Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1944. Konec války je ještě v nedohlednu a nálety na Prahu jsou čím dál častější. Paní Havelková proto pošle dcerku Dášu (Z. Smrčková) k dědečkovi Baudyšovi (J. Koza), který žije na horské samotě jménem Chmura. Ta je se zbytkem světa spojená jen malou železnicí, vybudovanou kvůli dopravě dřeva. Dál za Chmurou je už jen konečná zastávka jménem Nebe. Dáša se spřátelí s dětmi ve škole, do které dojíždí vláčkem. Ona sama se nejvíc líbí Frantovi, synovi topiče na lokomotivě. Chlapec si jednou dokonce lokomotivu vypůjčí a přijede s ní pro Dášu na Chmuru. Výlet ovšem nedopadne příliš dobře a Franta, který si dobrodružství doma odskáče, se rozhodne utéct k partyzánům. Jenže vesnici a trať obsadí němečtí vojáci, kteří si ve výtopně zřídí sklad střeliva. Franta a Dáša se pokusí zmocnit se jejich nákladu… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (41)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Na Vlak do stanice Nebe se dá dívat třemi různými způsoby. Za prvé jako součást tvorby jednoho z nejzajímavějších a nejschopnějších československých režisérů, kdy je nutné říct, že Kachyňa uměl natáčel i atmosféričtěji a lyričtěji, a tenhle kousek patří spíš k průměru. Za druhé, posuzovat ho v kontextu doby, kdy si musíme uvědomit, že v roce 1972 vyvrcholila normalizace a doba byla k filmování hodně nevlídná. Vlak do stanice Nebe patřil k tomu nejlepšímu, co v oné době vzniklo, a poměřováno současnou tvorbou, si vůbec nevede špatně. Za třetí, jako ukázku vynikající práce s dětskými herci, kdy mě vůbec nenapadá titul, který by se mu v polistopadové tvorbě přiblížil. Už jen za tohle si Kachyňa čtvrtou hvězdičku zaslouží. Celkový dojem: 75 %. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Je síce pravda, že dejová linka bola iba taká priemerná, no Kachyňovi sa tu podarilo vytvoriť slušnú atmosféru postavenej na vynikajúcich detských hereckých výkonoch - sugestívne, emotívne... Detský príbeh, kde hrá hlavnú úlohu vlak, detská láska a kamarátstvo, a to všetko na pozadí smutnej reality vojny. Nadpriemer. 75/100 ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Kdo pije nemyslí, kdo myslí nepije. Stokrát do zítřka. Všichni co pili! A krasopisně!“ Moc hezký dětský film. Dětští představitelé jsou přirození a u žádného nemáte neodbytný pocit, že jen nechutně přehrává. Ale krom nich „hraje“ i místo, kde se natáčelo, spolu se zimou, a to vše díky nádherné Illíkově kameře (výborně doplňované Liškovou hudbou). Když si k tomu člověk připočte všechny ty stylové hrátky během snových a fantazijních představ, je opravdu radost se na film dívat. A užívat si tu atmosféru dětství, která z něho přímo sálá. A člověk pak filmu odpustí i tu občasnou naivitu. A podivný konec, který od „prozrazení“ působí poněkud nepatřičně a „hordou“ valící ze svahu trošku až směšně. Kvůli žánru to snad ani nešlo ukončit jinak, ale „pravděpodobnější“ závěr by filmu podle mě spíš pomohl. To ovšem nic nemění na tom, že se mi snímek líbil a oceňuju ho slušnými 4*. „Jakej pan Baudyš? Děda. Maminka je moje dcera. Jednou jsem byl u vás, tos ještě byla malá. Vozil jsem tě na kolotoči.“ - „Já se nepamatuju paneee…dědo.“ ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Parní vláček, který čeká na posledního, co musel podojit kozu ... U toho škarohlída Kachyni mě vždycky fascinuje ta jeho poetika. Podle jeho manželky a dcery to byl velký morous a suchar, jakoby všechnu svou něhu a citlivost dal pouze do svých filmů a na jeho blízké mu nezbylo. Právě kousek pod Nebem v dědově chalupě si vyhrál přímo neskutečným způsobem. I když má film hodně dramatické okamžiky a pojednává o vážných věcech, přesto máme pocit, jakoby šlo o bezbřehou idylku viděnou dětským pohledem. Vždy jsem obdivovala s jakou lehkostí se obsazovaly dětské filmy, sázelo se na přirozenost, děti byly nejne fotogenické, ale uměly se nenuceně pohybovat před kamerou. Dospěláci jaky by byli jen do počtu. Celý příběh má navíc správně podchycenou atmosféru, zachycuje svět, který už není, ale prostřednictvím filmového záznamu se do něj můžeme přenést a takřka dýchat stejný vzduch. Propracované scény zaujmou v průběhu celého filmu, mě však utvěl závěrečný záběr na kolejích - Franta s krávou, děda se psem - velké zvíře, malý člověk, velký člověk malé zvíře, vycentrovaní přesně do středu. Film, který má všechno, jak má být - hudba podtrhuje děj, ale nikde nepřekáží. Illík za kamerou dokázal vždycky vykouzil pěkné obrazy a Hájek jako nejlepší střihač 60. let zase dokáže vybrat přesně to správné ani o chlup víc. A to dává dohromady pohodový divácký zážitek. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Nejspíše rok výroby zasazuje celému snímku jakýsi rutinní nádech. Vyznívá mi tak klasicky perfektní práce s dětskými herci, snová a imaginární realita, Liškovy valčíky i celkové přiblížení válečné atmosféry. Kvalita REPUBLIKY, převedená zde do postavy Franty, je dozajista základem nakonec silně vyznívajícího filmu. I v Dáše lze najít některé předešlé hrdinky. Celkový poetický obraz zde vrcholí, trochu zdlouhavou, scénou s pestrobarevným vláčkem. Možná, že nutným záměrem bylo i poukázat na kázeňské či deratizační nešvary předválečného školství, nicméně i rutina je v tomto případě nadprůměrná a snímek potvrzuje (i v těchto dobách) režisérovu výjimečnost. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (2)

  • Rozprávková vlaková mašinka mala pôvodne zvážať naťažené drevo v údolí Čierneho Váhu. (Raccoon.city)
  • Filmovanie prebiehalo v údolí Čierneho Váhu. (dyfur)

Reklama

Reklama