Zoufalství a naděje

Schrader s Hawkeom ma po celý čas extrémne znepokojovali, keď prvý pán bravúrne režíroval + napísal ekologický scenár, a zase ten druhý bol v kuse pred kamerou taký excelentný, že mi normálne behal mráz po chrbte ! Vkusne ich dopĺňali herci vo vedľajších úlohách, t.j. Amanda s Philipom vytvorili manželský pár „bezdetných” Mansanovcov. _ Ethan si zahral reverenda Ernsta Tollera, ktorého po bohoslužbe osloví Mary Mansana, ktorá vkročila sem do božieho chrámu so svojim manželom Michaelom. Obáva sa o duševné zdravie svojej polovičky, a tak pozve Tollera k nim domov, aby si pohovoril so zdeptaným mužom, ktorého ťaží na srdci stáv planéty Zem, a čo s ňou bude o 33 rokov... ? Nachádzame sa v roku 2017, keď jeho žena Mary je tehotná, ale na tom by inak nebolo nič zvláštne, ak by zaťatý Michael odmietal priviesť ICH dieťa na takýto znečistený SVET. Tí dvaja vedú depresívne debaty. Reverend sa snaží, aby sa Michael pozviechal, ale jeho snaženie mu bude prd platné ! Stane sa to, čo ma vydesilo k smrti, že Toller bude od tohto okamihu totálne posadnutý pôvodnou mužovov myšlienkou, keď sa rozhodne spáchať JEDEN radikálny čin...『 Videl som vôbec jeden z najlepších filmov nakrútený pre kalendárny rok - 2018, ktorý ma strhol svojim posolstvom, alebo, Ethan Hawke podal taký majstrovský herecký výkon, až som nedokázal uveriť, čo sa v ňom skrývalo, ale vždy som vedel, že má potenciál ! _ Seyfried s Ettingerom boli taktiež perfektní. Kamera, hudba, strih a a-t-m-o-s-f-é-r-a boli na nezaplatenie !!! Pán Schrader musím Vás pochváliť, aký vycibrený film ste mi ponúkli. 』 (22.12.2018)

Niekto sa dokáže ľahko identifikovať so Super-Manom, Spider-Manom alebo Batmanom, ja napríklad sa ľahko dokážem identifikovať s reverendom Tollerom a takisto s ekologickým aktivistom Michaelom. Toto veru nie je feel good film, v akých zvykne Amanda Seyfried bežne vystupovať. Jeden človek ale svet nespasí, bohužiaľ. Depresívny kúsok pojednávajúci o neutešenom stave našej planéty. (20.09.2019)

“Slow burning psychological drama” v akademickom podaní veterána Schradera ktorý na staré kolená dokazuje že majstrom remesla vždy bol a stále je. Zo spisovateľského pohľadu je to metodicky napísaná dráma s presahom v ktorej logicky možno očakávať odtiene "Taxikára", ale takisto dokonalú hru s diváckym očakávaním a následnou katarziou. Ako režisér Paul exceluje a jeho pozornosť je upriamená prevažne na strohú formu, ktorá v prvom rade stojí a padá na nápaditej práci s kamerou a v druhom rade porušuje pravidlá pridaním prvku ala Tarkovsky a pocitového soundtracku. Samostatnú kapitolu potom tvorí Ethan Hawke a jeho minimalistické herectvo, ktoré presne vystihuje pojem vnútorný boj kde sa navzájom prebíja nádej so skepsou. “First Reformed” je neočakávane komplexným a precízne spracovaným dielom, ktoré obstojí jak v rámci spoločenskej kritiky, tak existenciálnych otázok. (06.05.2020)

// Náročný, neveselý, přemýšlivý film, jehož český překlad sice shrnuje co je na povrchu, mnohem zajímavější je ale to pod tím. Žádná environmentální katastrofa se totiž nevyrovná nejistotě v kombinaci s pocitem viny, který člověka sežere zevnitř dřív, než si kdokoliv stačí všimnout. Teda, skoro kdokoliv :) 8/10 (02.02.2019)

Hodně zajímavý film, přišel mi takový... myšlenkově obohacující, řekněme - zazní tam spousta věcí, nad kterými lze dlouho přemýšlet (např. většina voiceoverových pasáží s psaním deníku, jako např. tato: Přemýšlel jsem o všem, co jsem měl říct, nebo mohl říct jinak a co jsem mohl říct lépe. "Vím, že se nic nezmění, a vím, že není naděje." To napsal Thomas Merton. Zoufalství je vývoj pýchy tak velké, že útočí na jistotu člověka, než by přiznala, že Bůh je kreativnější než my. Možná bude lepší mu to neříkat. Já o pýše nemám co mluvit.). Spoustu lidí to asi může odradit (natočeno je to ve formátu 4:3, téměř celé se to obejde bez jakékoli hudby, řeší se tam dost depresivní a abstraktní věci, je tam několik záběrů, které nemusí být příjemné citlivějším divákům a má to hodně zvláštní závěr), ale mně osobně to oslovilo a bavilo, dá-li se to tak říct (btw. tematicky mi to vzdáleně připomnělo snímky Americká idyla a V údolí Elah, u kterých mi taky nebylo moc do smíchu, ale to je prostě tím, jak moc jsou silné). K filmu mě přivedl jeden rozhovor s Alešem Stuchlým, který o tom filmu pronesl, že se naprosto vymyká festivalovým i artovým standardům a že je to životní role Ethana Hawka - nemám problém s obojím souhlasit. (23.03.2020)