Reklama

Reklama

Obsahy(1)

I uprostřed války se dá nalézt lidský soucit. Slovenský válečný film z prostředí vysokých zasněžených hor o dvou partyzánech, mladém Němci a jedné barmance. Konec války se neodvratně blíží a německá vojska se začínají stahovat z okupovaných území. Malé šarvátky však stále panují vysoko ve slovenských horách mezi ustupujícími nacisty a partyzány. V jedné z nich se ocitnou také partyzáni Ondrej (V. Müller) a Stašek (I. Rajniak), kteří v přestřelce zastřelí dva Němce a podaří se jim zajmout jednoho mladého vojáka jménem Hans (A. Dietrich). Toho se rozhodnou odvést na štáb, aby jej velitelství mohlo vyslechnout a řádně s ním poté naložit. Po vyčerpávající cestě ale zjišťují, že byl štáb vypálen a jejich velení se nyní nachází bůhví kde. Ondrej a Stašek jsou tak uvězněni v zavátých horách společně s Hansem. Ten se ocitá v situaci, že by pro něj útěk do neznámých hor mohl být osudným, a tak je nucen svůj život vložit do rukou svých věznitelů. Hledání štábu se tak pro skupinu mění v zoufalé putování nevyzpytatelnou přírodou, kde je smrt neustále nablízku, stejně jako německý oddíl tankistů s nelítostným nadporučíkem v čele (R. Lukavský). A v horském tichu ke skupině již začínají doléhat i zvony vzdáleného kostelního umíráčku, které jsou hlasitější a hlasitější… Film režiséra Stanislava Barabáše vznikl podle scénáře Ivana Bukovčana a pojednává o absurditě a krutosti války, která způsobuje bolest všem bez ohledu na jejich věk, postavení nebo vlajku. Divákům ale také předkládá humanistické poselství o smyslu existence, soucitu, a také vážení si lidského života i mezi „nepřáteli“. Tento film byl po roce 1969 stažen z distribuce a znovu se objevil až po roce 1989. (Česká televize)

(více)

Recenze (60)

topi 

všechny recenze uživatele

Slováci válečné filmy uměli točit! Čerpali hodně z vlastních zkušeností a v jejich filmech je to dokonale cítit. Zvony pre bosých jsou místy až komorním snímkem, odehrávajícím se v poslední zimě druhé světové války vysoko v zasněžených horách. Tragický příběh dvou partyzánů, mladého Němce a jedné ženy poukazuje na totální nesmyslnost války a zdůrazňuje lidskou nevraživost na obou stranách. Což se patrně znelíbilo komančské svoloči a ta ho v roce 1969 odklidila do trezoru. Zřejmě jim vadila i scéna, ve které partyzán v chatě souloží s ženou, válka neválka. Každopádně příběh je silný, přírodní scenérie nasnímané kamerou Vincenta Rosince působivé a herecké výkony přesvědčivé. Zdeněk Liška se zase hudebně vycajchnoval a předvedl tentokrát barokní symfonickou orchestraci, která filmu vštěpuje naléhavou dramatickou očistu. ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Odheroizování postav je dané dobou. Na malém časovém úseku se mění jednání vystupujících pod vlivem událostí. Bezútěšné drama, v němž vystupuje pouze ZLO (válka) a jakékoliv pokusy o DOBRO jsou marné. Ideálně poskládané figurky: dvojice partyzánů, ve které se snaží jeden přenést na druhého zodpovědnost za život zajatce. I mladičký nacistický voják je ukázán jen jako figurka. Úvodní část působí podobně jako Kočár do Vídně. Dlouhá cesta zasněženými horami na sklonku války. Nesourodé trojici vojáků zkříží cestu ženská „krev a mlíko“, takže náctiletý německý vojáček se mění v muže (nejen procesem prvního holení). Z očekávání, kdy přijde smrt některého z kvarteta „hrdinů“, vytrhne drsný závěr. Symbolika přeživší je naplněna v jejím znásilnění, které sice není přímo zobrazeno fyzicky jako v Kočáru do Vídně, ale celkem snadno si ho divák dovede představit. Název příběhu je naplněn: postupné obnažování postav vede k celkovému obnažení člověka poznamenaného válkou. Sílu příběhu dotváří patřičně dramatická hudba Zdeňka Lišky. ()

Reklama

Disk 

všechny recenze uživatele

Existenciální drama s nejednoznačnými postavami se sice odehrává v období SNP, které je však jen pouhou kulisou. Je to sartrovská úvaha o chování člověka v mezních situacích. Mezní situace donutí člověka chovat se tak, jak by se jinak nechoval a všechno prožívá se zvýšenou citlivostí. Hlavně pokud mu teprve začínají růst vousy a ještě nepoznal ženu z intimní stránky. Zvony pre bosých je film, kterých moc není, přesto se vyplatí si jej sehnat. Skvělý scénář Ivana Bukovčana, výtečná kamera Vincenta Rosince, nádherná varhanní hudba Zdeňka Lišky a naprosto excelentní herecké výkony ústřední trojice (Vlado Müller, Ivan Rajniak, Axel Dietrich). Nejvíc mě zaujal právě mladičký Axel Dietrich v roli šestnáctiletého německého vojáčka. Viděl jsem v jeho očích strach, naději, všechno. Všechno jsem mu uvěřil. Ten film je naprosto geniální a určitě se k němu vrátím. A moc rád... ()

Karlas 

všechny recenze uživatele

V dnešní době nás vichry dějin vrhají do divadelní hry, kdy my již nejsme hrdinové pobíjející vetřelce v soutěsce, ale my jsme mrtvými těly, jež jiní hrdinové pobíjejí. Tato lekce nám více otvírá cesty pochopení a pocitů lidí, proti kterým jsme v dobách hrůz Druhé světové války bojovali. Úžasný slovenský válečný film, který si až tragikomicky pohrává s absurditou prapodivných válečných osudů. ()

Fiftis 

všechny recenze uživatele

Celkom slušný film na Slovenské pomery. Čakal som komunistickú propagandu, ale ono nie. Prvá polovica snímky bola naozaj výborná, sneh tomu všetkému dodával skvelú atmosféru. Opäť vynikajúci výkon Ivana Rajniaka. Bohužiaľ druhá polovica stratila čaro aj tempo. Úplne sa vytratil Müller, ktorý celú druhú polovicu len preležal. Taktiež mi už začal liezť na nervy ten mladý nemčúr. Bol strašne dotieravý. Ako kliešť. Škoda, že tých postáv nebolo viac, aspoň štyria partizáni. Prestreliek bolo minimum. Čo je škoda. Aspoň že v druhej časti bola sexi poľská herečka Ewa Krzyzewska a tak sme sa dočkali aj nejakej tej šukačky, sexi nožičiek v pančuškách a božských retro kozičiek. Ja dávam dobrých 60%. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (3)

  • Hlavní ženskou roli měla původně hrát Hana Hegerová, která jí odmítla pro pracovní vytížení. [Zdroj: aic.sk] (Willy Kufalt)
  • Film sa natáčal v lokalitách Grúň, Chleb, Jánošíkove diery, Jasná pod Chopkom a Tiesňavy. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama