Režie:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Jan Werich, Emília Vášáryová, Vlastimil Brodský, Jiří Sovák, Vladimír Menšík, Jiřina Bohdalová, Karel Effa, Vlasta Chramostová, Alena Kreuzmannová (více)Obsahy(1)
Jan Werich a Vlastimil Brodský v magické pohádce o tom, co bylo i nebylo, ale zejména o tom, co by mělo být. Dnes již legendární český film Až přijde kocour režiséra Vojtěcha Jasného z roku 1963, v němž hlavní dvojroli nenapodobitelným způsobem ztvárnil Jan Werich, je moderní pohádkou pro dospělé. Její děj se odehrává v malém městečku, které jakoby samo bylo z pohádkové říše. Přijíždí sem kouzelník s krásnou dívkou Dianou a kouzelným kocourem. Kocour má na očích brýle a když mu je někdo sejme, lidé se pod jeho pohledem zbarví podle svých charakterů a skutků. Lháři a farizejové zfialovějí, zloději zešedivějí, nevěrnice a nevěrníci zežloutnou – a zamilovaní zčervenají jako vlčí mák. Je jasné, že kocoura mají rádi jen ti poslední. A samozřejmě – děti...
Jan Werich měl v šedesátých letech žalostně málo hereckých příležitostí. O to s větší chutí si v „Kocourovi" zahrál role kouzelníka i vypravěče. Společně s Vojtěchem Jasným se podílel i na dialozích. Film byl oceněn mimo jiné Zvláštní cenou poroty na MFF v Cannes. Vojtěch Jasný dostal také v roce 1963 Trilobit za režii, Jaroslav Kučera za kameru a Svatopluk Havelka za hudbu.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (216)
"Bylo, nebylo ale spíš by mělo bejt." Asi si dokážeme představit, jakou paseku by dokázal v reálném životě takový kocour s brejličkami způsobit. Ale osobně si představuji, že slušné pozdvižení musel v tehdejším Československu vzbudit i samotný filmový Kocour" Vojtěcha Jasného. Ve filmu se sice najdou i některé ryze umělecké pasáže, o nich ředitel školy (Jiří Sovák) vcelku trefně říká, že "nemá to hlavy tak to nemůže být adresné." Adresného je zde toho ale víc než dost. Zejména v podání učitele Roberta (Vlastimil Brodský), když třeba dětem vysvětluje, že největší věc na svět je přátelství a upřímnost. A pak taky před nikým se nehrbit. Sám učitel před svými ideály na chvíli zapochybuje a tak musí otěže dění převzít kdo jiný než právě děti. Děti, v nichž učitel tak dlouho pěstoval dětskou fantazii. Fantazie je přitom v této pohádce pro dospělé víc než dost Již úvodní líbezná flétnová melodie navodí úžasně snovou atmosféru, když pak přijde kocour a roztančí všechny obyvatele městečka v pestrobarevném stylu, je to báječná podívaná. To pak člověk ještě rád přitaká úvodním slovům Jana Wericha: "Pozorovat život to je vždycky zábava ale i legrace. Když má člověk lidi rád. ()
Tak se mi zdá, že se mi hrbí páter. Příběh o jednom městečku s hodným učitelem, moudrým kastelánem..také o kouzelníkovi a jeho krásné pomocnici Dianě, která má kocourka s brejličami, bez kterých se lidi zbarví podle své povahy je už tak dostatečně hezký. Představa takového podniku, na který všude někdo čeká a má šaty pro všechny lidi už je tak dostatečně hezká.:o Věděl jsem, že půjde o hodně hravou pohádku, ale možná jsem nečekal, že bude obohacena rovnou o tolik experimentálních invenční prvků (Projekce na lavicích, vsuvka s dětskými a pohledy.), moc se mi líbily speciálně některé poetické sekvence, kde se i hodně pracuje s krásnou hudbou (kroužení s vycpaným orlem, chození děti s nově objeveným kocourem po městě, společný čas v přírodě s Dianou) snad