Snídaňový klub

Zcela určitě jeden z nejlepších filmů o středoškolácích. Divadelně rozehrávané dialogy, které divákovi postupně odkrývají kdo je vlastně kdo a zároveň že nikdo není pouze tím za koho se vydává. Režisér John Hughes byl v 80. letech docela pojem. Hudba je geniální, po hříchu se ve filmu vyskytuje pouze sporadicky. Překvapí že Judd Nelson to nedotáhl v kariéře dále. Zážitek 75% (28.03.2015)

Teenagerovská komedie s typicky americkým nádechem. Chování dětí a jejich rozdílnost je náhle vystaveno konfrontaci. Školní hvězdy a podivíni se najednou setkávají v jedné třídě a odkrývají svá tajemství a pocity. Musím přiznat, že téma je stále aktuální a i poměrně starší snímek má co říct i mladším divákům. Mně osobně se moc líbil. Takový film k odreagování, který vám i přesto něco dá. Rozhodně stojí za to dát mu šanci. 75% (07.10.2014)

Chápu, co chtěl John Hughes říct, a obzvlášť vzhledem k pointě nebudu filmu vytýkat, že hlavní hrdinové představují dobře známé (nejen) americké středoškolské škatulky... Ale kdybych se při sledování jejich dialogů a monologů tak moc nenudil, byl bych zkrátka přinejmenším o jednu hvězdičku spokojenější. (13.04.2020)

Moc nevím, co si o tom myslet. Je to sice kult a konec je fakt super, ale cesta k němu je zdlouhavá. Na tento film se často odkazuje, takže už jen proto se hodí ho znát. Parta dětí z různých společenských skupin je v sobotu po škole. Dlouho to netrvá a jejich rozdíly způsobí nejeden konflikt. Časem si ale uvědomí, že jsou všichni na jedné lodi a že jim nezbývá než táhnout za jeden provaz. Hezky to poukazuje na ty klasické stereotypy na střední škole. "Nikomu bys nechyběl!" (28.08.2020)

Když se kvůli školním přohřeškům sejde na sobotním vyučování rebel, šprt, školní královna krásy, sportovec a podivínka, všichni jsou pouhými spolužáky. Odpoledne toho mají ale společného víc, než si kdy dokázali představit. V této dobrosrdečné komedii o dospívání, která pomohla definovat celou generaci, se představuje ta nejsympatyčtější herecká sestava a do toho je propojená nadupaným soundtrackem a skvělým humorem. Moje nejoblíbenější klasika 80. let. - "We're all pretty bizarre. Some of us are just better at hiding it, that's all." (21.07.2017)