Smrtelné stroje

Má to tři scény, kvůli kterým se na to stojí za to podívat, nebo spíš na který stojí za to se podívat - úvodní honička mobilních měst (geniálně blbý nápad a la Očistná noc), pak honička postav skrz sešrotovávané město (uvnitř velkoměsta!) a pak návštěva vzdušného města. Jinak to má - navzdory třem scenáristům v čele s Peterem Jacksonem - tristně generický scénář s naprosto nezajímavým dějem i postavami (i hereckými výkony), který místo aby nám dopřál co nejvíc honiček a bitev mobilních měst a odhalil co nejvíc z jejich technického i společenského fungování, zahrnuje do příběhu další fajn, ale zbytečné bazmeky (vzdušné město) a nudné lokace (zeď). Proč si to pojízdný Londýn proboha nerozdal s pojízdnou Paříží? Nebo ještě líp - s Bruselem? Tohle Jackson nepochopitelně a trestuhodně prokoučoval. A vidět Roberta Sheehana (prostořeký Nathan z Misfits) v tak nudné roli mě až fyzicky bolelo. (03.05.2019)

Prvou výhodou je, že je to originál. Žiadny prequel, sequel alebo spin-off. Našu pozornosť si musí snímok získať od piky a to sa mu darí do prvej minúty až do napínavého finále v zovretom rozprávaní. Smrteľné stroje málokedy idú na neutrál, do svojho sveta nás vrhnú po hlave v úžasnej naháňačke medzi motorizovanými mestami. Filmári sú milosrdní, že všetkými faktami o novom svete nezahustili hneď začiatok. Drobné informácie rozhadzujú naprieč dejom tak, že z toho možno poskladať obrázok o tom, kde sa nachádzame. A áno, Smrteľné stroje majú príbeh. A najdôležitejšie je, že ho budujú na osobnej rovine. Smrteľné stroje sú vážnou snímkou a hoci mu to je veľakrát vyčítané, je to naopak jeho prednosť - v ére, ktorej vládnu blockbustery, v ktorých musí skoro každú scénu prestupovať humor a v ktorých sa pohybujú sebavedomí vtipálci, sú smrteľné stroje rozprávaním, kde je cítiť, že o niečo ide, že sledujeme postavy s ich slabosťami a zraneniami a že ide o veľký príbeh, ktorý má zmysel. (19.11.2019)

Scénáristické trio, které nám přineslo Pána Prstenů, se pustilo do budování nového světa podle knižní předlohy... a dopadlo to příšerně. Na ploše jednoho filmu musí divák nasáknout tolik informací, že se v nich ztrácí už po půl hodině. Zrovna tady bych uvítal rozdělení na více filmů. Bohužel by se to v konečném důsledku na kvalitách filmu asi neodrazilo, protože s výjimkou Weavinga je herecké obsazení dokonale tuctové. Vůbec žádný z herců není sympatický – jediná aspoň trochu zajímavá postava je zabiják-Terminátor, kteréhož problém ale je, že za každé situace chodí šnečí chůzí. Aspoň že zpracování tohohle světa a strojů je opravdu detailní. To je asi tak všechno, jinak je to zasloužený průšvih. Kdo ví, jak by to celé dopadlo, kdyby se režie nakonec ujal Jackson. Po technické stránce totiž film působí spíše jako televizní produkce (minimálně za střih bych střihači useknul ruce). (10.02.2024)

Nevím, jestli se automaticky předpokládalo, že mají všichni knížku v malíku, ale mohli teda aspoň trochu počítat s bambulama, jako jsem já, kteří se zasekli u Slabikáře. Zajímala by mě totiž větší sonda do fungování a pravidel tohohle světa, protože vizuál se mi líbil celkem dost a že příběh není zrovna veletrh těch nejlepších nápadů? No, tak třeba taková dvojka Fantastických zvířat je splácaná z myšlenkového bazaru a jak se to všem líbí. (Vancouver, Kanada) (31.12.2018)

Klišovité, predvídateľné a miestami aj nudné. Originálny námet absolútne pohorel na málo kreatívnom spracovaní, ktoré v žiadnom smere neriskovalo. Hlavná herečka Hela Hilmar bola skvelá, no jej kolegu Roberta Sheehana som nemohol vystáť. Zvyšok hercov pre nevýraznosť ich postáv radšej ani nespomínam. Bohužiaľ, taký Hugo Weaving bol úplne nevyužitý. Na domácu projekciu prekúsnuteľné, ale, popravde, som veľmi rád, že som na Mortal Engines nakoniec neišiel do kina. (21.02.2019)