Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Bohumír Starý, Stanislava Coufalová, Dana Medřická, Čestmír Řanda ml., Jiří Menzel, Ondřej Vetchý, Jan Skopeček, Vlastimil Bedrna, Pavel Zedníček (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Malé děti, malé starosti, velké děti, velké starosti, povzdechne si často mnohý rodič. Nejinak je na tom i matka osmnáctiletého Františka, který právě složil bez velké slávy maturitu a má nastoupit do svého prvního zaměstnání. Fandy má ještě plno klukovských snů, touží po kariéře veslařského reprezentanta, s kamarádem soupeří o přízeň obdivované dívky a vůbec se zarputile brání brát život vážně... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (65)
Že by právě tady nacházeli tvůrci kultovního Trainspottingu inspiraci pro Rentonův monolog? U nás zase o rok dříve podobné téma zpracoval sagivaculíkovský Vítr v kapse. Co dělat v husákovském Československu bezprostředně po vyblbnutí na střední škole? No přece nastoupit do práce. Kachyňa si s pracovním prostředím vskutku pohrál a pracoviště Fandyho nám představil jako skutečně vypečené panoptikum. Ale ten film není vůbec blbý. Snahu o vzepření se neúprosnému páprdovskému osudu pro příštích 42 let zachytil velmi dobře, stejně jako nikterak neidealizoval krásu Fandyho nápadnic. Jak lze očekávat, při pohledu na kamarády, kteří se už zařadili či se pomalu párují, i Fandy nakonec zařadí, neboť bez práce to asi nepůjde a volných nápadnic také ubývá. Jen ta ústřední píseň je na zabití. ()
Lehká komediální sonda do pracovního systému, jenž v socialismu fungoval jak na drátkách. Práce zde byla jistota, ale i nutnost, kterou musel každý ze zákona mít. Kde jsou ty časy pracovních povinností, dnes je situace o 180° jinde. Každopádně František, Fanánek, nebo-li Fandy, se do práce rozhodně netěší. Šikovný, i když občas nemotorný, skvělý šplhoun a hlavně snaživý elektrikář. Fandy udělal maturitu s odřenejma ušima a jeho první zaměstnání je plné opravdu zvláštních lidí. On si jde ovšem stále za svým a nakonec si naplánuje rodinný život se svou dlouholetou kamarádkou Járou. ()
Pan Kachyňa asi pojedl nějakých hub, protože některé scény, zejména blbiny, v podnikové rýsovně nelze snad pochopit jinak. … a už asi vím, kde Tomáš Vorel v Kouři už trošku „opisoval“. No holt asi ty „fabriky“ vypadaly všude stejně. Ještě štěstí, že jsem v té době prožil jen období školy. Druhá rovina je čistota (naivita), pořád ještě dětské duše, docela uvěřitelného a neokoukaného hlavního hrdiny. Na místě je určitě paralela s Kleinovými básníky, které pojí stejný rok vzniku, kde však divy byly komerčně snesitelnější a chlapci více estetičtější. Tudíž jeden film zapadl a další se rozvrstvil do poměrné eponymní ságy. Holt život lékaře není život elektrikáře. Dále Fandu doslova potopila hudební složka, zejména v titulní skladbě, ať již ve výrazu obrýlené a tehdy populární zpěvačky, stupidního textu tak i velmi slabé ba až příšerné melodie. Ale nechám to na kontroverzní trojce, byť takové „menzelovsky“ vachrlaté. ()
Muj vztah k tomuto filmu je opravdu zvlastni. “Neco” mne donutilo si jej pustit dalsi den podruhe. Naivita hlavního hrdiny je opravdu až k politování... Zároveň je to ale takový dobrák, že je vám ho až líto a soucítíte s ním. V jeho mnohdy az zkratkovitem a impulsivnim jednani se kdeko muze poznat. Poněkud hořkosladká "komedie" o dospívání, lásce, nechtěného nástupu do práce a střetu generací. A ta ústřední melodie je opravdu nebezpečná :)) ()
Film jsem viděla poprvé až nyní (2011), tu dobu jsem nezažila. Jistě, je to místy dost přitažené za vlasy - za každou cenu gag, pokus o crazy komedii atd., ale stejně to je snímek pozoruhodně svižný a pro mě osobně překvapivý v tom, jak znázorňoval tehdejší pracovní morálku v některých regionech a morálku doby obecně. Taky mě překvapila scéna s Bédou coby prostitutem. Prostě na tu dobu poměrně nezvyklé. Tři hvězdičky si to zaslouží. ()
Reklama