Můj přítel Fabián

Velice sympatický film o sbližování romské komunity, přicházející za prací do Ostravska. Můžeme se ptát - bylo to tak nebo nebylo. Filmy z 50. let nepostrádaly bohudík výchovný moment, zde vyjádřený představou, jak by mělo začleňování Romů, kteří postrádali jakékoliv vzdělání, do nové společnosti. Zároveň je to film, který nezamlčuje základní problémy, které s sebou toto sbližování přinášelo. Na jedné straně příliš idealistické představy, na druhé nedůvěra a velice snadná ztráta důvěry a návrat ke starým zvyklostem. Zde byla ukázána láska Romů k hudbě, ale i jejich přirozený sklon k alkoholismu v pro ně cizím prostředí. Proto tolik tápání a nedorozumění mezi svářečem Trojanem a Gejzou Fabiánem. A objevila se tu i snaha Gejzu obvinit z poškození motorů... (31.03.2021)

Jsem rasista, životopis a názory Josefa Goebelse jsem nastudoval. Opravdu jsou vyšší rasy a nižší rasy. Je to stejně jako u psů.Pokud má němec či angličan (tedy potomci germánských kmenů) odpor k práci a vzdělání, je to porucha v DNA. Pokud má černoch nebo cikán či indián lásku k práci a vzdělání je to opět porucha. Tento film je nesledovatelný. Nechat svářet cikána co neví a nikdy to nepochopí, co je elektrický proud? To může vymyslet jen komunista. Vietnamského svářeče znám. Cikána jsem neviděl nikdy se zapojit do řemesla či odborné práce. Umí jen lhát, krást a ležet. Náš milý Josef ovšem nebyl vědec. Úspěšně decimoval cikány a židy. Plány měl i se Slovany. Ano u Slovana, je odpor k práci vyšší než u germána. Ale nepodceňovat Slovany! A už vůbec ne Asiaty! Tyto rasy plodí buď génia nebo fatální blbce. (25.07.2018)

Jen je mi líto, že jsem neviděl více filmů s Ladislavem Chudíkem. Jisté je, že by si Trojan a Dr. Sova mohli ve své prázdnotě otřesně vymodelovaných mirko-dušínovských typů podat ruce. S Chudíkem se jednoduše nelze ztotožnit; v tomto snímku je mu však vážným konkurentem Věra Bublíková, které k dokonalosti chybí jen tvář Jiřiny Švorcové. Přesto nám však pomáhá nesoustřeďovat veškerou zhnusenou diváckou aktivitu pouze na chudáka Chudíka. Protože si pak Bohuš Záhorský střihnul své klasické otravné nic a Robert Vrchota dostal ke svému podlému Řepkovi jen málo prostoru, otěží filmů se chápe Otto Lackovič, který i přes občasné přehrávání (zejména na tradičně prosvětleném konci filmu) snaží se své postavě dodat nějaké pozadí, což se vcelku potkává s úspěchem. (27.02.2005)

Pohádka z dávných časů, kdy Cikáni dosud nezmutovali v Romy, chtěli pracovat a učit se a hodní strýčkové Gottwald a Zápotocký jim to dopřáli. 1) Přilákal mě 32letý Ludvík Aškenazy jako scénárista._____ 2) Zajímavé a dodnes aktuální pojetí začlenění Cikánů do společnosti a odraz rasistického smýšlení části společnosti pohřbil nadšeně budovatelský konec. Musíme to zkrátka dělat líp. Všichni. Viď, Fabiáne?_____ 3) Je poučné a zajímavé současně sledovat zásahy censorů do tvorby filmu, jak uvádí ve své zasvěcené recenzi Věra Adina Šefraná._____ 4) Zaujal mě 14letý Dušan Klein (Fabiánek) s neobyčejně svůdně podmanivým úsměvem._____ 5) Až dojemně na mě zapůsobilo hudební vystoupení cikánské kapely: neumíme mluvit, umíme zpívat. A že to ten Elemir Saszy (hezký cikánský zpěvák) fakt uměl. (26.10.2019)

Dobrá duša Chudík sa rozhodne pomáhať blížnemu bez ohľadu na etnickú príslušnosť, urobí z negramotného kopáča Lackoviča zvárača a pozdvihne ho na vyššiu ekonomickú úroveň. "Dovolte přece, tadydle cikán, podepsat se to neumí, a bere víc než solidní inteligentní pracovník?!" Okrem hmotného zabezpečenia presťahuje pracovitého vdovca aj s maloletým synom do nepojazdného príbytku ("Šukar bytos, Fabiáne!" "Dyk, rádio!") a zabezpečí im aj ostatným súkmeňovcom vzdelanie vo večernej škole. "Elektřina, to je velká síla. Dnes nám svítí v elektrodě a jednou s ní poletíš ke hvězdám!" Cigáni sú citlivé duše, ktoré na pracovné a vzdelávacie neúspechy, gadžovský rasizmus a nedodržané sľuby reagujú sklonmi ku klamaniu, alkoholizmu, bašavelu a okázalému trpiteľstvu. "Já teda proti romantice nic nemám, ale labužníky bych nepodporoval..." Nádej prináša budúca generácia, ktorá s pionierskou šatkou na krku a pionierskymi ideálmi v srdci pôsobí prekvapivo výchovne na vlastných otcov, ktorí sa rozhodnú spoločne s gadžovcami budovať nový lepší svet bez predsudkov. "Mám takový dojem, že se nám naše kádrová politika nevyvedla..." Protirasistická a zároveň budovateľská agitka so schematickým naivným scenárom dala na frak predsudkom, ale nezamlčala ani niektoré etnicko-kultúrne negatíva, Otto Lackovič sa previedol v prvej zo svojich mnohých cigánskych úloh a Dušan Klein už v detskej roli zbieral skúsenosti, ktoré o 33 rokov neskôr zúročil v o niečo lepšom cigánskom integračnom filme Kdo se bojí, utíká. Za tri zlomené ceruzky. (16.05.2024)