Představení

Prapodivná haluz, ktorá väčšinu času pôsobí odpudivo, len tu a tam pride závan akéhosi zvláštneho čara (Žeby to bolo tými vnadami?). Atmosférou to zapadá do obdobia konca 60. rokov (voľný sex aj voľné drogy), nejaká tá inteligencia sa v tom hľadá len veľmi ťažko. Film má totálne chaotickú štruktúru bez hlavy a päty, ktorá navyše ani nie je nijak príťažlivá. V rámci soundtracku sa strieda celkom fajn muzika s mimoriadne nepríjemnými (elektronickými) zvukmi, ktoré akoby sa snažili vybiť mozog z hlavy. Z môjho pohľadu sa jedná o nepodarený experiment, ktorý chce byť za každú cenu iný, štýlový, šokujúci. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (22.02.2022)

Nicolas Roeg je narušený. Kdyby se mě po skončení filmu někdo zeptal, o čem to bylo, řekl bych mu něco jako: "Ze začátku filmu tam byli nějaký policajti, hlavní hrdina Tony pak něco zvoral, takže se utíkal schovat do nory za Mickem Jaggerem, půlhodina beatnických orgií - drogy, volná láska... potom mi tak na hodinu odešel mozek, až se na plátně zablesklo, Tonda zastřelil Micka a odjel autem se starým známým nepřítelem." Ani v nejmenším netuším... a už to nechci nikdy vidět (stejně tak jeho další film Puffball - ale ten měl alespoň nějaký příběh). (26.07.2008)

Film, který je docela náročné sledovat, protože má přece jen natolik specifickou, téměř až experimentální formu, že se na něj těžko kouká. Když se ale dostanete pod povrch, tak ty myšlenky a obrazy nejsou vůbec špatné. Třeba bičování a následná přestřelka jsou skutečně skvělé natočené a také sestříhané. (29.07.2015)

Mám slabost pro divné filmy 60. a 70. let. Performance by mohl být jejich vlajkovou lodí. Když sem se šel mrknout, co se tu o něm píše, tušil jsem, že to je jeden z těch filmů, který bývají buď odmítnuty nebo sice uznány pro jejich podivnost či "formální kvality", ale přesto nedostanou absolutní hodnocení. Na první pohled totiž vypadá spíš jako psychedelická hříčka, složená z pozoruhodných jednotlivostí, kterým však chybí nějaký "přesah" či vůbec nějaká jednotící linie. Ovšem za to vyjádření deziluzí z psychedelických šedesátek; za znázornění toho, jak si umělec tvoří v hlavě svou démonickou stránku, přičemž však jde o obousměrný pohyb, kdy Jagger stvoří svého démona, ale Fox se jím aktivně stává a utváří zároveň svou obět - přičemž samozřejmě nejde o nijak uvědomované a jasně motivované procesy ; a v neposlední řadě za onu symbolickou a reflexivní rovinu, kdy gangster a umělec jsou představeni jako podobní a zároveň antagonističtí a kdy nakonec gangsterka zabíjí psychedelický a "umělecký" "žánr" za jeho vlastního přispění ( jako by se tu zračily některé fazety budoucnosti filmu!); za to všechno nemohu dát menší než absolutní počet. (01.09.2007)

Snímek s kultovní bizarní premisou, který je víc k uzívání než k užívání. Mick Jagger dělá bohémské podivnosti (hraje sám sebe?) - místo sexu, drog a rockenrollu fičí sex, drogy, hippies a násilí. Neuspořádanost a nekoherentnost je adekvátní, téměř dvojhodinová stopáž je ale leda tak ukolébavkou a zklamáním. (16.06.2021)