Ten dvanáctý

Tyhle látky, kdy někdo musí něco v nehostinných podmínkách překonat (a je jedno, zda třeba ztroskotá, spadne s ním letadlo nebo prchá před nacisty) a sáhnout si na fyzické i psychické dno, jsou vesměs plné syrových scén, rozmáchlé kamery a výborného hereckého výkonu ústředního „bijce“. Tohle drama z 2. světové války není o moc jiné. Ovšem stejně jako jinde (zároveň) trpí rutinními úkony, opakujícími se překážkami, utahanými scénami i nedostatkem emocí. Za mě pak chybí, že dotyčnému houževnatému hrdinovi nefandím, nebojím se o něj. A beru to „jen“ jako dobře natočenou (místy nudnou) lekci historie. Příběh o vůli přežít a obětavosti jednotlivce i odvaze norského lidu vypráví o členu norského komanda Janu Baalsrudovi, který jako jediný unikne svištícím německým kulkám, musí překonat ledovou pustinu a dorazit do neutrálního Švédska. Dostal jsem zhruba to, co jsem očekával. Solidní tři hvězdy, na čtyři ale nejdu. (27.10.2022)

Dostal som zhruba to čo som očakával - náckov, ktorý všetkých nekompromisne postrieľajú, dvanásteho muža, ktorému sú v pätách a tuhu mrazivý Nórsku zimu, s ktorej tuhne krv v žilách. Aj keď je to natočene skutočne pekne a drsne a aj keď mám ten žáner rád, nebavilo ma to toľko ako by som chcel. Prišlo mi to niekedy dosť zdĺhavé, naťahované a po čase už aj trošku nudné. Úvod fajn, tak isto aj záverečné prefíkané finále, ale prostredná časť, v ktorej sa moc toho nedeje je slabá a nemá ten správny náboj. 70% - 3* (10.05.2020)

Tak toto byl pecka survival příběh. Válečné filmy moc nemusím, ale toto mě opravdu vzalo. Ze všech válečných filmů, které jsem kdy viděla, byl tento zaručeně nejlepší. Je až neuvěřitelné, co všechno hlavní hrdina zvládl, a hlavně, že to přežil. Když pominu příběh, který byl opravdu neuvěřitelný, tak i samotné provedení filmu mělo obrovskou atmosféru, kterou ještě podtrhl dobrý výběr herců. Doporučuji. (29.05.2018)

Síly ztrácející norský diverzant Frodo putuje skrz armádu nacistických skřetů k Hoře osudu zvané Švédsko a nebýt hrdinství Samů Křepelků, kteří mu pomáhají tu tíhu symbolu odboje nést, nikdy by cíle nedosáhl.. Zfilmování příběhu o nezlomné vůli Jana Baalsruda mi přineslo dvě pozitiva. Způsob nasnímání přírodních scenérií a výkon Rhyse Meyerse v roli duševně nestabilního Černokněžného sturmbannführera Angmaru. Problém ovšem je, že tenhle norský Revenant se zhruba od „hotelu Savoy“ začne utápět v monotónnosti a souboj muže, který se gangréně směje do očí, vetuje hlad a na mráz ukazuje dlouhý nos proti bezradným nacistům, kteří jsou nebývale nedůslední, sebelítostní a obligátně si vyhrožující východní frontou, ztrácí i vzhledem k prozrazenému osudu hlavního hrdiny na dynamice a naléhavosti. Den 12. mann určitě pozvedne norské národní cítění, ale v širším filmovém měřítku nenabízí trvalejší hodnotu.. (04.07.2018)

Meresjev nebyl jediný tvrďák druhé světové. I Norové mají svého "opravdového člověka". Jeho anabáze do Švédska je ukázkou toho, co člověk dokáže vydržet. Zároveň samozřejmě i velkou poctou místním odbojářům. Nám Čechům se na takovou věc dívá poněkud empatičtěji skrze naší vlastní historickou zkušenost, jelikož náš odboj zaznamenal nepopiratelně největší úspěch proti nacistům zabitím Heydricha. Známe jaký teror dokáží nacisté rozpoutat, když za něčím jdou. Film je řemeslně zvládnutý a přes dlouhou stopáž nenudí. Závěrečný přechod hranice je zdařilou akcí. 80% (14.03.2020)