylo naopak - my byli ti, kteří řezali. Samozřejmě odchody se bez šrámů neobešly, ono totiž zdrhat se staženejma kalhotama před nasupenou vychovatelkou nebo krvelačným správcem internátu není taková selanka jako bejt chráněncem Nikolky Kidman v občanský válce. Ale na rozdíl od desátníka McBurneyho jsme si dávali velkýho majzla na odvrácenou tvář ženskýho kolektivu. Ačkoli se ve filmu během hodiny a půl stane zhruba tolik, kolik při badmintonovým zápase koal, díky všem detailům vzniknul celek, kterej mě teda zatraceně dost bavil. (20.08.2017)

Přemýšlím o tom, jestli to zásadní osekání o většinu motivů oproti filmu s Eastwoodem vedlo k něčemu jinému než ke zmatení a banalitě. A zatím si myslím, že ne. Že jde jen o krásně nasnímanou tezi, přičemž tu však máme už zcela vypracovanou studii. Nejde říct jediný důvod, proč upřednostnit tento film před originálem (vzhledem k tomu, že Coppola přejímá název filmu a ne předlohy, se na film jasně odkazuje). Škoda. (24.07.2017)

No teda, vůbec nechápu, co tím Sofia chtěla říct. Celý film působí jako debut nesebevědomého začátečníka, který neumí hercům vysvětlit, jaké emoce mají hnát film kupředu, a potom se bojí chtít záběry opakovat, protože by jim stejně nedokázal popsat, co chce, aby udělali znova a jinak. Prej že Nicole v jednom záběru vyzařuje pět emocí najednou. To sotva. Myslím si, že jsem docela vnímavý a empatický divák, a tady ani nejsem schopná pojmenovat, jaký byl ryze mechanický záměr - kdy to kdo měl myslet upřímně a kdy to "hrát", jaký level inteligence a všímavosti měly které postavy mít a podobně. A což teprve kdybych se pokoušela hledat nějaký přesah a čachrování pro potěchu diváka. Přijde mi absurdní a doslova neuvěřitelné, že za tohle dostala v Cannes cenu za režii. (02.05.2022)

Když si partička krutě zanedbávaných a notně zduřelých jižanských panen pořídí nového zahradníka v podobě fešáckého unionistického zběha, je to mlaskání slyšet až v Savahah, prokrvené dusno by se dalo krájet a schyluje se buď k pořádné hromadné mrdanici nebo ke vzájemnému kundímu psychoklování. Výsledkem je však v tomto případě unylý zbytečný sračkovitý rymejk bez čehokoliv a o ničem, v němž se schýlilo akorát tak k šesti skupinovým motlidbám, čtyřem hromadným večeřím, dvěma hudebním produkcím, okopávání záhonů, nějakému tomu vyšívání deček, první pomoci, druhé pomoci a finální pomoci, prokládaných bandou vzdychavého očumování tentokráte mimořádně slizkého Kolína, který ve srovnání s Klintovým machistickým šarmem působí jako přiteplený jeliman, co se stará akorát o to, jestli má ve vlasech dost gelu. Nulový spád, nulový děj, nulová dramatizace, nulová atmosféra, prostě jen hodina a půl ploché kostýmní nudy a toporně otravné strojenosti jižanského bontonu s profláklýma držkama. A tak jediným společným prvkem s původní solidně zdramatizovanou, atmosférickou a místy až mrazivou Istvůdovkou je opět vskutku hororové osazení té pičí farmy, kde by nepedofilní, alespoň trochu estetický heterák rozhodně neměl do čeho píchnout. Kolín si oproti Klintovi věru nijak nepolepšil a opět má kromě bonusového čokoládového babochlapa k dispozici pouze tři škaredé děti, dvě obskurně ohavné juniorky a jednu už kapku zteřelou a žluklou škebli. Ale ani on, stižen patrně těžkým válečný traumatem, nezaváhá, trefí rovnou do hnědého a před svou krásnou, esteticky vyváženou, něžnou a zkušenou pravačkou dá raději přednost Dunstce, která by z fleku mohla xichtem plašit masařky. Úchyl jeden! (05.10.2017)