Juno and the Paycock
Shame of Mary Boyle, The
Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Jack E. CoxHrají:
Barry Fitzgerald, Maire O'Neill, Edward Chapman, Sidney Morgan, John Laurie, Sara Allgood, John Longden, Donald Calthrop, Dennis WyndhamObsahy(2)
Ve dvacátých letech 20.století byl v Dublinu zavražděn voják republikánské armády, když jej zradil jeden udavač. Rozlícené davy zaplní ulici a je slyšet palbu. Juno Boyle (Sarah Allgood) podporuje svého zahálčivého manžela „Kapitána“ Jacka Boyla (Edward Chapman) s pomocí dcery Mary (Kathleen ORegan). V pozadí příběhu stojí jejich syn John (John Laurie), který přišel o ruku v potyčce se členy republikánské armády. Právník Charles Bentham (John Londgen) informuje Boyleovy, že zdědili dva tisíce liber po vzdáleném příbuzném. Mary uvěří, že se s Benthamem budou moci brzy vzít. Boyleovi si vyhazují z kopýtka a pak se dozvídají, že Bentham zmizel z Londýna i s jejich dědictvím.. (Pavlínka9)
(více)Recenze (19)
Hitch tentoraz suboj s divadelnym povodom svojho filmu prehral. Pokial to boli v uvode Tapakovci made in Ireland, bola to sranda. Potom vsak tomu spadne retaz a v dramatickych pasaz to ide malo na doraz. Ale vyuzivanie strelby ako anonymneho zla je skvely napad. 5/10 ()
Mezi 3,5 a 4. Není to ten pravý Hitchcock. Ale právě kvůli němu jsem dal 4. Chvílemi naivní, čas filmu nepřidal a s blížícím se koncem jako by ztrácel dech. ()
Pokiaľ Íri držia spolu, vždy to končí víťazstvom. Majster Hitchcock nám predkladá pravdivosť týchto slov, pretože vo svojom rannom diele nám ukazuje obrázok rodiny a spoločnosti, ktorá touto zásadou žiť nedokáže. Môže zato ľudská prirodzenosť, alebo írska nátura? Zrady priateľov, závisť a nakoniec aj rozpad rodiny, ako základu spoločnosti. Film ma chytil naplno až v tretej tretine, pretože väčšinu času je technicky veľmi minimalistický, odohrávajúci sa v podstate v jednej miestnosti. Čiže akýsi predchodca minimalizmu, ale veľmi "ukecaného" minimalizmu. Hitch ma nakoniec dostane aj svojimi slabšími dielami. Najsilnejšia scéna: zvuk streľby pri zábere sochy panny Márie. ()
Puvodne divadelni hru Hitchcock nechtel tocit, protoze nevidel zpusob prevedeni do filmove reci - a na vysledku je to bolestne znat. Dlouhe, staticke, "mrtve" zabery, z drtive vetsiny v hnusnem interieru chudinskeho pribytku, kde nekolik postav vede zdlouhave dialogy. Irsti herci prehravaji; vyrazna gesta, mimika a ukricenost obstoji na prnech, ve filmu ale prekracuji vhodnou miru. Postavy navic jakoby kazda vypadly z jineho zanru, kontrasty jsou ocividne. Jedinym pojitkem byla mira otravnosti, jez je obrovska. At uz slo o otce opilce a tlučhubu, hysterickeho valkou postizeneho synacka, halekajici kamaradicky a jednoduchou matku, vsichni do jednoho mi pili krev. Bohuzel stejne zmateny a neurcity je i scenar, ktery bezobsazne mele a mele a uz tak minimalni dej dela druhotny. O nefunkcnim spojeni komedie a dramatu dlouze nemluve. Snad jen, ze obe slozky vyrazne postradaji vkus a uveritelnost. __ Hitchock a jeho manzelka, jinak spolehliva scenaristka, Alma Reville, si v "Juno and the Paycock" vybrali slabou chvilku spolecne - alespon, ze tak... ()
Film prý Hitchcock nechtěl točit a škoda, že ho nakonec natočil. Záběry jsou zbytečně zdlouhavé a celý děj se topí v dlouhých a stupidních dialozích. Tenhle film mi připomínal chování jedné nejmenované menšiny v České republice. ()
