Setkání v červenci

Setkání v červenci sděluje civilním a zároveň snad až příliš bezstarostně letním způsobem, že žena hledá ve svém protějšku především otce svých dětí, otce milujícího, přirozeného a trochu bezstarostného. S takovou může i propadlík s mlékem na bradě přehrát v milostných hrách bohatého, seriózního, etablovaného a uznávaného muže v ideálním věku. Vševidoucí divák tak může na rozdíl od společnosti pochopit odchylku od nepsaných, ale všem známých představách o tom, co je správné a co ne. Přesněji řečeno, on vidí příběh milostného vzplanutí mezi učitelkou a žákem tak, že je v oněch nepsaných společenských konvencích právě tento vztah tím správným a úspěšným Edou ten špatný. Nikdy se tak neocitne v nebezpečí, že by se stal špatným soudcem a byl nucen něco přehodnocovat. Film vychází vstříc divákovi, aby si mohl dál vězet v té letní bezstarostnosti. Film tam zůstává s ním a činí se tím i mnohým jiným nevýrazným - pozornost na sebe strhává jen Tomáš Holý, jehož dětské herectví je velmi dobré. Či spíše sympaticky předvádivé - což trošku zlehčuje Kaiserově postavě i divákovi si jej zamilovat. Další krok vstříc... Ten film s námi chce až příliš dobře vycházet. Ale s takovou vlezlou hudbou? To přehnal... Well, you prefer love, but I prefer other movies of Kachyňa. (20.09.2008)

Kachyňa je zárukou kvalitního filmu, a ačkoliv Setkání v červenci možná není tak úplně na úrovni jeho některých "závažnějších" filmů, rozhodně se jedná o příjemný romanticky-komediální zážitek. A dokonalá Edova matka v podání paní Fabianové je třešnička na chutném dortu, který chutná po letním ovoci. (01.07.2009)

25.1.2009 Dnes jsem se po dlouhé době podívala na tento Kachyňův snímek. Vždycky se mi líbil pro jeho pohodovou a bezstarostnou atmosféru... Kupodivu až dneska jsem si uvědomila, že ta atmosféra není tak bezstarostná, jak se zdá. Nejspíš je to dáno tím, že jsem dříve neměla žádnou podobnou vztahovou zkušenost a nevnímala propracovanou psychologii postav. Teď přesně vím, jak se Klára cítila. Měla zavedený život. Muže, který se o ni dokáže postarat, ačkoliv je po citové stránce tak trochu "suchar". Měla všechno, co k životu potřebuje, ale přece jen jí k životu "něco" scházelo. "Něco", na co by nepřišla, nebýt seznámení s Jakubem... Jakub jí sice nenabízí žádné jistoty, ale vnáší jí do života to "něco", které dlouho nepoznala - radost, smích, lásku, štěstí...Ve chvíli, kdy člověk někoho taového pozná, je schopen pálit mosty. Nebo alespoň já ano :) Bezhlavě jdu za tím, kdo tyto pocity vyvolává... Pravda, často si potom až zpětně uvědomím, kolik úsilí mě to stálo a jak moc jsem sama sobě ubližovala... Klára má to štěstí, že Jakub je odhodlaný stejně (ne-li víc...) jako ona, a pokud si jednou nezačnou společné oběti vyčítat, věřím v jejich happyend... Málokterý film ve mně evokuje odraz skutečnosti právě tak jako Setkání v červenci... (10.02.2009)

Neuváženě namíchaný koktejl veselých chvilek a pseudozakázaných emocí, které režisér jednu chvíli prezentuje jako dramatickou událost s nejzávažnějšími důsledky, aby to vzápětí spláchnul řešením uváženým a uvěřitelným jako slova Vojtěcha Filipa o pouhých 170 obětech komunistického (respektive socialistického) režimu. Rebelující trio hlavních hrdinů dá realitě na frak především pohádkovým závěrem, který vás zdaleka nezahřeje na duši jako "angličtina" Daniely Kolářové (ta vám totiž alespoň zvedne sebevědomí). (02.06.2006)

Slabší rodinný snímek s Tomášem Holým, dnes si nepamatuji téměř jedinou scénu, ale zase to tabulizované téma, jenž se táhne filmem zaujme, obzvlášť když se podívám na rok vzniku. Nečekal jsem, že se v normalizačním filmu může objevit téma vznikajícího vztahu mezi starší ženou a mladším mužem, a to ještě, když mezi dvojicí je tehdy ještě dost formální vztah kantorka, student. 55% (12.12.2012)