Režie:
Paul Thomas AndersonScénář:
Paul Thomas AndersonKamera:
Paul Thomas AndersonHudba:
Jonny GreenwoodHrají:
Daniel Day-Lewis, Vicky Krieps, Lesley Manville, Richard Graham, Camilla Rutherford, Jason Redshaw, Cedric Tylleman, Gina McKee, Brian Gleeson (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Mít šaty od návrháře Reynoldse Woodcocka (Daniel Day-Lewis) znamenalo v dynamické éře obrozujícího se poválečného Londýna úplně nejvíc. Dáma musela mít dostatek peněz, patřičný rodokmen a odpovídající vychování, aby mohla vyrazit na večírek v jeho modelech, které byly vždy unikátní. Status génia si ale vybíral svou daň v podobě Woodcockovy totální emocionální vyprázdněnosti. Odtržen od reality všedního dne, neboť o vše praktické se starala jeho sestra (Lesley Manville), stavěl všechny ženy na roveň krejčovských panen. Měl sice vždy po ruce nějakou milenku či múzu, ale stačilo, aby si ráno při snídani trochu hlasitěji mazala topinku máslem a už se pakovala z jeho života. Když v kavárně v zapadlém přístavním městečku Reynolds objevil stydlivou servírku Almu (Vicky Krieps) a rozhodl se jí nabídnout momentálně uvolněné místo po svém boku, netušil, s čím si zahrává. Tahle zdánlivě neškodná submisivní bytost totiž rychle pochopila pravidla hry a rozhodla se aktivně bojovat za to, aby neskončila jako její předchůdkyně. Situaci jí usnadňuje i to, že se do ní Reynolds zamiloval. Nápor citů se však velmi negativně začal odrážet na jeho tvorbě, a umělcova praktická sestra se proto rozhodne rázně zakročit. (CinemArt)
(více)Videa (1)
Recenze (310)
Krásně vypadající a skvěle zahrané partnerské melodrama, jehož příběh mě ale téměř ničím nezaujal. Po zaslouženě opěvovaných opusech typu Magnolia či Až na krev bych od PTA takto dějově řídký a nepříliš vtahující film vážně nečekal. Když Day-Lewis dostane (čtvrtého!) Oscara, zlobit se určitě nebudu, ale jinak mám svoje favority letos jinde. Btw po zkušenosti s tímto snímkem a Aronofskyho "matkou!" dlouho nechci vidět film o komplikovaném soužití umělce a jeho vyvolené... ;-) 60 % ()
Paul mě popadnul a nepustil do posledního stehu.....a nebo klapky, protože i kamera pod jeho rukou byla geniální......pozorování jak šičky vyšívají stehy na šatech, měření, úprava šatů do posledního detailu, lenivé a přesto poutavé vyprávění Vicky....... a ještě mnohem víc, třeba to, co se týkalo postupného rozkrývání psychologie postav nemělo chybu. A konec, kdy se naplňují slova Vicky - Existuje "hned teď" nabydou svůj význam a Paul odchází, nechajíc nás s otevřenou pusou ještě chvilku po závěrečných titulkách. Letos zatím nejzajímavější počin. ()
Čím dříve divák akceptuje fakt, že Phantom Thread je pro Andersona něco jako encyklopedie evropské Nové vlny, tím dříve se pro něj stanou čitelnými jednotlivé motivy typické pro filmy tohoto období - Sebedestruktivní vášeň, cynické partnerské hry, ale také pracovní i partnerské rituály popisované až s posvátnou úctou... Hlavní síla snímku spočívá v hypernaturalismu všeho, z něhož se čas od času vynoří čistě filmový moment, o to silnější pak ale je zážitek. Práce se zvukem je fascinující. Není to dokonalý film, ale jeho čistota je odzbrojující.. ()
D.D.Lewis sa vo filme objaví len občas, ale vždy je to zážitok. Dúfam, že si herecký koniec kariéry ešte rozmyslí. Ak existuje nejaký dôvod vidieť tento film, tak sa volá D.D. Lewis. Réžia je fajn, občas nápaditá, ale problém vidím v príbehu, ktorý vám toho veľa neponúkne. Čakal som nejaký zvrat, alebo silnejšiu scénu, ale dokopy nič moc. Záver je z kategórie pri ktorom si povzdychnete "A to je všetko?" Bohužiaľ ano. Tohoročné oscary nemajú nejakého jednoznačného favorita a keby vyhrala Nit z prízrakov, tak to by som sa čudoval. Zapadá veľmi presne aj do kategórie "akademická nuda", presne ako Spielbergove Amistad či Lincoln. Fajn na pozretie, super výkon D.D. Lewisa, ale ako film roka ani náhodou. 60%. ()
Já nemám zas tak moc rád pomalé filmy, ale Paul Thomas Anderson je umí udělat tak, že mě dokonale pohltí. Je to tak cizí prostředí, přesto pro mě svým způsobem známé a hrůzné. Musel jsem během filmu myslet na to, jak je vlastně těžké v různých společnostech reagovat přirozeně, bez masek, jak se snažím být k jiným názorům a postojům tolerantní a jak mám pocit, že k těm mým nikdo tolerantní není. Herecké výkony jsou bezkonkurenční, Daniel Day-Lewis je bez debat jedním z největších herců všech dob, a ty dvě paní mu velmi zdatně sekundují. Hudba je zvláštně obyčejná, možná jí bylo až moc, ale v klíčových okamžicích plnila roli "pohlcovače" dokonale. Na snímku si cením nejvíc toho, že přestože se odehrává v prostředí, které mě vůbec nezajímá a velice ho akcentuje, dokázal mě naplno oslovit a i když se s žádnou z postav nedá ztotožnit, dají se pochopit. Otazníkem je pro mě samotné vyústění, to už jsem nějak pochopit nedokázal, proč vlastně je to pro všechny zúčastněné vítaný způsob žití. ()
Reklama