Režie:
Aki KaurismäkiScénář:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHudba:
Mauri SuménHrají:
Kati Outinen, Elina Salo, Esko Nikkari, Vesa Vierikko, Reijo Taipale, Silu Seppälä, Outi Mäenpää, Marja Packalén, Richard Reitinger, Helka Viljanen (více)Obsahy(2)
Hrdinka toužící po lásce a osud, který nepřeje romantickým snům. V osmdesátých letech se ve Finsku často mluvilo o tom, že problémem finského filmu je nedostatek dobrých námětů. Kaurismäkiho tehdy napadlo, že podkladem pro dobrý námět se může stát například obyčejná sirka: Kde se vyrábějí sirky? – Nejspíš v nějaké továrně. – A kdo je tam vyrábí? – Snad nějaké děvče. – A kam jde děvče po práci? – Možná domů. – Co na něj doma čeká? – Možná úchylný otec. Rozvinutím tohoto elementárního dějového řetězce vzniká na konci drama téměř antických rozměrů. Snímek obsahuje, i na Kaurismäkiho tvorbu, mimořádně málo replik, první zazní až po devíti minutách filmu: „Jedno malé pivo." (Česká televize)
(více)Recenze (104)
Co to tady zase prujmujete? Film totalne o nicem. Zoufale depresivni atmosfera, bezutesna situace krehounke divenky, ktere svitla jiskricka nadeje v podobe svedskeho fousateho prince :-) Prichazi zklamani a svedsky studena pomsta. Mam se dojmout hned na zacatku nebo az na konci? Nebudte pozeri. Je to o nicem a strasna nuda... ()
Kaurismäkimu někdy moc nerozumím. Jeho příběh je jednoduchý až triviální, vadila mi na něm hlavně průhlednost a předvídatelnost. Nejšerednější a nejlepší finská herečka v roli dívky, která postrádala dík rodinnému prostředí jakékoliv sebevědomí se upne k náhodnému člověku, který se řídí nám tak známým klasickým heslem "vošustit a vopustit". Když pak zjistí, že mládenci o nic jiného nešlo a navíc s ním čeká z náhodného styku dítě, rozhodně se k děsnému činu. Konec však zůstává nepochopitelně otevřený. Byla skutečně koncentrace rozpuštěného prášku tak silná, že někomu přivodila smrt? Napila se při poslední večeři i ona. Nějak mi ten závěr chyběl. ()
Výborný film, který díky krátké stopáži rychle dospěje ke svému skličujícímu rozuzlení. Bylo mi z toho smutno, ale čistá depka to není - film příjemně oživuje decentní humor. Současně jsem tam cítil totéž, co jsem identifikoval i v pozdějších Kaurismäkiho filmech - silný humanismus a lásku k lidem, zdánlivým outsiderům (v tom mi hodně připomíná literární tvorbu B. Hrabala). V neposlední řadě mě tam velmi bavil hudební podkres - ve filmu zazní spousta skvělé muziky. Vztato kolem a kolem, zase mám Kaurismäkiho o něco víc rád. ()
Sirkárna je geniálně kafkovské prostředí pro založení bezvýchodného dramatu… Svým vyzněním naprosto depresivní a beznadějný film. Co asi tak jiného mohla Dívka ze sirkárny dělat? Ani se moc nedivím, že Kaurismäkiho filmy ve Finsku až zas tak nebaští. I když jak mi říkal jeden můj finský kamarád, Kaurismäkiho filmy jsou trochu přehnané, ale v podstatě realistické. No v podstatě to tam takhle chodí… ()
Minimalistické, depresivní a trpké. Dějová linka, jak už to Kaurismäkiho bývá, je jednoduchá, jeho dvorní herečka Kati je typově i hereckým projevem přesná, film sděluje přesně to, o co se Kaurismäki snaží. Přesto si cením víc jeho následných filmů z 90. let. Nejvíc zůstane v paměti obrázek Finska z doby před Nokií, který se nápadně podobá tomu, co bylo možné spatřit u nás na přelomu 80. a 90. let. Celkový dojem: 60 %. ()
Galerie (20)
Photo © Future Film
Reklama