Čekání na déšť

„Víš, proč vyhodili Adama z ráje? Kvůli Evě. Adam byl slušnej člověk a dobrák, ale Eva byla potvora. Tak už to na světě zůstalo. Ty budeš jednou taky taková!“ Alenka je o letních, parných prázdninách sama doma, nudí se, má velkou představivost, a ještě je k tomu tajně zamilovaná. Nemyslí si však na nějakého ledajakého mužského, ale rovnou na Barťáka! Ten si ovšem jejích nešikovných pokusů o získání pozornosti vůbec nevšímá…Kdepak, Kachyňa tenhle typ filmů uměl. A celkem jedno, zda je zrovna točil v uvolněných 60. letech či pak těch pozdějších, normalizačních. Tahle krátká, milá romance o citových vzplanutích mladé dívčiny se povedla, výborně zahraná hlavní postava (tomu říkám filmový debut!) nutí k chápavému úsměvu stejně jako sympatiím (podobně jako vrstevník Zrzoun či třeba pes vyžadující před usnutím televizi). Fajn byla i atmosféra. Akorát…rád bych se vyjádřil k jedné věci. Pravda, to s tou fotkou je poněkud zvláštní, ale žádná pedofilie se tu opravdu nekoná, spíš to něco vypovídá o některých komentujících. Celkově slušné 4*. (20.09.2020)

Já jsem v tom žádné pedofilní narážky neviděl - je fakt, že voják sršel testosteronem a holka byla v letním. Píšu sem ale hlavně kvůli hezkému citátu - když jsou na střeše paneláku, vychytal si Kachyňa odkaz na Uhrovo o cca 15 let starší Slnko v sieti - hle normalizační film, kde se skulinkou očouzeného skla dá podívat do svobodnějšího socialismu začátku 60. let! (30.01.2012)

Místy docela slušně pedofilní záležitost. Ve Vatikánu bude tenhle film asi velkej šlágr. Nechápu proč muselo být tolik záběrů pod sukně desetileté holčiky. Jo kdyby to byla dvacítka, třicítka, zachovalá čtyřícítka neřeknu ani popel, naopak šup s jednou kamerou pod sukně, ať má děj filmu pořádný grády, ale desítka ? Naštěstí je samotný film vynikající, hodně depresivní kávička. Rozvedený rodiče dopřáli svý malý dcerunce vskutku neortodoxní prázdniny. Rozpálené vylidněné pražské sídliště, slepec, nešťastně zamilovaný voják, kamarádi u babiček nebo u mořej a na sídlišti zbyl jen nějakej pihovatej nedodělek s hadicí. Takový léto prožívala dvanáctiletá Alenka. Prala se s tím princezna statečně, ale ta smutná osamocenost, která z filmu šla, musela bejt cítit až k Barakovi Obamovi do Bílýho domu. (01.02.2010)

Kachyňa dokáže aj z poflakovania po prázdnom rozostavanom sídlisku urobiť zaujímavú záležitosť. Nemalú zásluhu na tom má aj sympatická malá Alenka, ktorá v horúcom lete celkom sama prežíva svoje lásky. Platonické, skutočné, nechcené aj sklamané. Často tu čítam označenie ako pedofilná záležitosť, ja som to prežíval celkom inak. V dnešných filmoch sa môže človek vcítiť do mimozemšťana na ďalekej planéte alebo stredovekého rytiera, a tu mi Kachyňa ponúkol nefalšované vcítenie sa do pocitov 12-ročného dievčatka na sídlisku v 70-tych rokoch. Chvíľu dieťa, chvíľu ale dospelá, keď pri zábere zdola vyzerá párkrát ako Uma Thurman a tanec na streche nemohol pripomenúť nič iné ako jej legendárny twist. Len tá hudba k tancu tu bola príšerná. Zato americký pochod hore schodmi pri vábení to vynahradzuje. –––– Zrcátko, zrcátko, kdo je na sídlišti nejhezčí? (20.06.2014)

Zdálo by se, že panelákové sídliště a poezie se příliš k sobě nehodí, ale Kachyňa tu poezii dokáže vykouzlit i v tomto prostředí. Námětem i zpracováním se mi určitě líbil o něco víc, než předchozí režisérův snímek z "panelákové džungle" Smrt mouchy (1976). Jednoduchý děj o samotě holky a jejím týdnu (spočátku) plném nudy ve filmovém výsledku rozhodně plný nudy není. :) Je jako jindy plný jedné křehké dětské duše, její citových dobrodružství a prvního lásky vzplanutí. Je zábavný (třeba díky fiktivním telefonátům, které Alenka sama doma přes telefonem ke zvonku pořádá nebo úvodní parodii na tehdy hodně populární Naďu Urbánkovou), také poeticky dojemný (třeba díky jedné z dějových linek o Alenčině vztahu k slepému pánovi a jeho fence Zoře) a ač jsem ho viděl poprvé až dnes, občas mně u některých momentů provázela i nostalgie. Čekání na déšť asi nezařadím úplně k vrcholům Kachyňovy tvorby, ale rozhodně se mu i tento kratší film hodně povedl, krásně jsem si u něj oddechl a nejen na konci mne doslova zahřál pozitivním dojmem. *** Ve většině filmů z éry 70. let Kachyňa vytvářel za pomoci Zdeňka Lišky originální tvůrčí momenty ve znamení hudby, tentokrát sáhl po klasické jazzové melodii svatého pochodu a krásně ním do rytmu ozvučil všechny Alenčiny projížďky z bytu, které už samy o sobě vytvářejí zajímavý příběh na pokračování... jenom ta původní Liškova hudba (tentokrát v tanečním stylu z konce sedmdesátek) mne tentokrát výjimečně nenadchla. 85% (08.09.2020)