Rozdvojená duše

Mňamix!!! A ta snová sequence (satanžel, brutálně krátká) od S. Dalího (ten chlap snad nebyl z tohoto světa) je neskutečná. Doslova, haha. Mnohem později, použita/využita/zneužita v tv s. o jisté žluté US rodince s nezvykle, vypoulenými bulvami. Dokonce byla ta část čb, stejně jako tento originál. ;-) Klasicky, neklasický Hitch. (03.04.2020)

Přepsáno v červenci 2018. Rozdvojená duše je psychologické drama s prokreslenou schizofrenní atmosférou. Romantická linie na Hitchcockův způsob bývá ve jménu hollywoodského úspěchu naivnější, než by musela a měla by být. Rozdvojená duše není výjimkou. Na Freudovu psychoanalýzu se pohlíží zvědavým dětským pohledem, účelové zjednodušení je srozumitelnější pro širší diváckou obec, potřebná je zejména v Americe. Finanční úspěch je na prvním místě vytyčených cílů. Vychutnat si lze ironickou zlomyslnost, charakteristický poznávací znak Hitchcocka. Potěší herecká stránka i analytická snová sekvence. Nejsličnější tváří je ovšem atmosféra. Tísnivě rozervaná, záměrně matoucí a existencionálně vyhraněná. Hlavní postavou psychologické psychoanalýzy je Dr. Constance Petersen (příjemná Ingrid Bergman), uznávaná psychoanalytička vermontského sanatoria Green Manors. Pragmatický povrch odmítá intuici, vědecké uchopení nepůsobí intimní krvavé šrámy. Zlomyslnost osudu ji náhle podlomí kolena a maskulinní pohled na ženské pohlaví nemilosrdně provokuje a hanobí. Žena se chce povznést nad význam mužské ozdoby, u Hitchcocka nedostává na výběr možnosti. Hlavní mužskou postavou je Dr. Anthony Edwardes alias John Ballantyne alias John Brown (sympatický Gregory Peck, jako malý Joel Davis), nový ředitel psychiatrického ústavu. Nakonec jediným cílem se stává vlastní minulost, vlastní podstata a celkové pochopení. Vnadná žena v náruči je bonusem navíc, udává rytmus kroků a povzbuzuje v úsilí. Důležitou postavou je Dr. Alexander Brulov (velmi dobrý Michael Chekhov), vitální starý psychiatr a bývalý učitel Constance. Stává se ostrůvkem pomoci, potenciální nebezpečí schizofrenie je tlumeno bromidem. Výraznější postavou je Dr. Murchison (zajímavý Leo G. Carroll), ředitel Green Manors a uznávaný psychiatr na nuceném odchodu do penze. Z dalších rolí: Constanciin kolega a neúnavný nápadník Dr. Fleurot (John Emery), ochotný a zmatený detektiv newyorského hotelu Empire State (Bill Goodwin), nevyzpytatelná pacientka sanatoria Mary Carmichael (zajímavá Rhonda Fleming), spolehlivý zřízenec ústavu Harry (Donald Curtis), nebezpečný pacient s komplexem viny Garmes (Norman Lloyd), neurvalý svůdce z Pittsburghu (Wallace Ford), vyšetřující detektivové poručík Cooley (Art Baker) a seržant Gillespie (Regis Toomey), či další psychiatři z Green Manors Dr. Graff (Steven Geray) a Dr. Hanish (Paul Harvey). Rozdvojená duše má jedinečnou atmosféru odvrácené strany lidské duše a zlomyslně hravý průběh děje. Amnézie, komplex viny, romance, prestiž. Příjemné, nikoli výjimečné. (07.09.2009)

Obdivuju Alfreda a jeho nevyčerpatelnou studnici nápadů se špičkovými scénáři. V Rozdvojené duši nám opět předvedl velice originální námět i scénář ( který různí scénáristé rádi vykrádají i dnes - hlavně ten konec), k tomu přimíchal koktejl vynikajících hereckých výkonů a výslednou lahůdku zalil polevou z pořádně mrazivé atmosféry. Všichni tu vyzdvihují snovou scénu, já ji vyzvednu také. Opravdu správně popletený sen, kterých mívám za týden tucet. . . Asi jsem zralý na psychoanalýzu :) (18.07.2007)

Můžeme debatovat nad tím, zda naivní adaptace psychoanalýzy na Hitchcockův paranoidní příběh dnes již působí směšně, nebo ne (kdo viděl třeba Temnou minulost, ten ví, že to může být ještě mnohem horší). O čem ale není sporu je režisérovo mistrovství v budování atmosféry, gradaci scén, elipsoidní tvorbě vztahu mezi postavami, kdy stačí pár záběrů a podkresová hudba a divák se perfektně orientuje. Takové mrazení v zádech při stěžejních scénách uměl vyvolat snad jen Hitchcock. Dalího dechberoucí snová sekvence už je jen třešničkou na dortu. 90 % (10.01.2017)

Tak zo začiatku sa nezdalo, že by mohol tento film niečím výraznejším zaujať, expozícia je príliš dlhá a čakáme vyše hodiny, kým sa príbeh poriadne rozvinie a začneme tušiť, o čo ide. Čo je ale spolu s trochu neistým Peckom jediná výčitka. Záverečná polhodina je maximálne napínavá aj spolu s nečakaným záverom, ktorý ako keby položil základy dnešným populárnym šokujúcim pointám (spolu s ďalšími trilermi). Jedni z najkrajších ludí všetkých čias podľa všakovakých rebríčkov si to ale rozdávajú pred kamerou iba v mentálnej psycho rovine:). Vďaka krásnej Ingrid, štýlovo natočenému snu, vďaka ktorému na konci odhalíme vraha a úplne záverečnej scéne znova (už koľký krát u Hitcha) za päť. "Ak je žena zaľúbená, jej myslenie je primitívne". Napriek tomu jej intuícia sa na rozdiel od psychoanalýzy nikdy nemýli :) (05.08.2009)