Šest žen pro vraha

Oproti dnešním takzvaným gore hororům brutálních výjevů je tento film hodně mírný. Nechci vám prozradit příliš, ale ponurá atmosféra s mysteriózními prvky je působivá. Na druhou stranu mě kostra příběhu přišla poněkud slabší. Což u podobných filmů není neobvyklé. Jak už bylo řečeno, film hloupý není, nicméně u těch detektivních prvků mám raději promyšlenější pikle. Rozhodně nemůžu říct, že bych se nudil. Protože i zde je na co se dívat. Prostě takový výlet do starých časů francouzského gialla. Na jedno zhlédnutí úplně stačí. (22.11.2014)

Giallo snad ani nemohlo odstartovat lépe. Blood and Black Lace je vlastně vcelku prostý whodunit příběh, ale díky režijnímu uchopení Maria Bavy se z něj stala nesmrtelná žánrová klasika, která se navíc na konci po odhalení vraha přehoupne až do antické tragédie. Na kýble krve bylo ještě brzy, ale filmu bohatě stačí podmanivě hutná atmosféra a umně strukturovaný děj, aby dokázal zaujmout. Při druhém zhlédnutí mě to bavilo ještě víc a tu pátou hvězdu nepřidávám snad jen kvůli té rozvláčné předfinální fázi, kde film na malinkou chvíli ztratí dech. Jinak jde ale o naprostou pecku a silný stavební kámen, na kterém stojí základy giallo žánru. (12.03.2020)

Za ten rok co uplynul od natočení Girl Who Knew Too Much ušel Bava dlouhý kus cesty. Už se objevují pro giallo typické atributy (černé rukavice, maskovaný vrah - Rorschach by záviděl, explicitní násilí, krásné modelky, krev, zacházení s ženskými postavami obecně), vizuál je dokonalý (a Argentova pozdější inspirace očividná), kamera lahůdková, příběh je adekvátně zamotaný a napínavý, gore se nekoná a film je barevný. A barva Bavovi zatraceně sluší. (31.08.2009)

Necháte-li si zde ve vyhledávání vyjet filmy pod tagem giallo a seřadíte si je podle nejlépe hodnocených, na prvním místě vám vyskočí právě tento, resp. Šest žen pro vraha. Ovšem ne všechno zlato se třpytí. Respektovaný režisér Mario Bava zde operuje s barvami, které scénám dodávají na hezké stylizaci a vraždy krásných dívek servíruje jak na běžícím páse, ale co naplat, protože tohle giallo není moc působivé. Je tak někde mezi. Zpracováním a výkony na výbornou, na druhé straně příběhem a atmosférou je to matná šeď. Čekal jsem o dost více a jestli giallo od Maria Bavy, tak je o několik tříd výše jeho v podstatě první žánrovka Oko ďábla. (13.04.2014)

Majstrštyk to je tohle vskutku už čistě ortodoxní giallo, jako jedno z prvních a dodnes i jedno nejlepších ve svém žánru. Velmi kreativní režisér Bava, byl znám svojí neuvěřitelnou fantazií, stylovostí, vynalézavostí s jedinečným citem pro barevnou kompozici, stylistiku, vizuál, osvětlení, design...atd. Tím vším se proslavil a tady to opět nechybělo, vše pěkně v jednom, a jak se říká opět to byla trefa do černého. K tomu všemu bych přidal ještě supr atmosféru, precizní hru světel a stínů, slušné napětí, docela zdařilé herecké výkony, vynikající hudební skóre, které tu dokonale ladí s místním prostředím (módní dům, krásné modelky a kostýmy) a samozřejmě, nesmím opomenout, i kvalitní intenzivní a brutální mordy (no bylo jich tu dost a fanda právě těchto okamžiků si tu přijde skutečně na své), na svou dobu tedy určitě, a pak překvapivé, zejména s ohledem, závěrečného odhalení vrahovi identity. Pro diváky to tehdy v kině musel být docela šok. Kult, a jeden z největších inspiračních zdrojů co se hororu (viz. třeba později slasher) a jejich tvůrců (Argento) týče. "Blood and Black Lace" je jednoznačně favoritem mezi Bavovými fanoušky. ps: Ze stejné doby, a z žánru, bych doporučil například film "Libido". (16.01.2012)