Sedmá Sindibádova cesta

Hezká pohádka z 50. let o slavném námořníku Sindibádovi. Podobně jako v Jásonovi a Argonautech nebo v Souboji titánů tu jsou na svou dobu skvělé efekty. Sledujeme Sindibádovu cestu na ostrov Kyklopů, aby s pomocí zlého kouzelníka zachránil svou princeznu. Po cestě se samozřejmě musí vypořádat s řadou nástrah. Hlavně scéna s drakem a Kyklopem je dost povedená. "Nepijte tu vodu!" (05.11.2022)

Špatné herecké výkony, skvělé Harryhausenovy triky, nudná režie, perfektní Herrmannova hudba, příběh jakžtakž odsýpající, krátká stopáž... Tři a půl hvězdy. Ze všech tří filmů o Sindibádovi, jimž Ray Harryhausen svojí imaginací přispěl, je tenhle přesto druhý nejpovedenější. Obzvlášť obdivuhodná je postava kyklopa - a nejen proto, že (ačkoliv jde o animovanou loutku) "hraje" lépe než všichni herci. Kyklop si pro sebe krade i nejlepší scény filmu, například závěrečný souboj s parádním drakem nebo rožnění námořníka, které mě vždycky pobaví.__P.S. Džina bych nakopl. (02.07.2011)

Kouzelný příběh o Sindibádovi příliš nestárne také díky poctivé práci trikového mága R.Harryhausena. Pro mne zůstává stále nejlepší: čtyřruká hadí žena, souboj s kostlivcem a DRAK, přesněji souboj draka s Kyklopem, kde drak přirozeně zvítězí. Kouzelník je sice padouch, jenže Sindibádovi nezbývá, než aby ho dovezl na prokletý ostrov, a pomohl mu tak získat zpět kouzelnou lampu. Odměnou má být pro Sindibáda zlomení kletby, která padla na jeho snoubenku, krásnou princeznu Parisu. Viděno po šesté... (30.12.2013)

Kromě toho, že je Sedmá Sindibádova cesta čirá a parádní dobrodrůžka, mě (po x-letech od prvních zhlédnutí v tom věku, kdy vás takový typ filmu doslova přikurtuje k obrazovce - a pak na něj během dekád zapomenete) překvapilo, kolik krásné brutality ve filmu je: zamiloval jsem si Kyklopovo rušení lidí tím, že je zarazítkoval kmenem stromu. Harryhausen vládne, samo sebou. (08.02.2015)

Keď sa na vec pozrieme objektívne, tak jediným kvalitatívnym rozdielom medzi súčasnými CGI rozprávkami a históriou typu Sindibáda je autorstvo trikov. Vieme, že sme vo filme, kde mal triky na starosti Harryhausen a že mal z toho radosť. Tie príbehy sú stále rovnaké kraviny s prehrávajúcimi hercami, málo pravdepodobným dejom (logika nefunguje ani v rámci rozprávkového sveta), ale dnes sú triky absolútne zameniteľné a nemajú pečať originality. Siedma cesta je číra nostalgia s kultovými zábermi kyklopa, vtáka a kostry, ktoré všetci poznajú. Je to podobné ako s Meliesom, hviezdičkovo nehodnotiteľné, ale tá nostalgia zohráva významnú úlohu. Som zvedavý, ako sa na dnešnú entertainment fantasy kinematografiu budú pozerať naši vnukovia. Bude im pripadať ako z dôb, keď film mal ešte srdce? Ja si myslím že nie, ale nechajme sa prekvapiť. (04.01.2014)