jen delší pasáž s kouzelnickým představením a následným prvním odhalením mi přišla trochu zdlouhavá a sloužící hlavně k předvedení triků. Jinak má tento film opravdu velké poetické kouzlo, nádech poetismu, objevování nových možností (proto chápu i tu dlouhou část z divadlem, i když mě prostě po chvilce už tolik nebavila) a radosti ze života. Dokonce ani i optimistická atmosféra 60.let. Akorát, že třeba v takovém poetistickém Rozmarném letu máme kouzelníka Arnoštka, tady kouzelníka Wericha, který jakoby odkazoval na staré dobré časy za první republiky. Někdy to je poezie sama, po které člověk může o takových pohádkách jenom snít. Co se týče obsazení, asi není co řešit... Werich jako dvoj-průvodce příběhem nemůže zklamat, můj obzláště oblíbený Brodský je radost už v mladém vydaní, mladá Emília Vašaryová mě překvapila svou krásou a i když mi přišlo, že některé postavy jsou spíše figurky, co se v závěru chovají v závěru až moc idealisticky, Sováková postava zůstává pořád vtipně ironická a myslím, že musí jasně odkazovat na tehdejší režim. A do toho všeho krásné prostředí města Telč, které zde v podstatě taky hraje významnou úlohu. Takže mělo by bejt.:D A.. ()
Nikdy som si nedokázal vypestoval vzťah ku toľko ospevovanému Janovi Werichovi. Pre mnohých je to divadelná a filmová legenda, famózny dramatik, pán herec a čo ja viem čo všetko ešte. Pre mňa to bol vždy len nudný, premúdrelý rozumbrada. Jeho herectvo mi vždy pripadalo rušivé, silené, kŕčovité a nevieryhodné. Presne takým dojmom na mňa pôsobil aj v komediálnej alegórii "Keď príde kocúr", ktorú v roku 1963 natočil režisér Vojtěch Jasný. Kocúr bol fajn, ale pán Werich ma opäť silne iritoval. ** ()
Pohádková satira pranýřující hloupost, falešnost a pokrytectví. Přítomnost Jana Wericha je tudíž na místě. Jeho kultivovaný projev je pohlazením po duši. Skvělí byli i správňácký učitel Vlastimil Brodský, pohádkově krásná Emílie Vašáryová, slizký soudruh ředitel Jiří Sovák či vlezdoprdelka Vladimír Menšík. Příjemný a hřejivý filmeček, do detailů promyšlený (kouzelnická show nemá chybu - kam se na to hrabe Copperfield) s nádhernou hudbou, kamerou a nápaditou režií. Děkuji vám, pane Jasný, v přítomnosti tohoto filmu jsem se na 100 minut přenesl do jiného světa. Snad jen by ty barevné vize nemusely být tak dlouhé. 86%. ()
Nutno říct, že film je těžký. Natož jaká je to jakoby pohádka, tak je divně nečitelný v jakémkoliv směru. Je to dosti ulítlý film ve zcela dobrém slova syslu až se člověk diví, že toto vzniklo u nás. O to víc mě to fascinuje. Nebudeme si nalhávat, že negativ je víc než dost včetně takového nekonce. Nápad filmu, zpracování a aranžmá je v něčem tak fantastické a strhující, že nejde nad tím jen mávnout rukou. ()
Galerie (23)
Photo © Malavida
Zajímavosti (22)
- Jan Werich měl v době natáčení rakovinu hrtanu a ptal se Vojtěcha Jasného "zda se nebojí, že mu umře během natáčení". Vojtěch mu odpověděl - "nebojím, ty tu budeš ještě dalších patnáct let". (Terva)
- Emília Vašáryová si musela počas kamerových skúšok vyskúšať športový trikot a cvičenie na hrazde. Nebol to pre ňu žiaden problém, nakoľko sa do 17 rokov venovala závodnej gymnastike. Počas natáčania cvikov na hrazde ale spadla a zranila sa, načo musela niekoľko dní stráviť v Motolskej nemocnici. (Raccoon.city)
- Film byl natáčen na barevný materiál, který se ještě dodatečně koloroval. (M.B)
Reklama