Režie:
Robert KolinskyScénář:
Robert KolinskyHrají:
Jiří Menzel, Ken Loach, Miloš Forman, Emir Kusturica, István Szabó, Věra Chytilová, Bolek Polívka, Magda Vášáryová, Rolf Lyssy, Werner Düggelin, Julia Jentsch (více)Obsahy(1)
Jiří Menzel (1938–2020) získal v roce 1968 Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek Ostře sledované vlaky. Patřil ke spoluzakladatelům československé nové vlny i našim nejznámějším osobnostem v zahraničí. Kromě filmové režie se věnoval i herectví a divadlu. Film je portrétem uznávaného režiséra, jehož život i dílo ve filmu popisují jeho přátelé i kolegové Miloš Forman, Ken Loach, Emir Kusturica, nebo István Szabó. Zasazují jeho tvorbu do mezinárodního kontextu. (Česká televize)
(více)Recenze (15)
Víc než dobře natočený portrét Jiřího Menzela s hvězdným mezinárodním obsazením mluvících hlav, byť to hlavní po celou dobu vypráví titulní protagonista. Doplněno ukázkami z několika nejznámějších Menzelových filmů. Možná mi tam trochu vadí ta díra ve vyprávění, kdy mezi Postřižinami a Anglickým králem nebylo nic (70%). ()
Velkoryse pojatý koprodukční dokument postihuje Menzelův nejen domácí a filmový, ale i mezinárodní a divadelní rozměr. Chvějivé duchovno, do kterého je celý film doslova zabalen, vystihuje i Menzelův vnitřní svět a slučuje ho s jeho výstižnou sebecharakteristikou; je v tom obsažena i jeho výbojná a přitom křehká plachost. Neusiluje o chronologickou deskriptivnost; o to více se soustředí na duši-psýchu a osobitý režisérův duchovní pohled na svět. Výtečné jsou i záběry-ukázky z Menzelových divadelních režií. ()
Po duši hladící dokument o obyčejném, skromném, geniálním člověku, který dokázal tolik, co málokdo jiný, a přitom ze všeho nejvíc vlastně mluví o jiných, kterých si považuje mnohdy víc než sebe. ()
Těší mě, že i Chytilová se zdržela obvyklých výpotků na téma vlastní dokonalosti, sice nic pozitivního na adresu Menzela neřekla, ale jelikož nemluvila jen o sobě, již to je velkou poklonou. Velmi pěkně zpracovaný dokument, který je přesně střižen na pábitele Menzela. ()
Bral jsem to jako přehlídku různých postřehů. "Menzel vypráví lehkým způsobem, přitom ta hloubka tam je", nebo sám Menzel říká "v 70.letech se dalo v Praze jen kopulovat. Pronajmul jsem si byt a vodil si tam děvčata". ()
Velmi povedené a příjemné, bez zbytečných analýz filmových kritiků...mám pocit že je to poprvé co jsem viděl záběry z předání Oscara Menzelovi... ()
Jiří Menzel stejně jako Bohumil Hrabal byl zosobněním lidskosti a pokory. Přesně v tomtéž duchu se nese celý tento dokument, který dozajista potěší nejen příznivce obou pánů, ale i všechny vyznavače kvalitních českých filmů nebo knih. (90%) ()
Přehledně přiblížený svět filmařiny v Československu s nadhozenou polaritou Menzel-Forman a podmínkami normalizační tvorby s možnostmi nastíněnými V.Chytilovou, výpovědi spřátelených světových tvůrců, lehké připomenutí zahraničního Menzelova působení a zastavení s Menzelovou rolí divadelního režiséra. Nijak do hloubky ale přehledné a důstojné ()
V titulcích filmu uvedeno: koprodukce Švýcarsko / Česko. ()
Hovorí sa, že každý je nahraditeľný. Niektorí nie sú.. ()
Moc hezky zpracovaný dokument o jednom z našich nejvýznamnějších režisérů vůbec - Jiřím Menzelovi. Seznamujeme se zde blíže s tvorbou jedinečného režiséra, sledujeme nejdůležitější mezníky jeho tvůrčí kariéry a to samozřejmě na pozadí československé historie. Současně zde máme příležitost seznámit se s názory jeho kolegů, spolupracovníků, přátel z branže, kteří Menzela na jeho dlouhé a velmi úspěšné cestě doprovázeli. Zajímavé a poučné jsou i postřehy dalších režisérů, kteří s Menzelem přímo či nepřímo spolupracovali. Tento dokument ovšem nevyzdvihuje pouze Menzelovu práci, ale ukazuje jej i jako obyčejného člověka, se všemi jeho kladnými i negativními aspekty. Velmi mě zaujaly např. pasáže, kdy Menzel mluví o tom, jak v sedmdesátých letech mu Václav Havel pronajímal v Praze byt, přičemž jak víme, kola dějin Václava Havla nakonec katapultovala až do úřadu prezidenta čsl., potažmo České republiky. Zajímavá byla i pasáž, která byla věnována peripetiím kolem vzniku snímku "Obsluhoval jsem anglického krále", který i přes všechny předchozí problémy nakonec Menzel natočil v roce 2006, ale předcházela tomu léta různých průtahů, tahanic, intrik, zlomyslnosti ze strany producentů atd. Zkrátka a dobře, tento dokumentární film byl velmi zajímavý a poučný a divák se při jeho sledování zcela určitě dozví i něco nového, a zcela určitě mu tento snímek v něčem možná i otevře oči. Moc se mi to líbilo a tento dokument hodnotím zcela po zásluze plným počtem bodů. ()
Nejdřív jsem si říkal, proč ta Vašáryový mluví německy a je to s titulky, proč ten Forman mluví anglicky a je to s titulky, no protože to natočili Švýcaři. A jak říká na konci, jeho největším vyznamenáním nebo odměnou je znovu oživění Dalešického pivovaru. ()
MFF KV 2018: Příjemný dokument, který nenudí. Z promluv známých režisérů je cítit uznání a úcta. Film míchá myšlenky vedoucí k zamyšlení s vtipnými historkami. Snímek však ještě více řekne těm, kdo mají protagonistovu tvorbu nakoukanou od A do Z. ()
Miloš Forman s hubou od čokolády ()
Příjemně se poslouchají chvály na jednoho českého filmaře a postřehy od světových tvůrců. ()
Reklama