Absence blízkosti

Film s náročnou cestou k divákovi aktuálně bojuje o pozornost, jeho nasazení v kinech je velmi řídké. Nutno ale dodat, že finální zážitek, ke kterému se dostanete, pokud se vám film podaří zachytit, je nadmíru dobrý a zajímavý. Psychologické drama pojednává o vnitřním světě hrdinky, která prochází zásadní proměnou. Onu proměnu nastartovalo její nové mateřství a ona si tak poprvé klade nové otázky ve vztahu ke své matce, respektive nachází paralelu mezi odcizením, které panuje mezi ní a její matkou a které plíživě začíná i mezi ní a její tříměsíční dcerou. Absence blízkosti přináší téma tabuizované, nelehké, věnuje se tomu pohledu na mateřství, které není populární. A zpracovává ho velmi citlivě, dialogy mezi dcerou a dospělou matkou jsou syrové a nepříjemné, nicméně realistické, stejně jako pokusy obou o usmíření, které ale ani jedna nemá šanci plně docenit. Jana Plodková v titulní roli po sérii několika slabých výkonů a kompromisů tentokrát hraje výtečně niterně, pocitově, což je poloha, kterou jsem od ní už neočekávala. Ostatní herci jí zdatně přihrávají, zejména Anna Cónová, která ve filmech pro kina hraje jen výjimečně, a Luboš Veselý, na jehož drobnokresby na libovolně malém prostoru je často radost pohled, protože jsou přesné jako hodinky. Celkově minimalistické pojetí, jež je cele podřízeno vyniknutí vnitřního světa hlavní hrdinky, je zvoleno ideálně v pastelových barvách s důrazem na modrou, v pozvolném temnu s dobrou kompozicí, takže film je příjemné sledovat i ve chvílích klidu mezi výraznými posuny v ději. (09.11.2017)

Plodková má elegantní, jakoby odtažitý vzhled modelky, který však pod povrchem skrývá tušené drama a spoustu emocí. Na začátku je její povaha apatická, bez energie, přičemž Hedvika netuší příčinu. Pak dojde na hlavní zápletku - stav, kterému psychologové obecně říkají babyblues. Plodkové Hedvika je chladná a odtažitá. Má absenci blízkosti ́ k partnerovi a dceři. Nedokáže s nimi v podstatě navázat bližší vztah. Tváří se, že je všechno v pořádku, ale není. Její partner je mladší než ona a ona je bohatá, může to svádět k domněnkám, že je s ní právě jen kvůli jejím penězům.Ale myslím, že to tak není. Spousta chlapů se někdy tváří, jako že všechno zvládají, a nechtějí vidět, že to tak úplně není. Film vznikl ve skromných, nízkonákladových podmínkách, bez státních grantů nebo podpor televize. „Třikrát jsme žádali o podporu Fondu kinematografie, ale nikdy jsme ji nezískali, přestože jsme dostali celou řadu velmi dobrých expertních posudků." říká tvůrce Josef Tuka. "Hodně nám pomohla i Filmová kancelář Karlovarského kraje, protože právě na Karlovarsku film vznikl.“ (22.05.2020)

Hedvika by se na první pohled mohla zdát jako narušená ženská, která vyrostla bez lásky pod psychopatickou matkou. No nevím, mě přišla spíš jako rozmazlená kráva, která si neváží ničeho kolem sebe, kromě nějaké vzpomínky na někoho koho nezná. Docela studený film. Docela otřesný jak někdo dokáže žít. (18.01.2024)

Náhodou... Dobrý. Syrově popisující jednu současnou, ne netypickou, pošahanou rodinku. Neurotický, sebestředný a sobecký uzel emocí (dnes už v podstatě norma), který se stará hlavně o svýho čokla (na dítě už v utápění se v sebelítosti není čas), despotická matka se sterilně "moderní" domácností nevímproč potaženou mikrotenem a submisivní, bo po uši zadlužený žigolo, který je tu evidentně jen jako součást inventáře. Dočasně. Věrný obraz naší doby. Filmu trochu škodí výrazná orientace na vizuální stránku, která ale po pravdě řečeno není vůbec špatná. Natočeno dobře. I zahráno. Ta suchost, chlad a šeď sem patří. Na debut určitě zdařilé. Až na tu hudbu. Nečisté 4*, dorovnáno za autorství. (26.08.2023)

Největší slabinou filmu jsou dialogy, které bohužel zavání silným amatérismem. Kvůli nim občas působí i jinak výborné herecké výkony nedůvěryhodně. Těšila jsem se na Aničku Cónovou, které je zde málo, i když její chladná, sebestředná a manipulativní mrcha je dokonalá. Roztomilé je uvedení Goldflama v titulcích, s tou svou jednou větou se zúčastnil jen postsynchronů. (24.06.2023)