5 bambole per la luna d'agosto
Five Dolls for an August Moon
Five Dolls for an August Moon
Režie:
Mario BavaScénář:
Mario di NardoKamera:
Antonio RinaldiHudba:
Piero UmilianiHrají:
William Berger, Ira von Fürstenberg, Maurice Poli, Edwige Fenech, Howard Ross, Helena Ronee, Ely Galleani, Teodoro CorràObsahy(1)
George Stark, bohatý průmyslník a playboy, sezve na víkend do svého plážového domu na opuštěném ostrově skupinu bohatých přátel. Jeho čestným hostem je Gerry Farrell, vynikající chemik, který objevil pozoruhodný nový vzorec na výrobu syntetického kaučuku. Farrell je deprimovaný osudem svého kolegy, který zemřel během jejich výzkumu, a nechce se mu tedy příliš mluvit o odborných záležitostech, ostatní přítomní obchodníci jsou ovšem odhodláni mluvit o penězích – v řádu milionů. Jeden popouzí druhého tajnými nabídkami a protinabídkami, což plodí jen atmosféru nedůvěry. Ve vzduchu visí také hmatatelné sexuální napětí mezi muži a jejich manželkami a milenkami a pocit podezření se dále stupňuje, když hosté začnou jeden po druhém umírat! Mario Bava v této stylové a dosud neuvedené detektivce útočí – a znovu a znovu.... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (21)
Hodně průměrné giallo, ale možno i raný slasher, které zaujme snad jen svým raným 70's stylovým designem, vizuální a estetickou stránkou a svými stylizovanými barvami. Obsahově je pak film spíše chudší, banální příběh, kterému chybí větší napětí, vraždy tu jsou všechny mimo obraz, což je docela škoda, charaktery jendotlivých postav nezajímavé, celkově na slovo vzato utahaná, zmatená a místy hodně nelogická nuda, hudební stránka, značně nevyvážená a nepředvídatelná, v té době progress/psych byl na vrcholu, ale...Pěkně zvolená (typicky kolotočářská) byla, jak píše giallo, při sekvencích s obrovským lidským mrazákem a písničková úplně na konci, jinak jsem toho názoru, že se příliš nehodila. Pohledné herečky (jeden ze základu žánru) tentokrát příliš neokouzlily, žhavá kráska Edwige Fenech neměla, bohužel, vymezeno tolik prostoru, ale její svůdný taneček v úvodu a miniaturní bikiny byly velmi rajcovní. Slabší Bava (sám Bava pak prohlásil, že tento film považuje za nejhorší z celé jeho kariéry). Pokud chcete pořádné Bavovo giallo, zvolte nejlépe něco ze 60. let, nebo pak úplně jiného režiséra. Komentář zde jako šestý v pořadí. ()
Zaháľkové ničnerobenie a pofajčievanie skupinky ľudí na ostrove sa postupne mení na odkladanie niektorých z nich v igelitových vreciach do chladiaceho boxu s hovädzími polkami, jahňacinou a ovocím. Tak ako aktéri týchto presunov vyvaľovali na seba oči v slastnom ničnerobení, či hrách pudov, tak vyvaľujú oči i po smrti. Na kratochvíle protipohľadov, polihovania, pobiehania pri mori a popíjania však vzrastajúci objem ľudského mäsa v mrazáku žiadny podstatnejší vplyv nemá. A tak sa v objatí dekadentného ničnerobenia, pastelových farieb, priznaného humoru a odťažitého elektropopu talianskeho strihu slastne, bez nejakých skutočne nervydrásajúcich scén dostaneme k záveru, ktorý ma napadol už pri úvodnej scéne s hojdačkou. Vďaka tomu celkové hodnotenie znižujem, no zátišia mŕtvol s jablkami, hroznom a citrusmi, či cinkanie sklenených guličiek valiacich sa dole schodmi do bazéna ostanú zapísané v osobnej kinematografickej pamäti. ()
Slabší kousek z filmografie žánrového klasika. Skupina mužů a žen zůstane uvězněna na ostrově. A zatímco profesor odolává nabídkám v řádech milionů dolarů za svůj tajný vzorec, umírá jedna postava za druhou. Mrazicí box se plní mrtvolami a nikdo se není jistý životem. Hodně se povídá, postavy se procházejí či pobíhají a do toho se objevují mrtvoly, až si jeden vzpomene na Čtyři vraždy stačí... Napětí pozvolna stoupá až k závěru, žádný velký šok se ale nekoná. Gore nulové, nahota jen v náznaku a hudba tentokrát tuctová. Pochválit lze hlavně krásné ženy a báječné interiéry dokazující, že Italové jsou národem s vrozeným smyslem pro estetiku a umění. A obraz od Joana Miró je naprosto skvělý! ()
