Režie:
Paul Thomas AndersonScénář:
Paul Thomas AndersonKamera:
Paul Thomas AndersonHudba:
Jonny GreenwoodHrají:
Daniel Day-Lewis, Vicky Krieps, Lesley Manville, Richard Graham, Camilla Rutherford, Jason Redshaw, Cedric Tylleman, Gina McKee, Brian Gleeson (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Mít šaty od návrháře Reynoldse Woodcocka (Daniel Day-Lewis) znamenalo v dynamické éře obrozujícího se poválečného Londýna úplně nejvíc. Dáma musela mít dostatek peněz, patřičný rodokmen a odpovídající vychování, aby mohla vyrazit na večírek v jeho modelech, které byly vždy unikátní. Status génia si ale vybíral svou daň v podobě Woodcockovy totální emocionální vyprázdněnosti. Odtržen od reality všedního dne, neboť o vše praktické se starala jeho sestra (Lesley Manville), stavěl všechny ženy na roveň krejčovských panen. Měl sice vždy po ruce nějakou milenku či múzu, ale stačilo, aby si ráno při snídani trochu hlasitěji mazala topinku máslem a už se pakovala z jeho života. Když v kavárně v zapadlém přístavním městečku Reynolds objevil stydlivou servírku Almu (Vicky Krieps) a rozhodl se jí nabídnout momentálně uvolněné místo po svém boku, netušil, s čím si zahrává. Tahle zdánlivě neškodná submisivní bytost totiž rychle pochopila pravidla hry a rozhodla se aktivně bojovat za to, aby neskončila jako její předchůdkyně. Situaci jí usnadňuje i to, že se do ní Reynolds zamiloval. Nápor citů se však velmi negativně začal odrážet na jeho tvorbě, a umělcova praktická sestra se proto rozhodne rázně zakročit. (Cinemart)
(více)Videa (1)
Recenze (310)
"Phantom Thread" je skutočne nádherný film. Myslím si, že je to vizuálne jeden z najlepších filmov, čo som mal zatiaľ možnosť vidieť. Úžasná atmosféra, skvelé kostýmy a najmä absolútne nádherná hudba, za ktorú by som filmu doprial víťazstvo na tohtoročných Oskaroch. Soundtrack si určite musím zadovážiť, lebo je skutočne úžasný. Daniel Day-Lewis je absolútne úžasný a myslím si, že rovnako je na tom aj Vicky Krieps, ktorá je jeho najnovšou múzou. A ich vzťah je spracovaný veľmi silno. Majú svoje momenty, kde sa Alma snaží Reynoldsovi vyhovieť, no reálne si uvedomuje, že to ani nie je žiadny život a v skutočnosti len v niečom tápajú. A nefunguje to. On je možno spokojný (v rámci svojich možností), no ona je reálne nešťastná, lebo v dome chýba akýkoľvek život. A tak sa veci začnú pomaly, ale isto otáčať. A funguje to skutočne skvele. Čo by som ešte na filme ale vyzdvihol je Lesley Manville. Obdivujem jej herecký výkon. Ani na moment neukáže reálne emócie a po celý čas má úplne kamennú tvár, no práve to z nej robí postavu, ktorú človek chce poznať, chce jej rozumieť a chce vedieť, či jej reakcie sú pozitívne alebo naopak negatívne. Lebo to človek nikdy na istotu nevie určiť. A pochopí to až keď realita vyplynie zo situácie. Som nadšený. Film mal absolútne nádhernú atmosféru, človek to neustále hltal, film má skvelé tempo a okrem toho, ako som už spomínal, počúvať by som to dokázal ešte aj ďalšie 2 hodiny. Ak to hrajú v kine blízko Vás, choďte sa na film pozrieť. Budete spokojní. Hodnotenie: A ()
P.T.A. Anderson nikdy nebol vyznavačom klasickej romantickej, alebo iba len tak normálnej lásky a vzťahov a vo svojom najnovšom filme zašiel v tejto netradičnosti snáď asi najďalej. Ešteže si k tomu prizval Lewisa a nespomenul si, že to kedysi úspešne vyskúšal aj so Sandlerom. Ale možno by to aj s ním zafungovalo, bohvie. Reynolds musí mať doma a v práci presne všetko nalinkované, takže hádajte, čo sa stane, ak sa tento kľud zrazu, ale podotýkam že vďaka jeho vlastnej vôli, naruší novou príchodzou. Odpoeďou je, že to presne neuhádnete ani ako najväčší milovník filmovej romantiky. Americký film, ktorý je britskejší ako štadión vo Wembley. ()
Čím dříve divák akceptuje fakt, že Phantom Thread je pro Andersona něco jako encyklopedie evropské Nové vlny, tím dříve se pro něj stanou čitelnými jednotlivé motivy typické pro filmy tohoto období - Sebedestruktivní vášeň, cynické partnerské hry, ale také pracovní i partnerské rituály popisované až s posvátnou úctou... Hlavní síla snímku spočívá v hypernaturalismu všeho, z něhož se čas od času vynoří čistě filmový moment, o to silnější pak ale je zážitek. Práce se zvukem je fascinující. Není to dokonalý film, ale jeho čistota je odzbrojující.. ()
Nit z přízraků je ukázkovým příkladem filmu s očividnými oscarovými ambicemi, což se mu daří hlavně díky přesvědčivým hereckým výkonům (Lewise, Krieps i Manville) a solidnímu námětu. Avšak i přes tyto kvalitní atributy mi na snímku osobně vadilo jeho až příliš rozvláčné tempo a absence více vypjatých scén, ke kterým scénář doslova vybízel. Herecky mě zaujala večeře ve dvou a blouznění v nemoci. Jsem si vědom toho, že jsem byl svědkem hereckého a dobře napsaného koncertu, nicméně jsem nebyl jeho tóny uchvácen a zaujat natolik, abych šel s hodnocením výš. ()
Nevím, co je větší přírodní úkaz. Jestli Nit z přízraků jako taková, nebo Anderson, který si tady na vysoké úrovni zajistil režii, scénář i kameru... Tenhle film jednoduše boří vše, na co jsme byli v současné kinematografii zvyklí. Člověk má chvíli pocit, že kouká na komplexní drama o vztahu dvou lidí, které se na oko tváří jako Pigmalion (My Fair Lady), ale ve skutečnosti odkrývá úplně jiné stránky lidského života. Náhle se však všechno s ladnou elegancí obrátí až k tragikomedii, která je úžasně nenásilná a až děsivě přirozená. Pokud máte někdy letmý pocit, že byste se mohli nudit, vykreslí se před vámi "zčistajasna" tato složitá struktura vjemů a pocitů, která diváka zaručeně vyvede z míry. I tak... Nakonec pět hvězd dát nemůžu, protože někdy se komplikovanost projevila až moc pozdě. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (9)
- Daniel Day-Lewis před uvedením filmu prohlásil, že jde o jeho poslední filmovou roli. Po uvedení filmu odejde do „hereckého důchodu“. (Yokolobuna)
- Režisér Anderson věnoval snímek svému příteli a mentorovi Jonathanu Demme, který zemřel 26. srpna 2017. Tímto dnem také padla poslední klapka na natáčení. (UhLee)
- Ve filmu není uvedeno v jakém roce se film odehrává. Soudíme-li podle kostýmů a interiérů, tak by se mělo jednat o 50. léta. (UhLee)
Reklama