Kráva

Dřina, dřina a zase jenom dřina. Tak to na venkově bylo, je a bude. Karel Kachyňa v tomto dramatu přenádherně zobrazil myšlení a jednání vesnických lidí v dobách ne tak dávných, aby jsme na ně zapomněli. O to víc by jsme si měli vážit poctivé práce "obyčejného" pracovitého člověka z vesnice. Člověka, který se životu dokáže postavit a něco v životě dokáže, byť mnozí z nás tyto hodnoty neuznávají. Člověka, který zná skutečné pravé hodnoty života a nežene se za nějakým vysněným pozlátkem. A nakonec i člověka, který pro malý kousek svého štěstí a štěstí své ženy neváhá nabídnout ohromnou oběť, tedy vlastní pot a neuvěřitelnou dřinu. Valérie Zawadská a František Peterka podle mého stoprocentně naplnili představy tak velkého režiséra, jako je Karel Kachyňa a mě svými hereckými výkony velmi příjemně překvapili. (15.08.2007)

Tohle mi způsobilo mnohá deja vu, mrazení a tak. Život na horách je, věřte nebo ne, mnohdy dost krušný i v této "moderní" době, která skýtá takové vymoženosti, jako je auto, rolba, lanovka, vlek, vrtulník, horská služba, lyže, skůtr, plynové topení, elektřinu, dřevo k otopu, co hrdlo ráčí a v údolí, co by právě skůtrem dohodil, Albert, nebo Billu, nebo jiný suprmárket......ale před sto a více lety...??? Pravdokrutý film o tom, jak tam v horách bylo tenkrát těžké živobytí, jak co si nenanosíš, nevykopeš a neoddřeš, to nemáš a jak si hora dokázala z lidí vzít úplně všechno, nakonec i život. Výborný Radek Holub, vlastně je to v tomhle filmu mé první setkání s ním a byla jsem nadšená. (22.04.2015)

Začátek Krávy je hrozně zdlouhavý. Celý příběh je obyčejný, rutinní a zkrátka co možná nejsmutnější a nejbeznadějnější. Neměl jsem z něj pocit autentičnosti. Jednak kvůli hudbě, tak kvůli celkovému dojmu umělosti, tak kvůli opětovnému užívání snových částí Karla Kachyni, které mi už zevšedněly. Ke konci přesto Kráva poměrně zaujme. Vadilo mi ale nejvíc něco jiného. Nejbeznadějnějším prvkem filmu jsou postavy. Já vím, že vykreslit jakousi vesnickou demenci bylo záměrem, když však přeji všem postavám co nejbrzčí smrt, je něco špatně. Buď se mnou, nebo s filmem. Nebo obojí. Obzvláště dvě hlavní postavy jednají naprosto zmatkovitě, debilně, pokaždé jinak, jsou dokonale vygumované, mají tupý pohled a nemají ani špetku sympatičnosti. Nemám nic proti filmům s dementy. V momentě, kdy ale ve filmu chybí jakýsi objektivizující hlas, který by upozorňoval, že toto je dement a autor to ví, v momentě, kdy ve filmu chybí kdokoliv, ke komu bych se mohl upnout jako k ostrůvku inteligence a rozumu, pak takové dílo bezchybně funguje jako frustrační nástroj plný beznaděje. Vůbec se mi ale nebude líbit. (19.12.2011)

Buďme rádi za to, co dnes máme. Otevřeme ledničku, když máme hlad, pokud dojdou zásoby, jedeme nakoupit atd. Tady je jasně ukázáno, co všechno dříve lidé prožívali a museli strpět, aby mohli žít. Snad v každé scéně, kde hlavní protagonisté padají únavou, jsem měl s nimi pocit vyčerpanosti. Když se s chutí zakousli do posoleného krajíce, téměř jsem mlaskal. Klobouk dolů před celým filmem. (31.12.2009)

Čakala som hocičo, keď som zapínala tento film, ale že budem roniť slonie slzy a srdce budem mať až kdesi v hrdle ma riadne prekvapilo. Film, ktorý núti k zamysleniu nad životom, nad tým čo od neho čakáme, ako ho vedieme a na čo sa vlastne sťažujeme. Tvrdá drina, suroví a neobrúsení ľudia, žijúci vo svojej vlastnej realite, ktorú si už dnes snáď ani nevieme predstaviť. Dej sa odohráva v nádhernej prírode, ale predovšetkým je to o príbehu. Príjemné herecké výkony a krásna hudba sú taktiež hodné vyzdvihnutia. (04.06.2014)