Čekání na déšť

Pamatuji ty doby kdy nastaly prázdniny a já uvízl v Praze. Mezi očekávanými týdny na táboře, u babičky na venkově atd.. jsem byl uvězněn v rozpáleném městě. To se svými vyhřátými domy a ulicemi žhnulo a tenhle film mi tu dobu nesmírně připomíná. Pamatuji se i na výstavbu Jižního města. Jen paneláky, jejich skelety, hromady panelů, suti, armatur, hluboké výkopy a kolem zem pokrytá hlušinou s kamením, kde jen sem tam vyrost odolný bodlák... Film tuhle prázdnotu kterou opuštěné dítě, kterému všichni odjeli vnímá dvojnásob zachytil skvěle... Ten vlnící se vzduch nad ipami potaženými střechami paneláků se všemi těmi hromosvody a komíny... Zároveň jsem si ale uvědomil, že i skvěle zachytil architekturu své doby. Některé záběry byly opravdu zajímavé. Všechny ty průhledy přes paneláky, průchody, lávky... Stanice metra C - Gottwaldova (dnes Vyšehrad). Už jsem zapomněl jak šíleně červený byl strop v Praze na Hlavním nádraží.... Kaplanová hrála velmi pěkně a za ten tanec na střeše dávám o hvězdu víc. Tři kamínky. * * * (22.06.2014)

Vyrůstal jsem v 70. letech na sídlišti, prázdniny tam tehdy vypadaly přesně takto, a kdo utekl, rozuměj kamkoliv odjel, ten měl vyhráno. Takže atmosféru opsali velmi věrně, malá Dita Kaplanová to zahrála přesvědčivě, ale nebylo to moc o ničem, stejně jako socík, kterej to vystihovalo div ne dokumentární formou. Takže žádná velká hitparáda, ale úplně bych to nezatracoval, je to z jistého úhlu pohledu dobová výpověď. (09.03.2016)

Kachyňa dokáže aj z poflakovania po prázdnom rozostavanom sídlisku urobiť zaujímavú záležitosť. Nemalú zásluhu na tom má aj sympatická malá Alenka, ktorá v horúcom lete celkom sama prežíva svoje lásky. Platonické, skutočné, nechcené aj sklamané. Často tu čítam označenie ako pedofilná záležitosť, ja som to prežíval celkom inak. V dnešných filmoch sa môže človek vcítiť do mimozemšťana na ďalekej planéte alebo stredovekého rytiera, a tu mi Kachyňa ponúkol nefalšované vcítenie sa do pocitov 12-ročného dievčatka na sídlisku v 70-tych rokoch. Chvíľu dieťa, chvíľu ale dospelá, keď pri zábere zdola vyzerá párkrát ako Uma Thurman a tanec na streche nemohol pripomenúť nič iné ako jej legendárny twist. Len tá hudba k tancu tu bola príšerná. Zato americký pochod hore schodmi pri vábení to vynahradzuje. –––– Zrcátko, zrcátko, kdo je na sídlišti nejhezčí? (20.06.2014)

Dětský film. Nuda a boj s ní proszřednictvím dvanáctileté dívky. Prázdnonové dny jsou stereotypní a nudné a na svých vycházkách pravidelně potkává několik zajímavách postav. Ať je to populární herec, mladý voják, který je doma na dovolence, postarší slepec se psem Zorou, či rošťácký zrzek. Pohledy na sídliště trochu ůsobí depresivně. Vylidněné ulice a rozpálený beton cítíte až na obrazovce. (06.03.2008)

Na Kachyňovy rodinné filmy se vždycky velmi příjemně kouká a tohle není výjimka, i když se zde režisér spíše opakuje a nic moc nového nepřináší. Co film řadí do nadprůměru je vhodně zvolená živelná představitelka hlavní role a také výborná kamera, která zajímavě přetváří obraz normalizační Prahy a jejich sídlíšť na něco až esteticky povznášejícího. (04.05.2009)