Jak básníci přicházejí o iluze

Po prvých skúsenostiach s problémami okolo lásky a prvých erotických radovánkach sa na Štěpána a Kendyho rúti ďalšia životná nástraha, ktorou je obávaná vysoká škola. Vtipné situácie, ktoré prináša študentský život majú však skutočne veľmi kvalitnú úroveň, k tomu nejaké ďalšie pobláznenie a o zábavu je postarané. A keďže život študáka je podobne v tuzemskej problematike zobrazený asi len tu, tak tento diel ešte máličko preskočil prvý. Čo iné sa dalo čakať, hneď od začiatku som vedel, že jednoizbové spojenie černocha, Moraváka a dvoch flákačov nemôže dopadnúť zle. 85%. (09.03.2008)

Druhý díl BÁSNÍKŮ je dnes komediálním historickým filmem o skutečné podobě vysokoškolského studia pozdního komunismu. Hravost a nadhled, které ho provázejí, nezmizely, dospělost a vážnost, kterým se při nejlepší vůli nemohl vyhnout, nepřevládají. Výhody, nabízené tehdejším režimem, musejí na jedné straně dnešním studentům připadat jako sen, na straně druhé však dnes musí stejně zákonitě šokovat úzkost obzorů, příznačných pro předlistopadovou dobu. Příběh o dospívání, který mi ve své komediální podobě připadá jako varianta obdobně komponované a postupně vznikající Truffautovy pentalogie, si pohrává s variantností budoucího života: tou slušnou a nezištnou a tou rvavě konzumistickou. Bezradnost, kterou vyzařuje, není v žádném případě autorským selháním; naopak skvěle postihuje skutečný ráz doby karikatur rezavějících ideálů. Nenápadnost kvality je nápadným rysem poctivého Kleinova i Pecháčkova umění. Tuto formu nenápadnosti jim lze jen upřímně závidět. (02.01.2008)

Tenhle díl pentalogie mám nejradši a to nejen proto, že studuju to co studuju. Tolik nesmrtelných hlášek žádný jiný díl Básníků nemá. Prostředí lékařské fakulty i vyobrazení života na koleji je věrohodné (a ano, chodí to naprosto stejně i teď jako to bylo v době kdy se film natáčel), protože v té době Kleinův syn zrovna také studoval medicínu a tak měl režisér spoustu podnětů takříkajíc z první ruky. Jo a velmi mě potěšila Svěrákova přítomnost v roli vyučujícího nejkurióznějšího předmětu, jaký jsem kdy viděla:). (05.05.2011)

Pro mě osobně vrchol celé „pentalogie“. Pak už to šlo jenom a jenom z kopce... Problém je ovšem v tom, že ani tohle není až takový zázrak. Slušné scény se tu střídají se slabšími, a mnohdy to je celé tak nějak přes míru, ať už jde o místa, která mají být vtipná a nebo naopak, když se tvůrci pokusí o nějaké dobře znějící "moudro"... Také romantika má ve filmu povětšinou docela kýčovitou ražbu sladkobolného melodramatu, které sice poněkud vyvažuje "překvapivý" závěr (jímž si tvůrci připravili půdu pro další díl), ale i tak je jí tam zbytečně mnoho. Asi nejlepší je film ve chvílích, kdy se tvůrci pokusili o čistě "žánrové" výjevy, scény v hospodě nebo v nemocnici, kde Štěpánek slouží jako zřízenec. Suma sumárum, je to tak trochu onen pověstný dort pejska a kočičky, trochu romantiky, trochu poučení, trochu lyriky, trochu socialisticky cudné erotiky, trochu romantiky, trochu angažovaného tepání poměrů a ždibec pravdy... Výsledek se poněkud drolí a rozpadá, i když samozřejmě mohlo být i hůř... Celkový dojem: 75% (27.10.2006)

Tohle je asi ještě lepší, než první díl, hlavně kvůli vysokoškolskejm praktikám, vychytanejm studentům, ještě vychytanějším profesorům a celkově je to prostě sranda. Nacházím tady tolik fórků, na ktery jsem už dávno zapomněl, že mě znovu dostaly, i když takovy všeobecně oblíbeny filmy většinou nemám moc rád. Už jenom Svěrákův docent Zajíc a jeho přednášky (Leffinqwellův-Bronštejnův psací stůl, takzvaná Zajícova varianta) jsou tak cimrmanovsky dokonaly, že se nedá nesmát. Taky animovany sekvence se povedly trochu víc, než předtím a taky jich ubylo. No celkově mě to fakt bavilo, takže není co dodat. (21.10.2014)