Drama podané komickým stylem a způsobem. Skutečně - ty postavy se chovají jako na hlavu padlé, řeší se prkotiny, a ano, pod tím probíhá jakési sociální drama, ale pokud člověk není Ir, asi těžko tuší, co znamenají narážky na lůzu a republikány. Jinak děj poněkud připomíná různé jiné podobné klasické kousky, dokonce i české Dědictví, o tom, jak někdo vyhraje či zdědí hodně peněz, ale pak se ukáže, že jde o omyl. A na téma, jak chudáci do ještě větší nouze přišli. Pro mne užvaněná konverzačka o ničem, u níž jsem celou stopáž přemýšlel, jestli to Hitch myslel vážně, nebo si dělá z kritiků a diváků prdel. V podstatě kromě úvodní scény v hospodě zde nejsou ani hrátky s kamerou a záběry, nic. ()
Sara Allgood září jako matriarchální hlava rodiny Juno Boyle, která musí zlvádat svého chvástavého manžela - alkoholika, kapitána Jacka Boyla, známého jako "páv", neboť se neustále tváří, jako by mu patřil celý svět........ Scénář : Alma Reville. Kamera : Jack E. Cox ()
Sonda do života nejchudších vrstev v době občanské války v Irsku. Příběh vyprávějící nelehký životní boj jedné rodiny, její vzestup a následný tvrdý pád. 60% ()
Akasi podpriemerna sonda do zivota chudobnych ludi v Irsku 20. a 30. rokov. Hitchcock sam nechcel film tocit, lebo v roku 1930 este nejestvovala postprodukcia a tak musel Hitchcock urezirovat viac scen naraz : gulometnu palbu, dav, orchester. 30 % ()
Přepsáno v červenci 2018. Juno a páv je více divadelní hra ve filmových kulisách, než filmové drama dle divadelní předlohy. Juno a páv je dobový lesk a bída Irska, Seán O'Casey měl bohaté životní zkušenosti a jeho hra je sarkastickým kousancem, uštědřený rozervanosti rodné země. Fanatismus nacionalistického sebeurčení je odnoží katolické víry a konfrontuje ho s existenční příchutí běžného života. Irské vlastenectví vyhledává oběti a strázně těla, muž se vznáší mezi fóry horlivého politikaření, kapky deště skrápí tvrdohlavou palici skrze děravý střešní příkrov a umanutě se povzbuzuje douškem lihoviny v začouzeném lokále. Muž je slaboch všední dřiny a snílek velkých činů bez praktického využití, a žena je tím, kdo drží zbytky lidství rodiny pohromadě v pragmatické střízlivosti. Obstarává dřinu, pot i slzy bolesti. Život a smrt, svérázná národní hrdost a každodenní životní lopota jsou sarkasticky škádlivou dobovou podobou Irska. Hlavní postavou divadelní sondy do srdce a duší Irska je páv alias Kapitán alias Jack Boyle (dobrý Edward Chapman), povýšenecký chvástal a lenoch. Vzletná slova pýchy se sráží s posměchem, uražená ješitnost vždy najde potřebné viníky. A v troskách zbytků života se za vítězství oslavuje i vlastní omezenost a celkový rozpad hodnot. Čest na irský způsob vzdoruje realitě i v zablácené kaluži sebeúcty. Hlavní ženskou postavou je Juno Boyle (velmi zajímavá Sara Allgood), Jackova manželka a pevný ženský element, který dokáže vše udržet ve zdravých barvách počestné chudoby. Tlumí neschopnost, chrání své plody bolesti a jako pevná hráz bourá chlapskou pošetilost. Důležitou postavou je Johnny Boyle (zajímavý John Laurie), schizofrenní rozeklanost Irska a občanskou válkou poznamenaný syn Jacka a Juno. Absurdita, strach a odhodlání, zmatek, bolest a traumata jsou nejviditelnější stopy zaslepené vášně nacionalismu. Výraznou postavou je Joxer Daly (pozoruhodný Sidney Morgan), soused a nejlepší Jackův kamarád se škodolibou radostí z nelichotivého komentování vzestupu a pádu. Z dalších rolí: jízlivě bezelstná sousedka Maisie Madigan (příjemná Maire O'Neill), tichá dcera s omračující novinou Mary Boyle (sympatická Kathleen O'Regan), vykutálený právník Charles Bentham (John Longden), zaskočený Maryin nápadník Jerry Devine (Dave Morris), neodbytný činovník nebezpečného irského nacionalismu (Dennis Wyndham), či nespokojený krejčí Kelly (Fred Schwartz). Juno a páv je ošuntělá krása i bída zjizveného Irska. Společenská morálka je v hledáčku, ovšem politicko-společenská kontroverze je hlasitější, rozpad rodiny a pád jedince nejviditelnější. ()
