-
-
Dentista (Jiří Hálek) říká po příjezdu Schmidta (Milan Riehs), že Čermák (Vilém Besser) zemřel před měsícem, kriminalisté (Jaroslav Moučka, Václav Mareš) o chvíli později ale říkají, že zemřel před třemi týdny.
(rakovnik)
-
-
Další filmovou lokalitou je budova bývalého podniku zahraničního obchodu Chemapol v Kodaňské ulici (Praha). Do ní je umístěno sídlo filmového podniku Exim, ve kterém pracuje ing. Jindřich Průcha (A. Brtoun).
(Robbi)
-
-
Když přijede Friedrich Schmidt (Milan Riehs) na náměstí, zaparkuje auto čelem k hotelu, v dalším záběru stojí vůz obráceně.
(M.B)
V kinech
od:
sportovec
Když Jiří Suchý dnes mluví o KDYBY TISÍC KLARINETŮ, označuje toto dílo za semaforáckou úlitbu režimu, bez níž by jakékoliv působení divadlo bylo nepředstavitelné. Nesporně je to i diagnóza tohoto Kleinova filmu. Bezvýrazný námět, nenápaditý scénář, klišé a opisování jako základní pracovní postupy. Výsledek: režisér (nota bene židovského původu dráždícího normalizátory jako červený hadr býka) nemá co natáčet, herci nemají co hrát, ale potřebná čárka je získána a možnost tvořit a hlavně realizovat atraktivnější projekty s vyšší tvůrčí ambicí zachována. Zdá se to nehrdinské? Jistě. Ale atypické? Nikoliv. Proč? Cenzuru nahradili sponzoři a nedostatečné veřejné finanční zdroje, angažovanost natáčení sice vesměs ne příliš podařených, ale o výnosnějších reklam. Neboť žít a pokud možno smysluplně pracovat se chce. Vždy a za každého režimu. Každému.(6.1.2008)
topi
Detektivní film, který se odehrává v půlce 60. let a rozplétá síť kolaborace z doby Heydrichiády. Udavače Schmidta si výborně střihl Milan Riehs a je docela škoda, že tohle byla jeho snad jediná hlavní role před kamerou, jinak hrál většinou štěky, či role méně výrazné. Žádnou agitku v tom nevidím, jako kriminálka funguje skvěle.(19.2.2018)
Karlos80
Ach ty normalizační krimi. Méně povedený a spíše pak nudný pokud o kriminálně špionážní příběh, údajně inspirovaný motivem skutečného případu, který se stal za války. Jediný malé plus byla role klidného vyšetřovatele Jaroslava Moučky, ten se evidentně v těchto rolí cítil jako ryba ve vodě a měl i pravdu:-) Některé dialogy nehledě na dobu, jak vidno jsou stále aktuální, viz monolog Augusta a Hálek, kdy Augista Hálka označí za vejžírku!(16.1.2011)
F.W.Colqhoun
Něco mezi 30 případy majora Zemana a Hříchy pro pátera Knoxe. Toho odpoledne jsem měl chuť na vintage duševní výmaz a s výsledkem 76-ti minutového brainwashingu jsem tedy nadmíru spokojen. Storku, v níž se to hemží německými infiltrátory, udáními, a hláškami je to Němec, ale slušný člověk, notně pozdvihuje slušné filmařské řemeslo a atmoška sedmdesátých let, která by se dala krájet. Třešničkou na dortu je bodrý fízl Jaroslav Moučka, toho času ještě nikoliv hlavoun z Okresu na severu, ale fízl zalezlý s dalšími hady ve nechvalně známe pražské Kachlíkárně, odkud jeho maniakálně učíslá mluvící hlava organizovala kontrašpionáž. Svý způsobem zajímavý je Kleinův záměr re-maskovat Drdův Vyšší princip [postavy ve filmu se k němu vyjadřují, dokonce na obrazovce sledují ukázku z filmového zpracování] - veskrze ideální povídku o mravně pevném učiteli lakuje novou vrstvou rádoby-realistické paranoie. Jako ukázka normalizační intertextuality podnětné, na každý pád strašně zábavné.(22.6.2014)
Drom
Když po úspěšné kariéře majora Zemana povýšili na rajchsfírera ministerstva vnitra a našli mu teplý korýtko, musel nutně na jeho místo nastoupit stejně svědomitý major Sojka. A rovnou tu máme záhadu s pochybným zápaďákem českýho původu, jejíž historie začíná ve filmu Vyšší princip a kterou mu dohodil svědomitý podřízený soudruh kapitán kamarád (ten toho stihl!). Soudruh Pláteník... ehm, tedy... Major Sojka piluje svůj um na pozdější kariéru ve stranickém aparátu jakéhosi severočeského okresu a usilovně pátrá po neznámém třetím, který může vše rozplést. Komu se líbí případy majora Zemana, dostane ne moc akční bonusový díl s obměnou herců, zato stejné koncepce a stylu, někdy nápaditého střihu. Podezírám tvůrce, že to je nějaký původně neschválený díl.(13.10.2013)