Mlha v srpnu

Zasazení děje do nacistické léčebny s hrozivými metodami zní velice lákavě, ale nenechte se zmást - Mlha v srpnu má svou komorností a orientací na kladné i záporné postavy mnohem blíže k Přeletu nad kukaččím hnízdem. Jen tady vystupují dětští protagonisté, kteří se chovají jako uvědomělí dospělí, a nacisté nenahánějí hrůzu ani morální odpor, naopak je nám jich chvílemi téměř líto (Sebastian Koch je totiž za každých okolností alespoň trochu sympatický a Henriette Confurius je neskutečně krásná, vskutku andělská mrcha). Emocionálního ani fyzického naturalismu se bohužel nedočkáme, tohle je pouze pěkně natočená slátanina filmů z psychiatrického oddělení, která nedokáže zužitkovat svůj palčivý historický podtext tak, aby se na ní ve fanouškovských éterech někdy nahlas vzpomínalo... 55% (21.04.2017)

"Tak a vyráží se za indiány!" Zeleninová polévka ještě nikdy nebyla tak hladová a malinová šťáva tak jedovatá. Tento mrazivě autentický film byl natočen podle stejnojmenného životopisného románu, který v roce 2008 napsal německý novinář Robert Domes. Jeho příběh pak zobrazuje zkutečné osudy mladého romského chlapce ze společenství Jenišů, aby tak upozornil na další zrůdnosti nacistického režimu, páchanými s odzbrojující samozřejmostí v duchu falešné přátelskosti či lidskosti, ale též jménem eugeniky i eutanázie. (11.11.2016)

Pozoruhodný film Mlha v srpnu ukazuje nemecké dejiny z uhla, aký sme ešte nevideli. O utrpení Židov sme videli desiatky i stovky filmov, ale existoval i tajný plán na postupné usmrcovanie chorých a postihnutých pacientov v rôznych sanatóriách. V skvelej roli sa prezentuje skúsený S. Koch ako riaditeľ sanatória, navonok ľudský, ale v hĺbke duše chladný. Veľa priestoru dostávajú detskí herci a zvládli to výborne. V menšej roli opäť zažiaril K. Markovics , mám pocit, že je s pribúdajúcim vekom čoraz lepší a má šťastie na zaujímavé role. Jediný problém inak výborného a historicky pomerne presného filmu vidím v tom, že ma nejako emočne nezasiahol. Možno to bol zámer , zbytočne diváka citovo nevydierať a ukázať surovú pravdu tak ako sa stala. Nemcov chválim, že neodvracajú oči od svojich minulých hriechov! 80%. (17.04.2017)

T4-rka bol program, ktorý bol súčasťou vyššieho zámeru. Dobre poukázané, ale bez patričného strhnutia ( pokial ste v reáliach a dobe, inak sa asi opustíte a vyplačete ). Skôr som vnímal ten historický kontext ako samotný film. A už si asi nikdy nedám malinovú šťavu a zeleninovú polievku. Čo keď v ten deň vyškrtli práve mňa? 2 z 5 (30.10.2018)

Program rasovej hygieny zahŕňal likvidáciu mentálne i fyzicky postihnutých degenerátov. Aby bolo zabránené ich množeniu. Aby sa ušetrilo na zdravotnej starostlivosti o nich. Nebola to prevratne nová myšlienka nacistov. Dejinami sa tiahne prinajmenej od sparťanských čias. Nacistom sa odhadom podarilo takto zlikvidovať 200 až 250 tisíc ľudí. Konvenčne nakrútený film ukazuje na veľmi nekonvenčné praktiky v jednom z týchto "liečebných" zariadení, kde sa zhodou okolností ocitne zdravý chlapec, s rebelským správaním a nevhodným pôvodom. Postupne odhaľuje maskované likvidačné praktiky personálu a vedenia zariadenia. Rozvíja myšlienky na útek z milosrdne sa tváriaceho pekla. Okrem trefného upozornenia na vskutku anjelsky vykonávané akty vraždenia z dôvodu choroby detí, či už vyhladovaním, injekciou proti bolesti alebo chutným sirupom film upozorňuje i na jednu menej známu rasovú diskrimináciu z čias nadvlády nacizmu. Chlapec - hlavná postava totiž patril k národnosti Jenišov. Jeniši/Jenišovia sú etnograficko/národnostná/sociálna skupina prevažne zo Západnej Európy, žijúca kočovným spôsobom života, s vlastným jazykom a zvykmi. Majú keltsko-židovský pôvod, niekedy sa označujú ako "bieli cigáni". Za Hitlerovej vlády, podobne ako Cigáni, boli vystavení systematickému holokaustu. Žijú v okolí rieky Rýn a priľahlých štátoch (Švajčiarsko, Nemecko, Rakúsko, Francúzsko, Luxembursko). Dodnes im štatút národnosti priznalo len Švajčiarsko. (12.02.2021)