I sám velký Mistr se musel někde zaučit. ()
Záznam divadelní hry, přičemž Hitchcock postaví kameru jako před jeviště a nechá herce v dlouhých záběrech deklamovat text podle tehdejšího zavedeného způsobu. Občas mu nějaká hlava sice vyleze ze záběru, ale vzhledem k tomu, že jde o dobrou hru ukazující tragický pád jedné irské rodiny, nenudíte se. My máme bří Mrštíkovy s Maryšou, Irové Seana O´Caseyho. ()
Vyše hodiny sleduje divák komediálne ladený mikropríbeh írskej chudobnej rodiny plnej svojráznych postavičiek. Všetci hrajú skvelo, ale Sara Allgoodová predsalen o kúštik viac. Ako veľmi a ako rýchlo sa dokáže zmeniť film, ktorý zrazu už nemusí byť 'nemý' (viď napr. predchádzajúce nemé hitchocockovky). Posledných 20 minút sa ale kvázi komédia zvŕtava v silnú drámu, ktorá dáva zapomenúť na nejaké predchádzajúce komediálne prvky. Naopak remeselne, hlavne od Hitchcocka, je to iba podpriemerné. ()
Jeden z horších Hitchcocků. Herci mohli hrát líp, režie průměrná, scénář taky. Mírné zkrácení by neškodilo. Přesto má film svoje kvality, takže 3,5*. ()
Vypadá to jako divadelní představení - statické, užvaněné, zdlouhavé, nudné. Když se ke konci příběh konečně zdramatizuje, už mě to nechalo chladným. Nejslabší Hitchcock. Jediná vizuálně zajímavá scéna je dělení bábovky ve 40. minutě. Tím ostatním se neobtěžujte, nestojí to za to. Němi, potvrzuji každé tvé slovo. ()
Alfred Hitchcock je pro mě jedním z nejoblíbenějších režisérů, rozhodně nemám nic proti tomu, když někdo zkouží nové věci, ale tohle se podle mně moc nepovedlo... ()
Tragikomédia, pri ktorej mužškí herci brutálne prehrávajú a na veľa miestach 2-3x opakujú repliky. Zo začiatku je to smiešne, hlavne pri Joxerovi, ktorý rád zdôrazňuje svoje potešenie keď zvolá "that's a darlin'..." a ďalšie slovo si doplňte. Film sa vlečie na pozadí občianskej vojny, zatuchnutý a zničený príbytok je obraz najchudobnejšej vrstvy, ktorá uverí, že príde spasenie skrz dedičstvo. Začnú si užívať, no čoskoro príde vytriezvenie a v závere sa to ešte čo sa týka vojny zdramatizuje a vyhrotí. Lacná komédia so svojskými figúrkami, hlavne krčmárkou a jej spevmi, sa tak zmení v drámu so smutným koncom. To je pekné, bez príkras, no nedá sa ubrániť dojmu, že veľmi cítiť i poznať divadelnosť diela. Málo filmového kumštu z pozície režiséra, slabý kus v Hitchovej kinematografii. ()
Zcela nezáživná filmová rutina, která nemá s kinematografií naprosto nic společného a sám Hitchcock to svými slovy potvrdil. Čistá filmová adaptace divadelní hry, bez jakéhokoliv tvůrčího náznaku a přidané filmové hodnoty, která by dokázala povznést divadelní hru na filmovější úroveň, a která by dokázala, už takhle nezáživný příběh, aspoň trochu ozvláštnit. Staticky natočené, soustředící se čistě na obrovské množství nikam nesměřujících dialogů, ve snaze co nejvíce působit jako sociální drama, které se zabývá životem irské rodiny z nižší společenské vrstvy, kterou zasáhla řada osudových událostí, které svým vyzněním nechávají každého diváka zcela chladným. "Well, isn't all religions curious? If they weren't, how would you get anyone to believe in them?" ()