2046

S východoasijskou kinematografií mám dlouhodobě problém a v případě snímku 2046, kterému předcházela pověst "megafilmu" nebo přinejmenším velkého festivalového snímku je tomu nejinak. Nutno předeslat, že žánrové vymezení sci-fi, respektive fantasy, je v tomto případě ryze matoucí, byť úvodní titulky navozují dojem futuristicky laděného velkofilmu. To by ovšem pro hodnocení nebylo podstatné. Důležité je, o čem film vlastně je. O lásce? Vážně? Vizuálně je to sice nesmírně působivá záležitost, ale k Tarkovskému, respektive k jeho duševní hloubce, to má asi tak daleko, jako já k pozici kosmonauta. Filmu vévodí krásné ženské tváře zasněně hledící do dáli nebo pronášející banality. Krásně oblečení lidé, pečlivé účesy, večerní make-up, rudě nalakované nehty a do toho krásné tóny klavíru. Lehce dekadentní charaktery, poněkud snová atmosféra a tajemně se tvářící hra s čísly. Na mě to působilo dojmem pečlivě vytvořeného kýče. Není to žádný laciný, křiklavě pomalovaný sádrový trpaslík, ale v oblasti kýče ambiciózní útok na nejvyšší mety. Bohužel zatraceně nudný útok...Celkový dojem: 10 % za dámské osazenstvo. (10.02.2008)

Voľné pokračovanie Kar Wai Wongovho masterpiecu Stvorení pre lásku pokračuje tam, kde on skončil. Spisovateľ Chow sa vracia zo Singapuru naspäť do Hong Kongu. Ubytuje sa v izbe č. 2047 a sleduje i ovplyvňuje osud žien, navštevujúcich susednú 2046 ktorá má preňho vo vzťahu k predchádzajúcemu filmu osudový význam. 2046 je pocitovo úplne iný ako jeho predchodca, hlavne nerieši osudovú lásku, ale lásky nešťastné až tragické. Robí to omnoho „telesnejšou“ formou, i keď kamera si uchováva svoj civilný ráz a opäť raz ukazuje ako režisér dokáže vyčariť krásu z ošarpaných stien hotelov, ulíc a uličiek. Tony Leung a Zhang Ziyi sú opäť raz úchvatní, i keď Tonyho výkon v prequele sa mi páčil viac (čo môže byť dané charakterom vývoja jeho postavy) a Zhang potrebuje ešte nejaký čas aby dosiahla výkon rovný fenomenálnemu výkonu Maggie Cheung v Stvorení pre lásku. 10/10 (11.12.2005)

Krásný, téměř hmatatelně pocitový film vonící po slzách. Neúspěšný spisovatel Chow Mo Wan cestuje časem a během této "cesty" mu do života vstupují různé ženy, přičemž každá z nich je charakterizována specifickou hudební skladbou. Můžeme tak ženu přirovnat k melodii... K melodii snů, pohledů, vůní, gest... Hudba k tomuto filmu je opravdu nádherná. Plna melancholie, smutku a zvláštní, těžko uchopitelné nostalgie, které zas a znovu s potěšením podlehnete. ...Vzpomínky jsou pouze stopami slz... (01.06.2006)

Vazeni, predem se omlouvam, ze me hodnoceni bude vzhledem k vasim chvalozpevum pusobit jako pest na oko, ale nemuzu si pomoct - bylo to strasne slabe. Predchozi filmy Wong Kar-Waie se mi libily, ovsem thle byl muj nejhorsi filmovy zazitek za posledni dobu. Zaprve - mel jsem pocit, ze v tom kine sedim tri dny. Uz dvacetkrat se zdalo, ze se blizi konec, ale ten zdaleka neprichazel. Zadruhe - hlavni predstavitel byl presvedcivy asi jako nasi politici. Jeho slova "pak jsem se zamiloval..." jsem mu neveril ani za mak. Zatreti - hudba byla sice pekna, ale poslouchat ten samy hudebni motiv neustale znovu a znovu divaka brzo omrzi. Zactvrte - kamera byla sice taky napadita, ale na chlup stejnou sledujeme i u predchozich reziserovych filmu. A zapate - dej se potacel odnikud nikam, byl zbytecne roztristeny, stridani a prolinani casovych rovin je dnes ve filmu vice nez bezne, takze ani to me nezvedlo ze zidle. Pokud nekdo u filmu vydrzel do konce, i kdyz chtel uz petkrat odejit, gratuluju. A pokud vydrzel proto, ze si myslel, ze v nem nakonec neco najde a nenasel, nemusi se stydet. Ono to tam totiz nebylo. (01.03.2006)

Kar-Wai Wonga znám jen díky -na jeho obvyklý režisérský vkus- komerčnějším "Borůvkovým nocím", které se mi i přes pomalý styl vyprávění zalíbily. Co se týká "2046" skutečnost už je trochu jiná, nebo spíš hodně jiná. "2046" je pro mě naprosto nezajímavým a nudným filmem, který sice má nápad a dobré herce ale když se divák nudí je to špatné znamení. (06.09.2011)