Režie:
Václav WassermanKamera:
Ferdinand PečenkaHrají:
Karel Černý, Ladislav Boháč, Karel Beníško, J. O. Martin, Marie Pilská, Jiřina Štěpničková, Miroslav Kryštof-Kutina, Běla Tringlerová, Karel Veverka (více)Obsahy(1)
Starý chodský sedlák Záhoř tvrdí mladému Podestátovi, že jeho otci vrátil tři sta zlatých předtím, než starý Podestát zemřel. Z lakoty se Záhoř odhodlá i ke křivé přísaze před soudem. Rozhořčený věřitel ho varuje před božím hněvem. Záhořovi synové, Matěj a Vondra, se ucházejí o stejnou dívku - dceru kováře Nanu. Ta dá přednost mladšímu a citlivějšímu Matějovi, který se jako ženatý stává hospodářem. Je však pohodlný, a tak energický Vondra zaujme postupně jeho místo ve vedení statku i v životě Nany. Nana čeká Vondrovo dítě a Matěj se rozhodne odjet do Ameriky. Vondra vidí u Matěje peníze a domnívá se, že je ukradl Naně. Dojde ke rvačce, při které Vondra Matěje nešťastnou náhodou zabije... (ČSFD)
(více)Recenze (16)
Už jsem několikrát psal, že mám slabost pro staré vesnické romány a jejich černobílé filmové adaptace. Tohle je další velká paráda! Román se mi líbil a tento snímek se ho drží poměrně věrně. Mně osobně morální apel "Božích mlýnů" není nepochopitelný; starý Záhoř je darebák, u soudu zvítězí, ale svědomí ho nakonec dožene za hranu zoufalství. Inu - boží mlýny melou pomalu, ale jistě... P. S. Herberta Loma jsem nepoznal ()
Příběh ,který se mezi lidmi může stát ať se podíváme do minulosti ,či budoucnosti. Dnes máme rozvod a basta. Téma podobné Muzikantské Lidušce, Její pastorkyni, Gazdině Robě. Prostě rozumem z nadhledu bychom to vyřešili bez tragedie. Ale ono se to někdy zvrtne a osud si zahraje krutou hru. Za měmoc hezké a líbilo se mi to i když je to smutný příběh. A tak bych fandila prvorozenému a Naně, škoda. Přeškoda. Ten grunt by jim pěkně prosperoval :-) ()
Drama zasazené v prostoru a čase - do chodského venkova proniká už technika, ale svatba se vystrojuje tradičně, přestože na vesnici nehraje chodský foklor, ale už modernizovaný dechovými nástroji (to při tancovačce v hospodě, jinak jsou lidové písně upraveny v dobových k vážné hudbě směřujících aranžmá), jazyk si zachovává něco dialektismů, ale celkově už se přibližuje obecné češtině (což zní z úst opravdu dobře vybraných, až na Boháče, Štěpničkovou a Marvana méně známých herců mnohem věrohodněji než v pozdějších Fričových Psohlavcích). Pečenkova kamera klasicky vynalézavá, soustředěná na podstatné symboly - slaměná holubička jako symbol mateřství, Kristus na kříži i ony příslovečné boží mlýny. ()
Hodně podařené drama z roku 1938 nás zavádí na statek do kterého si přichází sedlákův synek jehož otec je právě rok nebožtíkem pro dlužných 300 zlatých.Sedlák a otec dvou synů mu však zlaté zapře s vysvětlením že otec musel před smrtí trpět ztrátou paměti a že peníze určitě vrátil.Synek však uvádí že mu otec na smrtelné posteli přísahal že žádné peníze mu vráceny nebyli a tak se vše dostává k soudu kde musí vychytralý sedlák přísahat k bohu že peníze vrátil,to také sedlák udělá.No a jak už to tak bývá Boží mlýny melou pomalu ale jistě a stihnout semlít jak sedláka tak jeho 2 syny.Mladší syn se žení a na statek si přivádí mladou a krásnou manželku,jenomže na sedlačení nestačí protože by jen poroučel ale popravdě práci moc nerozumí a vše důležité za něj dělá starší bratr.Jednoho dne přeskočí jiskra mezi starším bratrem a mladou nevěstou a při rozhovoru plném vášně je v sýpce pozoruje děvočka která vše roznese po vsi.To se pomalu dozvý jak starý sedlák tak oba synové a při výměně názorů neumyslně zabije starší bratr mladšího. ()
Adaptace jedné z románových částí chodské trilogie Jana Vrby se stala pro barrandovské ateliéry velkou událostí. Hlavním důvodem byl záměr česko-německé koprodukce, která by posílila narušené vazby mezi oběma národy. Hlavní ženskou roli, selskou krasavici Nanu, si v obou ztvárněních překvapivě zahrála Jiřina Štěpničková, která ovšem později, už v období nacistické okupace, odmítala vystupovat v německých filmech. Dominující uměleckou hodnotou české i německé verze byly potom uchvacující exteriérové záběry Domažlic a přilehlého okolí pod taktovkou zkušeného kameramana Ferdinanda Pečenky. ()
Galerie (8)
Photo © Meissner Film
Zajímavosti (3)
- Poslední český film Herberta Loma (menší role chasníka). (Karlos80)
- Natáčelo se na Chodsku a v Domažlicích. (Karlos80)
- Šlo o novou verzi původně němého filmu z roku 1929, jehož tehdejší režisér Josef Medeotti-Boháč pracoval souběžně s Václavem Wassermanem na německé verzi Des Gottes Mühlen, kde z českých herců hrála pouze Jiřina Štěpničková. (Karlos80)
Reklama