První muži na Měsíci

Mezinárodní expedice podniká první let na Měsíc, ale po přistání a nalezení britské vlajky vyjde najevo, že tam již v roce 1899 byli vynálezce Cavor, pan Bedford a jeho snoubenka Kate... Selenité a obří housenka jsou dílem Raye Harryhausena, který na filmu dělal jako tvůrce speciálních vizuálních efektů. V anglicky mluvené verzi řekne člen posádky Nevsky: „Tak všecko je tady v pořádku, dva šli už dólu a už to bude brzy tady. Tak poslyš, já ti to povídám takhle.“ (02.01.2017)

Ano, ano, komediální nadsázka první poloviny filmu té druhé opravdu schází. Asi nejvíce jsem ale beztak litoval toho, že s sebou pánové (a dáma) do "rakety" nevzali také poskoka Gibbse, a do konce filmu jsem se už nedočkal ani jednoho profesorova výkřiku "Giiiiiiibbs". Atmosféra celého snímku je mile naivní, viktoriánská Anglie, sci-fi a H. G. Wells je jak známo dobrá kombinace, jen opravdu škoda toho, co se odehrává na Měsíci. Uděláno je to hezky, klobouk dolů, ale od prvního setkání s Měsíčňany je to táák zmatené. (27.05.2011)

Asi by se mi více líbil příběh odehrávající se v roce 1964 než 1899. Začátek mě mile překvapil, skoro to vyznívalo jako sci-fi áčko. Bohužel pak se 95% filmu odehrává v minulosti, a jako bychom odskočili i literárně o 65 let nazpět. Je to blboučké, ale i miloučké. Pár výborných nápadů, zejména závěrečné vyústění, jež mi hrálo hlavou od objeveni slepic na scéně nebo fakt, že vztah (a rozdělení kladných či záporných rolí) člověka a mimozemšťanů není vůbec tak jednoznačný, jak to v podobných filmech bývá obvyklé. Škoda, že je to ke konci uspěchané. Film vznikl jen 4 roky před velkou sci-fi dvojkou (Odysea a Opice) a jakoby předznamenával jejich příchod, přesto to má mnohem blíže ke sci-fi 50. let. (10.07.2018)

Plakátové.info: DOBRODRUŽSTVÍ MIMO LIMITY PŘEDSTAVIVOSTI V….DYNAMATION!!! NECHTE SE VZRUŠIT SEDMI ZÁZRAKY MĚSÍČNÍHO SVĚTA!!!___Pěkné. V první půli (situované do roku 1899 kdesi v Británii) film klame tělem, když prostřednictvím roztržitého vynálezce Cavora přináší spoustu humoru, byť trochu infantilního a nuceného. To se radikálně změní ve zbytku filmu, po doletu na povrch Měsíce, kde se brnká i na vážnější strunu, když se Cavor, coby nechtěný vyslanec lidstva, zpovídá králi Měsíčňanů z válečných hrůz, provázející historii planety Země. Ale hlavní postavou tu není Cavor, ani jeho asistent, či asistentova přítelkyně, nýbrž trikový mág Ray Harryhausen a jeho stop-motion figurky a kamerové a trikové fígle. Epické rozměry měsíčního podzemního města, obří masožravá housenka, samotní Měsíčňané s mušíma očima a protáhlými hmyzovitými čumáky a v neposlední řadě roztomilý vesmírný batyskaf v podobě železné koule – to všechno potěší oko každého, kdo Harryhausenovu práci obdivuje. Zamrzí pouze rychlý konec, který vyšumí jen tak do ztracena, jakoby už tvůrcům došly nápady i peníze. (03.12.2012)

Desiatky rokov po Langovej Žene na Mesiaci prichádzajú Briti s niečím podobne vedecky naivným, či skôr ešte viac. Má to ale byť hlavne veľká dobrodružná zábava, žiadne extra podobenstvo, aj keď myšlienka nemôže na záver chýbať. Bohužiaľ to už je dnes pre niektorých v lepšom prípade obľúbené guilty pleasure, pre ďalšiu skupinu nuda, pretože by hodinka a pol bohate stačila. Osobne to beriem ako ďalšie odškrtnutie si Wellsovej filmovej adaptácie do svojho notesu. A mierne ma sklamali aj Harryhausenove triky. (02.09.2018)