Sedmá Sindibádova cesta

Keď sa na vec pozrieme objektívne, tak jediným kvalitatívnym rozdielom medzi súčasnými CGI rozprávkami a históriou typu Sindibáda je autorstvo trikov. Vieme, že sme vo filme, kde mal triky na starosti Harryhausen a že mal z toho radosť. Tie príbehy sú stále rovnaké kraviny s prehrávajúcimi hercami, málo pravdepodobným dejom (logika nefunguje ani v rámci rozprávkového sveta), ale dnes sú triky absolútne zameniteľné a nemajú pečať originality. Siedma cesta je číra nostalgia s kultovými zábermi kyklopa, vtáka a kostry, ktoré všetci poznajú. Je to podobné ako s Meliesom, hviezdičkovo nehodnotiteľné, ale tá nostalgia zohráva významnú úlohu. Som zvedavý, ako sa na dnešnú entertainment fantasy kinematografiu budú pozerať naši vnukovia. Bude im pripadať ako z dôb, keď film mal ešte srdce? Ja si myslím že nie, ale nechajme sa prekvapiť. (04.01.2014)

Pro mě osobně nepřekonatelné zpracování ze všech příběhů kapitána Sindibáda. Nebudu nic zastírat na téhle dobrodružné pohádce jsem rostl a i dnes ji stále zbožňuji. Co určitě nejvíc ohromí je doba vzniku. Ray Haryhausen dokázal z praktickými efekty neskutečné věci na tu dobu a díky tomu si můžeme do sytosti užít souboj Kyklopa s drakem, šermovačku s kostlivcem, čí útok obřího ptáka chránícího své hnízdo. To pak filmu odpustíte všechno včetně tohle místy lehce roztomile infantilního děje, ale co už je to sakra pohádka nikoliv lék na rakovinu ani deseti Oskary ceněná artovka pro ufouny. Je tu kurva kus nostalgie. Pod 5* prostě nejde jít.95% (05.01.2016)

Říct o kouzelníkovi, vzhledem k jeho pleši, že byl všivák, by bylo velmi kruté vůči těm ubohým vším. To, co udělal, nebyla taktická lest, to byla prostě hnusárna. Bez padoušského padoucha by ale pohádka neměla to kouzlo, protože další protivníci našich gerojů byli buď tupí humanoidi (nemyslím krátkodobě vzbouřené námořníky, ale opravdu ty Kyklopy) nebo zvířata. A útočící zvíře, ať to je černobylský dvouhlavý pták nebo drak (a že tady to byl Pan Drak), jsou pořád jen zvířata, lidské podlosti by se u nich jeden nedočkal. Ne, že by na to jeden čekat chtěl. Sindibád je podle očekávání mužný hrdina, jemuž diváci, bez rozdílu věku, barvy, pohlaví, tykadel, chapadel, teploty krve a délky zimního spánku, drží všechny palce, které mají. Princezna Parisa je bez diskuse princeznou, které by se chtěla podobat mnohá malá holčička a kdo ví, třeba i chlapeček. Pokud by nechtěl být Džinem, než by se v dospělosti ginem začal konzervovat. Děkuji uživateli darkrobyk, že mi tuhle úžasnou pohádku z doby, kdy prabáby našich pradědů byly ještě dětmi, naservíroval až pod nos. (08.01.2014)

Faktem sice je, že na příběhu se ještě dalo zapracovat, taktéž za filmem mohl stát schopnější režisér. Jenže, ani z tohoto pohledu to rozhodně nijak tragicky nedopadlo, byl by to řekněme průměr, kdyby... kdyby tu nebyl Ray Harryhausen a jeho fantastické loutky! Především díky nim má Sedmá Sindibádova cesta i po tolika letech stále sílu, dá se říci, že film žije, má duši. Loutky jsou nádherně provedené, zaujal například tanec medúzy a samozřejmě kyklopové, všechny potom dávají filmu lehce hororovou atmosféru. Tím nejúchvatnějším je jejich "sehranost" s herci, zase například ve scéně boje s kyklopem, nebo ještě lépe, šermířský souboj s kostlivcem! 75% (04.12.2020)

Špatné herecké výkony, skvělé Harryhausenovy triky, nudná režie, perfektní Herrmannova hudba, příběh jakžtakž odsýpající, krátká stopáž... Tři a půl hvězdy. Ze všech tří filmů o Sindibádovi, jimž Ray Harryhausen svojí imaginací přispěl, je tenhle přesto druhý nejpovedenější. Obzvlášť obdivuhodná je postava kyklopa - a nejen proto, že (ačkoliv jde o animovanou loutku) "hraje" lépe než všichni herci. Kyklop si pro sebe krade i nejlepší scény filmu, například závěrečný souboj s parádním drakem nebo rožnění námořníka, které mě vždycky pobaví.__P.S. Džina bych nakopl. (02.07.2011)