S milenkou mé matky

"Čím sa živíš? Ničím. Beriem invalidný dôchodok." Zvláštna to životná filozofia hlavného hrdinu, pripomínajúca jednu nemenovanú menšinu u nás. Mladík kráčajúci odnikiaľ nikam neschopný prekročiť vlastný tieň, postavený pred dosť zaujímavú životnú situáciu a cesta ako sa s ňou dokáže vysporiadať. Baltasar opäť raz u mňa zabodoval. Videné v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov. (23.06.2015)

Příživník Hlynur vede báječný život. Buď se povaluje ve vaně nebo u počítače a večer vyráží pařit. Peníze pošle stát, matka vypere, uvaří, uklidí a postará se o všechno ostatní. Když mu dojdou cigarety, vrátí prázdné lahve. Jak jednoduché. Jenže i v Reykjavíku platí „ Co je v domě, není pro mě“. Nevšední film o nekonvenčních rodinných vztazích. (13.09.2005)

"Až umřu budu mrtvej. Před narozením jsem byl taky mrtvej. Život je pauza mezi smrtí." Hlynur je hňup přežívající v mamahotelu na trase výživný - podpora v nezaměstnanosti - starobní důchod. K tomu chlast, drogy a sex v čekárně na oddělení pohlavních chorob. Prostě týpek vhodnej k umrznutí. Jenže umí vypouštět skvělý moudra, takže už vím, že život trvá tejden, obličej je podpěrka na brejle, sex možná nebyl myšlenej pro chlapy, AIDS není vhodnej způsob sebevraždy a svět není jenom Reykjavík. To poslední jsem vážně netušil. Taky jsem nevěděl, jak se stát otcem svýho bratra, aniž bych spáchal incest, takže se musím přiznat, že se mi na Islandu líbilo a tamní sociální systém bych asi taky trochu podojil. A stejně je Hlynur hňup. (01.04.2022)

Náš malý chlapeček, nás všech.Lola bude jeho matka,a moje matka - jeho táta.A já budu bratr, ale zároveň i otec.Taky syn jeho otce a babičky...a bývalý milenec jeho matky:))))))))...fakt som sa pobavil na tejto hlaske,zvlast ked bola vo filme total pravdiva:))) !!! Heh, fajn relax movie so skandinavie...len skoda ze iba na jedno pozretie...,nazdar (19.04.2008)

Další z mých filmových návratů byl takový zvláštní. Hlynur, hlavní "hrdina", mi byl po sedmi minutách dnešní reprízy tak krajně nesympatický, až jsem začal přát jeho obličeji střet s pořádně svištící lopatou. Příběh měl nádech dramatu, tu a tam jsem zaznamenal záblesk černého humoru (no jo, záblesk... tak asi spíš výron), ale k tomu, abych mohl potvrdit své původní hodnocení, to bylo příliš málo. Snímek mě totiž po většinu času trochu nudil, takže jsem při jeho sledování nechal myšlenky volně bloudit. A to by se mi stávat nemělo, protože by se mi některé nemusely vrátit. Když si film nezíská mou plnou pozornost, nebo ji v průběhu ztratí, není to dobře. Je to známkou buď toho, že nepatřím do jeho cílové skupiny, nebo že prostě není dobrý. Ať už šlo o kterýkoli z obou důvodů, příliš jsem se dnes nebavil. / Poučení: Anonymní alkoholici to musí mít na Islandu dost těžké. (24.09.2022)