Na ceste niekde medzi novovlnovou pocitovkou ako Zväčšenina a plnohodnotným giallom. V žiadnom prípade nejde o horor, ale o štýlové krimi, ktoré spolieha na krásne ženy, elegantné letné šaty a spodné prádlo a modernú luxusnú vilu na horúcom opustenom ostrove. Bavov cit pre vizuál tu pravdaže je, ale na rozdiel od jeho vrcholných diel nevystupuje z dobového priemeru. Odhliadnuc od toho zápletka je nezaujímavá a napätie tu nie je žiadne. Edwige Fenech je nádherná a skoro mi srdce zovrelo, keď to vyzeralo, že umrie hneď v prvej scéne. Chvalabohu to bol len falošný poplach. ()
Pozitiva: Asi první film, který byl natočený o skupince izolovaných lidí (tentokrát na ostrově), z nichž je někdo vrah. Několik opravdu vychytaných scén - seance s představením hlavních protagonistů na začátku filmu, skleněné koule na schodech, všechny scény z mrazáku (hlavně ke konci). Jeden dějový zvrat, který vehementně zvýšil napětí (abych nespoileroval, je to ten s flashbackem a víc neprozradím). Negativa: Hlavně ze začátku to režisér nevychytal se střídáním dne a noci, což je ale častý problém hlavně u méně zkušených tvůrců, kterým ovšem Bava v době natáčení tohoto film už dávno nebyl. Ale co mně hlavně vadí je závěrečná pointa, která je jaksi vycucaná násilně z prstu. ()
Unylá, pomalu se táhnoucí nuda, která postrádá jakýkoliv známky napětí či atmosféry. To je poprvé co mě M. Bava zklamal. I mistr tesař se někdy utne. ()
Tak tímhle mě Bava vážně zklamal. Podle názvu a posteru filmu jsem očekával nějakého seriového vraha dívek na opuštěním ostrově a ono kulový. Nemůžu jinak a musím začít s tím negativem. Já vím, že u gialla nejsou rozhovory tím nejdůležitějším, ale dialogy v tomhle kousku byly vážně příšerný (nevím jestli to bylo tím, že jsem sledoval anglicky dabovanou verzi s en titulky, kde jich několik z filmu raději vypustily). Další výtku bych měl k myšlení hrdinů(scénarista se vyznamenal), kdy ke konci fimu zapoměli, že je s nimi na ostrovu i další postava (Isabel). Také jako YURAyura i já jsem měl zmatek v těch kozatých brunetkách, očekával jsem,ale že se postupně vysvléknou a ono nic. Mezi klady počítam částečně hudbu(melodie v mrazáku), scény s mrazákem vůbec spojené a celkem slušné finální rozuzlení. No doufám, že další Bavův film (Bay of Blood) na dané téma (lidé odloučeni na na určitém místě) bude lepší. Za 2,5*. ()
Děs, tedy filmařský. Nudná a nezáživná variace na Deset malých černoušků, kde se víceméně stále chodí na procházky po ostrově, asexuálně flirtuje a vraždí mimo zájem kamery. Nálezy naaranžovaných mrtvol a jejich skladování v chlaďáku společně s hovězí čtvrtí (kde se tam vlastně vzala?) je vlastně tím nejzajímavějším, plus tedy až surrealistická scéna s námořníky, kterou jsem do teď plně nepochopil. Že ale tohle někdy napíšu o filmu s mou femme fatale Edwige Fenech od Bavy, to bych si nikdy nepomyslel. Bavovy tvůrčí schopnosti si zřejmě na tomhle ostrově ale vybraly dovolenou. Co naplat, i mistr se tesař jednou utne. ()
Slabé. Chybí tomu jakákoliv napínavá chemie mezi postavami, pouze se vrší mrtvoly. Za pochvalu stojí snad jen ten tajemný dům na pobřeží a hudba. Hodnocení 1,5". ()
Velmi zábavný a vynalézavý kousek. Kdo čeká nějakou nervy drásající vyvražďovačku či děsivé giallo tak bude pravděpodobně zklamán. Celý film je prošpikován absurdním (a skvělým!) černým humorem kterým nás Mario obnažuje mírou vrchovatou. Vše na tomto filmu je netypické a překvapivě fungující. Pohodová hudba (nemám s ní problém) , téměř poklidná atmosféra a do jisté míry klidní a nezaujatí zbohatlíci mezi kterými je jako vždy půvabná Edwige a dokonce i spaghetti veterán Berger. Závěr skvělý a vtipný. Skvěle natočená a netypická podívaná. Líbilo se mi to více než Bay of blood. ()
Toto sa mi vobec nepodobá na to, že to natočil môj najobľúbenejší režisér. U majstra Bavu ide len a dúfam, že to tak aj ostane, o druhý film, kde som musel dať len 2*. Prvým bola planéta upírov, ale u gialla som to vobec nečakal, že to dopadne takto. Celý príbeh zasadený na opustený ostrov, kde je len niekoľko postav je skvelý. Po Bavovi to skúšali viacerí a niektorí aj uspeli. Lenže to nie je tento prípad. Ja som napríklad vobec nepochopil postavu Isabel. Všetci o nej vedeli, ale nielenže ju nikto neobviňoval z vrážd, ale ako keby na ňu celkom zabudli, že tam je i jedna z postav povedala, že sme tu už len traja a tak len niekto z nás môže byt vrahom, ale s Isabel boli štyria. Silný nie je ani v dialógoch a vonkoncom nie vo vraždách. Sú tu len naaranžované mŕtvoly. Čakal som, že aspoň Edwige dostane viac priestoru, ale ani to sa nestalo. Jedine čo mi trocha utkvelo v pamäti boli scény z mrazáku, kde sa vo vreciach hojdali mŕtvoly. Z toho išiel taký nepríjemný pocit a k tomu výrazne pomáhala hudba. A to je asi aj jedine začo môžem dať slabú 2*, keďže všetko ostatné sa nevydarilo. ()
Toto je právě ten případ, kdy hudební složka dominuje nad filmem a vytahuje ho z průměru. Skvělé Umilianiho score je tak právem významnější než samotné giallo, které sice nejde vyloženě proti logice, ale při nekterých skutečnostech musí být divák docela shovívavý. ()
A toto bylo co jako? K odpadu chybí jen malinko. A nezachrání to ani Edwige Fenech, která své vnady tentokrát nechává komplet zahaleny. Scénář je naprosto tupej, finále naprosto směšné! Celý mě to připadalo jako totálně zhulená diletanština, hrající si na kdovíjaké umění. Mordy absolutně o ničem, vrchol byla střelba z pistole jako z nějakého zetkového akčňáku. Stop! Tohle byla snůška nesmyslných scén a ubohých pokusů navodit nějaký obstojný dialog a atmosféru vůbec. Nevěřil bych, že tohle natočil můj oblíbený filmový mág Mario Bava. Asi byl pod vlivem nějakých drog, nedovedu si to jinak představit, tohle je pro mě jeho nejslabší film, na který velice rád rychle zapomenu. Jediné, co stojí za zmínku a za tu jednu hvězdu je mražák, při jehož každém dalším doplnění hraje úžasná kolovrátková hudba. Jinak není opravdu o co státi a zbytečno jest časem mrhati. ()
Dalsi psychopaticky Bava, kde jsou vsechny dekadentni postavy uveznene po vzoru Agathy Christie na nejakem odloucenem miste a jedna po druhe se odebira do vecnych lovist - chtelo by se rict, cim min lidi, tim jasnejsi pachatel, ale chyba lavky... Zacatek se pres "sokujici" uvodni scenku docela vlece, ale pak uz je to docela v pohode - pribeh je sice opravdu pochybny, ale ty prostredky! Krasny funcionalisticky baracek na utesu s mnozstvim interieru (to muselo byt aspon 5 mist ;]) a jeho vyletnici - zhruba v polovine jsem zacal mit v tech kozatych brunetkach takovy zmatek, ze jsem na vlastni vysetrovani pachatele rezignoval, prestoze jednu kontroverzni vrazdu jsem louskl driv nez zbyvajici ostovane a uz se jenom bavil. Rozhodne bylo nad cim - lednice, magnetofon, silena hudba, balonky. Bohuzel to zaver dost srazil - skoda, kazdopadne zakladni kamen k Bay of Blood byl polozen ;] ()
Tak, táto snímka postráda akékoľvek čaro Maria Bavu. Má to síce náznaky slasheru, ktoré neskoršie zdokonalil v nasledovnej snímke Reazione a catena, ale celé to bolo nelogické rozťahané, nudné a kamerou či pestrosťou obrazu sa to zďaleka nechytalo na jeho predošlé filmové skvosty. Zopár zbohatlíkov si užíva pracovnú dovolenku na ostrove. Jeden z nich, vedec, objaví recept ktorý by zarobil nehorázne veľa peňazí. Ostatný obchodníci to od neho chcú kúpiť on to však nie a nie predať. Čo sa však nestane ? Obchodníkov začne ubúdať a z ostrova niet je úniku. Ani celkovo nádherné ženy na vrchole s Edwigou Fenech to tu nedokázali zachrániť. Soundtrack úplne hrozný. Je to bez akýchkoľvek zaujímavých nápadov. Bez srdca, čo je u Bavi nezvyk. ()
Souhlasím s níže uvedenými názory, že se jedná o slabší, utahaný snímek. Zkouknout jsem to chtěl hlavně kvůli sexy dívkám sedmdesátých let. Edwige Fenech nedostala tolik prostoru jak jsme zvyklí, Helena Ronee si "vytancovala" z pokoje k bazénu, kde jí zastřelili. Také jsem očekával, že si jí více užiji. Finále je takovou malou záchranou. ()
Mam rad tieto izolovane ostrovy so skupinkou ludi, pricom jeden je vrah. Vcelku priemerne dzallo, isiel som do toho najma kvoli nadhernej Edwige Fenech /le Demoniaque 1968/. Ona to apson vytiahla na slusny priemer, zvysni herci mi uz potom nic nehovorili . 51 % ()
Odporná hudba. ()
88 minut nudy a zmatenosti. Kdyby aspoň sličné herečky ukázaly kozičky, tak bych jednu hvězdu dal! ()
Nudný hovno, na kterým je možná pozitivní jen ta myšlenka, se kterou souhlasím. Bavo, zklamal jsi a to na plný čáře. ()